Vitamíny pomáhají imunitnímu systému překonat jarní únavu

Proti jarní únavě pomohou vitamíny a pohyb. Jarní únava trápí nejen Čechy, ale i přes polovinu Evropanů, ukázal nedávný průzkum v 14 evropských zemích. Za únavu může pracovní nasazení, stres, nevyvážená strava, nedostatek fyzické aktivity či nedostatek slunce. Jarní únava je u zdravého člověka přirozenou reakcí na uplynulou zimu a obvykle rychle odezní. 

Největší zátěž představují teplotní výkyvy

Citlivost na změny počasí se u jednotlivců liší. Je však dokázáno, že na jaře a na podzim se zvyšuje počet těch, kteří trpí úzkostnými stavy, depresemi či únavou. Jarní únava je u zdravého člověka přirozenou reakcí na uplynulou zimu a obvykle rychle odezní. Biorytmy člověka fungují v souladu s přírodou. Zima je čas na odpočinek a regeneraci těla. Jenže dnešní člověk tráví většinu dne v práci a ve stresu. Únava, pocit absolutního vyčerpání a sklony k depresím proto vyvrcholí na jaře. Únava je z medicínského hlediska subjektivním příznakem, který sice každý vnímá velmi citlivě, ale jen těžko jej lze potvrdit vyšetřením.

Únava jako ochranný signál

Změnou životosprávy a pohybem se únavy dokážeme zbavit nebo ji alespoň zmírnit. Nedostatek vitamínů, který se na jejím vzniku výrazně podílí, může totiž vyvolat další problémy-například vypadávání vlasů, lámavost nehtů, suchou pokožku.

Únava nás provází po celý život

Jsou situace, kdy už máme všeho dost, přesto ji přemáháme a pracujeme. Únava však není samoúčelná, hraje v lidském těle důležitou a varovnou úlohu a měli bychom ji tak i přijímat. Je to ochranný signál našeho těla. Zejména s příchodem jara se mnozí cítí nepřiměřeně unavení, malátní, bez energie. Vůbec však nejde o jev moderní doby, již v dávných dobách postihovala naše předky a nevyhne se nám ani ve třetím tisíciletí. Předkové se únavě bránili různě.  Například půstem nebo různými bylinkovými kúrami.

Únava souvisí s biorytmem, ale i se skladbou potravy

Během zimy totiž přirozeně jíme méně ovoce a zeleniny. Negativně působí i stres, který zažíváme a neumíme se s ním dobře vyrovnat. Navíc se pohybujeme v prostředí plném škodlivin, dýcháme stále více smogu, který naše tělo také oslabuje. Pod vlivem stresu se v těle uvolňuje více volných kyslíkových radikálů, k odstranění kterých již obranné mechanismy organismu nestačí. Dochází tak k poškozování buněk, což se projeví na imunitním systému.
Jíst zelí a hýbat se
Přestože o ní běžně hovoří i lékaři, jarní únava jako diagnóza neexistuje. Berlínský soud proto před několika lety zamítl po opakovaném projednávání žalobu na doktora Leopolda Mannheimia, který odmítl vyhovět žádosti pacienta o uznání pracovní neschopnosti. Komise znalců z různých medicínských oborů totiž dokázala, že takzvaný syndrom jarní únavy nelze považovat za klasickou nemoc, a proto se na ni nevztahují finanční náhrady jako na jiná onemocnění. I přes rozhodnutí soudu je však jarní únava reálný stav organismu. I když ji nelze považovat za nemoc, na kterou by se umíralo, její důsledky na organismus bychom neměli podceňovat.

Jak se tedy jarní únavě vyhnout?

Tělo je možné vzpružit dostatečným množstvím vitamínů skupiny B, manganu, fosforu, hořčíku a jódu. Pomůže strava bohatá na vitamín C, který zvyšuje odolnost. Zanedbatelná není ani jeho schopnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Proto se na jaře doporučuje konzumovat zeleninu bohatou na céčko-zejména papriku, zelí a hlávkový salát. Při nedostatku vitamínu D se nám zas dostatečně netvoří hormon dobré nálady-serotonin. Ovoce a zeleninu bychom měli jíst denně, v ideálním případě až půl kila v poměru dvě třetiny zeleniny, třetina ovoce. Mléko a mléčné výrobky jsou zase zdrojem vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku a stopových prvků železa, zinku a mědi.

Proti špatné náladě se dá bojovat pohybem

Ten, kdo se celou zimu dostatečně pohybuje a využívá výhody tohoto ročního období a zároveň se udržuje v kondici, nemusí žádnou únavu na konci zimy pociťovat. Podle odborníků mají s jarní únavou problém zejména lidé, kteří jsou přes zimu pasivní a tráví většinu času v teple domova bez pohybu.

Pomáhat by měla i fototerapie

Každodenní působení velmi silného celospektrální světelného zdroje. V léčbě se začala používat v sedmdesátých letech minulého století. Lampy určené na domácí fototerapii musí mít dostatečně jasné světlo, barevná teplota musí odpovídat dennímu světlu. K fototerapii se používají speciální biolampy. Ze začátku se pod ní doporučuje strávit několik dní po sobě přibližně půl hodiny. Vyhýbat by se jí měli lidé, kteří trpí cévními chorobami nebo některými metabolickými poruchami. Léčba se nedoporučuje ani při akutních onemocněních, jako je chřipka či angína. Používat by ji neměli ani těhotné ženy.

Civilizační onemocnění

I když si jarní únava nevyžaduje návštěvu lékaře, pokud trvá dlouho, můžete trpět chronickým únavovým syndromem. Ten lékaři považují za civilizační onemocnění. Je to onemocnění, kterému se věnuje pozornost posledních dvacet let a věnují se mu neurologové, psychiatři, psychologové, imunoalergologové. Mnozí lékaři se však domnívají, že název nemoci nebyl zvolen šťastně. Tvrdí, že toto označení zlehčuje závažnost onemocnění, protože únava, která únavový syndrom charakterizuje, se zásadně liší od běžné únavy. Doktor Paul Cheney řekl, že název "chronická únava" je něco podobného, jako kdyby někdo zápal plic označil jako "syndrom chronického kašle".

U žen je toto onemocnění diagnostikováno dva až čtyřikrát častěji než u mužů,

přičemž se nejčastěji vyskytuje ve věku od 20 do 50 roků. Ze všech chronických onemocnění jde o jedno z nejzáhadnějších a kolem jeho vzniku bylo vytvořeno již mnoho teorií. Mezi nejpravděpodobněji mechanismy jeho vzniku patří infekční původ, komplexní imunitní porucha a stres.