I zda na první pohled z banální záměny významu mohou vzniknout informační šumy, nedorozumění až konflikty mezi pacientem, jeho rodinou a lékařem.
Tedy oběhového systému jako takového. Patří tam i vrozené vady srdce, poruchy srdečních chlopní, záněty srdečního svalu.
Jsou jen částí srdečně-cévních onemocnění. Cévní choroby srdce a dalších vnitřních orgánů člověka jsou v současnosti nejrozšířenější, nejzávažnější a nejpalčivější problémy celého světa, včetně Česka. Při postižení více až všech cév se mluví o systémových cévních chorobách, při postižení cév jednoho orgánu nebo tkáně se mluví o lokalizovaných (regionálních, orgánových) cévních chorobách. Nejzávažnější jsou ty, které postihují životně důležité orgány-tedy kardiovaskulární choroby, mozkové cévní choroby a plicní cévní choroby.
Pokud je porušena céva, orgán nedostává kyslík a další potřebné látky, dochází k jeho nedokrvení, odumření, selhání. To negativně ovlivňuje funkce dalších částí organismu.
asi polovinu ze všech úmrtí v Evropské unii. Z toho asi polovina úmrtí je na kardiovaskulární nemoci (nemoci srdečních cév - infarkty) a další polovina úmrtí je způsobena nemocemi cév mozku, plic a končetin. Finanční náklady spojené s touto skupinou chorob se odhadují na téměř 110 miliard eur za rok. Jinak řečeno, jde o 223 eur na osobu na rok nebo 10 procent všech nákladů na zdravotnictví v Evropě. Kromě toho jsou srdečně - cévní onemocnění hlavní příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti a mají negativní dopad na pracovní trh. Čím více lidí je kvůli nemoci PN, tím více peněz stát ztrácí.
I proto se snaží zakázat kouření, naučit lidi zdravě se stravovat, více se hýbat, méně pít alkohol a nepodléhat pracovnímu stresu.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.