Onemocnění štítné žlázy léčí hormony, ale také dýňový olej s jódem

Štítná žláza je velmi důležitý orgán našeho těla, který produkuje hormony přímo do krve. Jedná se o dva hormony, které regulují spotřebu energie celého těla, tedy doslova každé buňky. Pokud tedy štítná žláza správně neplní svou funkci, projeví se to na činnosti celého organismu.

Zánětem štítné žlázy často trpí i mladí lidé - převážně ženy

Většina onemocnění štítné žlázy se totiž obecně váže na ženské pohlaví a předpokládá se, že se na tom podílejí ženské pohlavní hormony. Zatímco zavedením jodové profylaxe v podobě jodizace kuchyňské soli v roce 1951 se výrazně snížil počet pacientů se strumou (zvětšení štítné žlázy), ale v posledním desetiletí dochází k nárůstu autoimunitních onemocnění štítné žlázy. Toto onemocnění se projevuje pozitivitou protilátek proti štítné žláze, které se zjišťují z krve, a později i poruchou funkce tohoto orgánu. Konkrétně snížením její činnosti.

Zánět vede ke snížené činnosti

Chronický autoimunitní zánět štítné žlázy se zpočátku výrazně neprojevuje, jenže časem ji natolik poškodí, že její činnost se sníží - vyvine se tzv. hypotyreóza. "Onemocnění štítné žlázy jsou časté a pacienti o nich navíc velmi často netuší. Snížená činnost štítné žlázy je ve srovnání se zvýšenou činností rozšířenější a 7-10-násobně častěji postihuje ženy ve srovnání s muži. O příčinách vzniku tohoto problému v oblasti imunity se mnoho neví. V některých rodinách se tento autoimunitní zánět vyskytuje ve všech generacích, dědí se v ženské linii, čili z babičky na dceru, vnučku atd. Svou roli pravděpodobně hrají i vlivy vnějšího prostředí, např. ionizované záření, infekce. Někteří vědci předpokládají i působení látek, které vedou ke zvětšení štítné žlázy, tzv. strumy. Vedle nejznámějších, které se nacházejí v zelí, květáku či brokolici, je to brom či těžké kovy, které negativně působí společně s nedostatkem hořčíku, vitaminů B1, B2 a nízkou hladinou antioxidantů jako vitaminy C, E. Stejně chybění selenu a zinku a samozřejmě, jódu, který je pro štítnou žlázu nezbytný, napomáhá vzniku autoimunitního zánětu. Rovněž se předpokládá, že některé bakteriální struktury mají povrchové antigeny podobné jako ty na povrchu buněk štítné žlázy. Buňky imunitního systému v organismu jakoby se spletly, proniknou do tkáně štítné žlázy a dochází k chronickému zánětu. V krvi pacienta se objevují autoprotilátky proti antigenům štítné žlázy, které postupně ničí její buňky, a to vede ke snížení činnosti štítné žlázy.

Hormony i protilátky z krve

Funkce štítné žlázy se kontroluje stanovením hladin její hormonů z krve. Jde o hormon trijodtyronin (T3), tyroxin (T4) a tyreostimulačního hormon (TSH), což je hormon stimulující štítnou žlázu, který vylučuje hypofýza. Na potvrzení nebo vyloučení autoimunitních onemocnění štítné žlázy se stanoví hladina protilátek proti štítné žláze. Součástí vyšetření je i ultrasonografické vyšetření, které umožní zjistit její velikost, strukturu, přítomnost cyst nebo uzlů. Při podezření na zhoubný nádor se pomocí ultrazvuku dělá odběr vzorku tkáně z podezřelého místa tenkou jehlou a ta se posílá na cytologické vyšetření. Sporný je stav, kdy se u pacientky potvrdí protilátky proti štítné žláze, čili autoimunitní zánět, ale hladina zmíněných hormonů štítné žlázy je ještě v normě. Mezi hypofýzou a štítnou žlázou totiž existuje zpětná vazba. Začne-li hladina hormonů štítné žlázy klesat, protože štítná žláza má z důvodu zánětu vyčerpanou kapacitu tvorby vlastních hormonů, hypofýza nastartuje tvorbu TSH. To je hormon, který nutí štítnou žlázu produkci jejích vlastních hormonů zvýšit. Je to jako zapnout na autě na nějaký čas "turbo", ale dá se to jen dočasně, protože motor by to nevydržel. I štítná žláza to na jistý čas dokáže a produkci hormonů T3 a T4 znormalizuje. Ale odborníkovi již vyšší hladina TSH napovídá, že se něco děje, že kapacita tvorby hormonů štítné žlázy se vyčerpává a ta pracuje hranici možností. Říká se tomu subklinická hypotyreóza. Jenže už takový nedostatek může například vést ke poruchám plodnosti.

