Proč jsme v zimě více nemocní? Mohou za to geny!

Datum článku: 23. 10. 2015

Za zvýšenou nemocnost v zimě nemohou jen plískanice a nedostatek slunce. Vědci zjistili, že na vině jsou geny! Vědecké studie neustále pokračují, ale již dnes vědci tvrdí, že čtvrtina našich genů reaguje na změnu teploty a ovlivňuje tím celý imunitní systém.

zdraví, nemoci, imunitní sytém, geny

Imunitní systém je komplex mechanismů a reakcí uvnitř organismu,

které ho ochraňují proti nemocem a zánětům způsobených bakteriemi, viry, jednobuněčných, houbami či tumorovými buňkami. Imunitní systém je založen na imunitě, což je vlastnost organismu odolávat patogenům (antigenům). Organismus reaguje na antigen imunitní odpovědí, jejímž výsledkem je jeho likvidace. Věda zabývající se imunitním systémem a imunitou se jmenuje imunologie. Imunitní systém je sofistikovaný komplex buněk, chemických protilátek (imunoglobulinů), mechanických reakcí, mechanických a chemických bariér. Hlavním úkolem imunitního systému je rozeznat vlastní a cizí buňky, tkáně nebo chemické látky. Imunitní systém se skládá ze dvou složek, které mohou ale nemusí být přítomny v jednom organismu. Tyto složky jsou nespecifická imunita (je charakterizována rychlou ale vždy toutéž odpovědí vůči patogenům a je vrozená) a specifická imunita (reaguje pouze s tím antigenem, který vyvolal její vznik).

Imunitní systém a roční období

Každý z nás už jistě zjistil: Určité nemoci se vyskytují častěji v zimě, v letních měsících zůstávají lidé spíše zdraví. Na příčině není jen chladná zima. Lidský imunitní systém se zřejmě přizpůsobuje ročním obdobím. Aktivita téměř čtvrtiny genů se podle toho mění v závislosti na ročním období. Už déle je známo, že kardiovaskulární a autoimunitní onemocnění, jako je diabetes typu 1 a roztroušená skleróza, se mění podle ročního období, stejně jako určité duševní choroby. Také množství vitaminu D v těle se v průběhu roku mění. Studie University of Cambridge nyní naznačuje, že tyto změny by mohly souviset se sezónně proměnlivým imunitním systémem.

Vliv lidského genomu

Vědci zjistili, že z 22 822 genů je 5 136 aktivnějších v létě nebo v zimě. Lidský genom obsahuje přibližně 23 000 genů. Tato sezónní závislost má vliv na buňky, které jsou zodpovědné za imunitní obranu, jakož i za složení naší krve a tukové tkáně. Ačkoli objev působí na první pohled očividně, vysvětluje však, proč se tak mnoho fyzických a psychických problémů v zimě zhoršuje. Nikdo by však neočekával takový rozsah, v jakém se mění imunitní systém. Výsledky by proto mohly ovlivnit např. léčbu diabetu typu 1 a mohly by se projevit při plánování budoucích studií. Vědci zkoumali vzorky krve a tukové tkáně z více než 16 000 lidí z Velké Británie, USA, Islandu, Austrálie a Gambie. S použitím různých metod analyzovali aktivitu vybraných genů v specifických buňkách nebo tkáních.

Přizpůsobit očkovací programy ročním obdobím


Více než 5000 různých účinných genů v závislosti na ročním období ukázalo přitom protikladné vzory - podle toho zda pocházely od lidí ze severní nebo jižní polokoule. Tak například obsahovaly vzorky z Gambie mimořádně vysoký počet imunitních buněk v krvi, kdy byly odebrány během období dešťů (od června do října). V tomto ročním období jsou infekční choroby a zejména ty, které jsou přenášené komáry, v této africké zemi velmi rozšířené. Zvláště zajímavý byl pro vědce gen ARNTL, který - alespoň u myší - jako reakce na infekce potlačuje záněty. Tento byl v létě aktivnější než v zimě. Vědci dospěli k závěru: pokud ARNTL působí podobným způsobem u lidí, může cílená podpora této genetické funkce v zimním období přispět k účinnější léčbě celé řady onemocnění. Také zjistili, že geny, které jsou zodpovědné za individuální reakci na očkování, jsou v zimě aktivnější než v létě. Podle toho by byly některé očkovací programy v zimě efektivnější. Imunitní systém je pak již připraven a lépe reaguje.

Závěr

Je stále nejasné, jak přesně funguje souhra sezóny a imunitního systému. Denní světlo a okolní teplota by mohly být rozhodujícími faktory, předpokládají vědci. Možný výsledek je, že léčba některých chorob by mohla být účinnější, pokud bude koordinována s ročními obdobími.

Autor: Martina Dvořáková