Tlak v uchu zablokuje kyslík poté, co letadlo vystoupá do výšky. Cestující pocítí náhlou prudkou bolest hlavy, doprovázenou bolestí ucha a pocitem tlaku. Navzdory vážné vypadajícím projevům a slintání může mluvit, projevovat normální fyzickou sílu a koordinaci. Příčinou může být nedoléčená infekce horních cest dýchacích a někdy jen obyčejná rýma. Kdyby šlo o mrtvici, letadlo by muselo přistát co nejdříve, aby cestující mohl okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Ale tyto příznaky, přestože jsou cévní mozkové příhodě podobné, nezpůsobují život ohrožující stav. Toto rychle se rozvíjející ochrnutí tváře, ale většinou není život ohrožující mrtvice.
Klesající atmosférický tlak v kabině může vést k relativnímu zvýšení tlaku ve středním uchu z blokované Eustachovy trubice. Paralyzovaný cestující by měl po kolapsu dostat kyslík a sám si může uvolnit tlak v uších pomocí metod jako zívání, žvýkáním, polykání a Valsalvovým manévrem (Stačí se nadechnout, zadržet dech, zmáčknout křídla nosu dvěma prsty a dlouze vydechnout do „zavřeného nosu“. Tímto postupem se často podaří „profouknout“ zalehlé uši, protože vzduch neprojde nosem ven, ale dostane se do středního ucha „zevnitř“ přes nosohltan a uvolní ho).
Barotrauma tváře se vyskytuje nejčastěji v souvislosti s potápěním. Tento stav se objevuje při výstupu u potápěčů a občas při létání a cestování ve vysokých nadmořských výškách, po určitých operacích se středním uchem a s některými strukturálními poruchami středního ucha. Podobná barotrauma obličeje mohou vyskytnout při poklesu atmosférického tlaku - jak se to stává v kabině letadla během vzletu. Tlak ve středním uchu se zvýší, což vede k takzvané ischemické dysfunkci obličejového nervu.
Příznaky mohou být nepříjemné - nejen proto, že se podobají cévní mozkové příhodě - dobrou zprávou je, že jednostranná paralýza obličeje je dočasná a může se ztratit za 15 až 30 minut. Pomohou cvičení ke zmírnění tlaku středního ucha a dýchání vzduchu s koncentrovaným kyslíkem. Většina případů je ojedinělá, ale vzácně se mohou opakovat nebo zůstanou trvalé následky. Prevencí mohou být profylaktická antihistaminika, kapky zmírňující otok nosní sliznice (dekongestanty) nebo kortikosteroidy, které mohou snižovat otoky a sekrety sliznic a zabránit opakujícím se příhodám.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.