Dilema, kdy nasadit léčbu

Ne všichni endokrinologové se shodují v názoru, kdy a zda pacientkám s normální funkcí štítné žlázy, ale potvrzenou existencí protilátek (neboli autoimunitního zánětu) - podávat léčbu, nebo ne. Léčit se doporučuje až vzniklý nedostatek hormonů štítné žlázy v podobě podávání synteticky vyrobeného hormonu štítné žlázy tyroxinu. Upřednostňují se kontroly v půlročních až ročních intervalech a čeká se, zda a kdy se rozvine tzv. hypotyreóza, čili hladiny hormonů štítné žlázy v krvi klesnou pod stanovené hodnoty. Mimochodem, štítná žláza má také výrazný vliv na metabolismus tuků a jedním z příznaků nedostatku její hormonů může být i zvýšená hladina cholesterolu v krvi. Snížená funkce štítné žlázy se projevuje únavou, malátností, přibíráním na váze, zácpami, otoky na rukou a v oblasti očí, zimomřivostí, studenou a suchou pokožkou, chudokrevností. Ke hypotyreóze poměrně často dochází i u žen po menopauze. Jenže pacientka své zdravotní problémy dlouho připisuje vyššímu věku, přechodu, často je nevnímá. Její okolí si však všimne, že je zpomalená, těžkopádná, ospalá a přibírá. Některé takové ženy se po zahájení léčby hormony štítné žlázy doslova probudí.

Hormon v tabletce nebo polévková lžíce oleje?

Při snížené funkci štítné žlázy pacient dostává jen to, co mu v organismu chybí. Jde tedy o substituční léčbu syntetickým hormonem štítné žlázy, který má stejný účinek jako přirozeně se vyskytující hormony štítné žlázy. Ne všem pacientkám však léčba syntetizovaným hormonem vyhovuje. Někdy klasická léčba ve smyslu "návratu chuti do života" či odstranění depresivních stavů nezabere a některé pacientky ji i odmítají. Lékaři mají také zkušenosti s pacientkami s chronickou lymfoidní tyreotitídou, které odmítly předepsanou léčbu tyroxinem v tabletách a nahradily ji alternativním přísunem jódu do organismu. Po půl roce léčby jejich protilátky proti štítné žláze v krvi klesly o 75% a hypotyreóza se zmírnila. Je to nadějná zpráva pro pacientky s takovou diagnózou, kde se potvrdila vysoká protilátková aktivita. Pacinetky přiznaly, že užívají dýňový olej s organicky vázaným jódem. Samozřejmě, jsou to zatím jen nadějné vlaštovky, mohly by však být důvodem k uskutečnění klinické studie. Lékaři nevylučují, že i netradiční léčebné postupy se mohou stát přínosem v tradiční ověřené léčbě. Zejména v případech, kde standardní léčba nepřináší pacientovi dostatečný efekt. 

Odkud ještě získat jód?

Ví se, že právě psychický stres je největším odbourávač jódu v těle. Tuto esenciální látku si organismus nedokáže vytvořit sám, proto ji třeba dodávat zvenčí. Přímořské země mají ve srovnání s vnitrozemskými zeměmi vyšší příjem jódu, což souvisí s větším obsahem jódu v případě mořských ryb či mořských řas. Ve většině zemí však jód chybí už v půdě, v potravinách a následně v lidském těle. Jód je stopový prvek, který tvoří asi 60% objemu hormonů štítné žlázy. Při jeho nedostatku štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů. Z potravin ho obsahují plísňový sýr, treska, šproty, brokolice, třešně, jodidovaná sůl, mořské ryby (v mražených je však v zanedbatelném množství). Jód lze přijímat i v rámci lázeňských kúr, protože tělo ho dokáže absorbovat kůží a sliznicí dýchacích cest při inhalaci v balneologické provozu s bohatým jodovým mikroklimatem. Musí však jít o minerální vodu z přírodního léčivého pramene, bohatou mimo jiné právě na jód (možná je pitná kúra i vanová koupel v léčivých jodových lázních), jód však obsahují i ​​minerální voda jako Vincentka (pozor však na vysokou mineralizaci, to je nevýhoda pravidelné konzumace).