Ketodieta - pozitiva, nežádoucí účinky a odborný dohled

Stále slýcháme superlativy o ketodietách. Víme, že jsou účinné, ale víme také, proč tomu tak je? Na jakém principu tyto diety fungují? To je třeba si ujasnit a také to, že tyto diety nejsou pro všechny a že v určitých případech mohou i vážně poškodit organismus. 

Přirozená ketóza

Ketóza je přirozený stav metabolismu, kdy organismus vyrábí ketolátky z tuku, které pak používá jako zdroj energie namísto sacharidů. Může to být výhodné nejen při snaze zhubnout, ale i jako podpůrná léčba některých onemocnění. Vzniklá situace představuje omezený přístup ke glukóze, která je za normálních okolností primárním zdrojem energie pro téměř všechny buňky.

Ketogenní dieta

Ketóza je nejčastěji spojena s ketogenní dietou nebo s extrémně nízkosacharidovou dietou. U nízkosacharidové diety dochází ke snížení hladiny hormonu inzulínu v krvi díky prudkému uvolňování mastných kyselin z tukových zásob organizmu (proto je ketóza dobrá pro hubnutí). Pokud chcete organismus přepnout do ketózy, musíte jíst méně než 50 gramů sacharidů denně. Abyste snížili příjem sacharidů pod uvedený limit, budete muset z vašeho jídelníčku vyřadit potraviny obsahující sacharidy, jako například obiloviny, sladkosti, pečivo, sladké nápoje. Také musíte omezit příjem rýže, brambor a ovoce.

Ketóza a glukoneogeneze

Maso, vajíčka, sýry, avokádo, máslo a další potraviny obsahují bílkoviny a tuky. Kromě toho tělo dokáže z bílkovin vyrobit glukózu, kterou mozek při ketóze potřebuje. Tomuto procesu se odborně říká glukoneogeneze. Ketóza tak spolu s glukoneogenezí dokáže bez problémů pokrýt energetické potřeby mozku. Většina mastných kyselin se dostává do jater, kde dochází k oxidaci a přeměně na ketolátky. Ty dokáží dodávat energii i do mozku v případě, kdy organismus trpí nedostatkem cukru. Je pravda, že glukóza je pro mozek upřednostňovaným zdrojem energie a nacházejí se zde buňky, které umí jako zdroj energie využívat pouze glukózu. Mozek potřebuje minimálně 15 gramů glukózy denně, aby mohl fungovat.

Nebezpečná ketoacidóza

Lidé si často pletou ketózu s ketoacidózou a nevědí, jaký je mezi nimi rozdíl. Ketóza je v podstatě normální součást metabolismu. Ketoacidóza je nebezpečné metabolické onemocnění, které může v případě neléčení způsobit i smrt pacienta. Při ketoacidóze je krev pacienta zaplavena obrovským množstvím glukózy a ketolátek. Ketoacidóza nejčastěji vzniká při neléčeném diabetu prvního typu, ale i nadměrném pití alkoholu. Může se objevit i u pacientů s diabetem druhého typu.

Ketóza a hubnutí

Ketogenní dieta je velmi oblíbená u lidí, kteří se snaží zhubnout a její pozitivní vliv na hubnutí je velmi dobře vědecky podložený. Lidé při dodržování ketogenní diety méně trpí pocitem hladu a cítí se sytější, což je připisováno právě ketóze. Z tohoto důvodu si nemusí nijak zvlášť počítat přijaté kalorie.

Nežádoucí účinky

Ketóza a ketogenní dieta mají i několik nežádoucích účinků, na které je důležité myslet. Patří sem bolesti hlavy, únava, zácpa, vysoká hladina cholesterolu v krvi a zápach z úst. Většina těchto nežádoucích účinků je jen dočasná a po několika dnech či týdnů ketogenní diety zmizí. Obecně je nutné říci, že ketóza je pro zdraví lidí bezpečná, ale nebude vyhovovat každému. Někteří lidé se při ketogenní dietě budou cítit spokojeni a plní energie, ale někomu ketogenní dieta nemusí dělat dobře.

Odborný dohled

Naordinovat si sami ketodietu, to není dobrý nápad. Laik totiž nedokáže určit, jak doplnit látky, které mohou tělu chybět a tělo potom může zbytečně ztrácet svalovou hmotu. Lepší variantou je, poradit se s odborníkem ( lékařem dietologem nebo diplomovaným nutričním specialistou).