Vitamíny - jejich pro a proti

Skrývá se zdraví v tabletách? Patříte k lidem, kteří si k ranní kávě připraví i několik vitaminových tablet? Vitamínové kapsle se už najdou v nejedné české domácnosti. Konzumace vitamínů je dnes prostě v módě. Na pokrytí denní dávky stačí jeden hlt a neztrácí se čas loupáním a krájením ovoce či zeleniny.

Vize, že v 21. století už potraviny nebudou existovat,

neboť na zasycení postačí tableta, se naplnily jen částečně. Zatím jsme za tablety vyměnili jen ovoce a zeleninu. Je však tato "vitamínová revoluce" místě? Britský odborník na výživu zaútočil na výrobce vitaminových tablet a preparátů. Řekl, že jejich užívání je zbytečným vyhazováním peněz. Pokud se prý člověk zdravě stravuje, tyto doplňky potravy jsou pro něj nesmyslem. Preparáty by se podle něj měly užívat při určitých typech onemocnění, nebo když lékař u pacienta zjistí hypovitaminózu, což je nedostatek určitých vitamínů v těle.

Lidé, kteří užívají multivitaminové doplňky, pravděpodobně jen mrhají penězi

Lidé si myslí, že předávkování vitaminy, například vitaminem C, jim pomůže ochránit se před nachlazením a chřipkou. Vitamin C však jen pomůže rychleji se z chřipky zotavit, ale jako prevence onemocnění nepůsobí.

Pravda je, že tělo si kromě vitamínu D a K ostatní nedokáže samo vyrobit,

a tak je musíme přijímat v potravě. Vitamíny rozpustné v tucích přispívají k odolnosti proti některým chorobám, podporují kvalitu pokožky a zraku. Ty rozpustné ve vodě pocházejí zejména z ovoce a zeleniny, obilovin a některých potravin živočišného původu.

Pokud se člověk stravuje zdravě, tělo by nemělo trpět nedostatkem vitamínů a minerálů

Stres, prohřešky ve stravování a mnoho jiných faktorů však ničí jejich zásoby v organizmu. Proto lékaři občas svým pacientům doporučují vitamíny a minerály jako doplněk výživy. Lidé by si však měli všímat doporučené denní dávky a číst příbalový leták. I když vitamíny a minerály dostupné v lékárnách nebo drogeriích neobsahují takové dávky, které by způsobily předávkování, je vhodné přečíst si informace výrobce a řídit se jimi.

Pokud je však člověk zdravý, měl by podle odborníků přijímat vitamíny z potravin

Půl kilogramu ovoce a zeleniny denně a pestrá strava zaručí potřebné množství vitamínů, minerálů a stopových prvků.

Výživové multivitaminové doplňky v kombinaci s minerály a stopovými prvky se doporučují jen

při zvýšených fyzických a psychických nárocích, v rekonvalescenci, resp. při onemocněních, když není možné zajistit jejich příjem v přirozené formě. Vitamínové přípravky nejsou všelék pro každého. Američtí vědci se rozhodli prozkoumat studie o vitamínových přípravcích. Jejich cílem bylo zjistit, zda existují podklady pozitivních účinků při prevenci a léčbě onemocnění. Přitom se zaměřili jen na studie, které byly dobře propracované, a dali se považovat za spolehlivé. Zjistili, že některé látky skutečně mají na některé lidi pozitivní účinky. Například komponenty s kyselinou listovou mají příznivý účinek v těhotenství při prevenci rozvoje onemocnění nervového systému plodu. Kombinace vápníku a vitamínu D zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko zlomenin u žen po menopauze, selen může redukovat riziko rakoviny prostaty, plic a tlustého střeva. Vitamín E se zase jeví jako úspěšný v boji proti kardiovaskulárním problémům u žen a u mužů kuřáků proti rakovině prostaty. Jeden průzkum dokázal schopnost antioxidantů a zinku pomáhat zlepšovat věkem podmíněnou degeneraci makuly.

Další americká studie publikovaná v odborném časopise

píše o možných negativech vitamínu A, E a betakarotenu. Užívání nadměrných dávek vitamínu A zvyšovalo riziko úmrtí až o 16 procent, menší riziko hrozilo u vitaminu A (4 procenta) a betakarotenu (7 procent). Studii dělali na vzorku 200 tisíc lidí. Pokud však tito lidé nadužívali vitamin C a selen, vědci nezjistili žádné zvýšení rizika úmrtí. Proč však vitaminy A, E a betakaroten toto riziko zvyšovaly, není vědcům zcela jasné, a tak jen spekulují nad tím, zda tyto vitamíny nějakým způsobem nezasahují do obranného mechanizmu těla.

Existují ale lidé, kteří vitamínové doplňky vysloveně potřebují

Patří mezi ně pacienti po operaci bypassu, pro které je vysoký přísun vitamínu A nevyhnutelný. Doporučuje se i užívání vitamínu D a B 12 pacientům, kteří mají nízké hladiny těchto vitamínů. Vitamín E se však nedoporučuje u lidí, kteří užívají léky na ředění krve, protože se zvyšuje riziko krvácení.

Nechvalně dopadla i studie o antioxidantech,

která byla zveřejněna v Archives of Internal Medicine. Pokus na velké skupině žen ukázal, že ke snížení kardiovaskulárních příhod po podání antioxidantů nedošlo. Nesnížila se ani úmrtnost v rizikové skupině. Jiné je to však v případě takzvaných nenasycených mastných kyselin omega-3, které se nacházejí především v rybím tuku. Ty mimo jiné přispívají i k zachování duševní svěžesti ve stáří. Vyplývá to z dvou výzkumů, jejichž výsledky zveřejnili nizozemští a američtí vědci v časopise American Journal of Clinical Nutrition. Rybí tuk se podle nich osvědčil především u lidí s vysokým krevním tlakem. Studie ukázaly, že stravovací režim, jehož součástí je i konzumace omega-3kyselín, i těch v tabletách, chrání před demencí. Koenzym Q 10 zase dokáže chránit buňky před nepříznivými vlivy, zpomaluje ucpávání cév, snižuje krevní tlak. Lidské tělo si ho sice dokáže vyrobit samo, ale jeho produkce od 25. roku života výrazně klesá. Jeho užívání doporučují lékaři při regeneraci po těžkých operacích, Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci.

Velkému zájmu se těší  minerální přípravky

V případě, že si občas pořídíte pilulkový vápník, hořčík, zinek či železo, neužívejte je velmi dlouho a ve velkých dávkách. Za malý zázrak se možná považuje hořčík, který pomáhá zvládat stres a zlepšuje náladu. Neprospěje však lidem s chorobami ledvin ani jedincům s nízkým krevním tlakem, magnézium ho sníží ještě víc.

Zelenina a ovoce je lepší volba

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) patří nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny mezi nejčastěji rizikové faktory, které přispívají ke zvýšené úmrtnosti. Mají nízkou energetickou hodnotu a navíc obsahují vlákninu, vitamíny a minerální látky, které jsou pro tělo potřebné a když je jich nedostatek, může to znamenat závažné zdravotní problémy.

Nízký příjem ovoce a zeleniny má za následek

asi 19 procent případů rakoviny zažívacího traktu, 31procent případů ischemické choroby srdeční a 11 procent srdečních příhod. Naopak, jejich dostatečný přísun může podle WHO každý rok celosvětově zachránit 2,7 milionu životů, protože bylo prokázáno, že jako součást každodenní stravy působí jako prevence obezity, srdečně-cévních onemocnění a některých druhů rakoviny. Konzumace ovoce a zeleniny zajišťuje organismu dostatečný příjem většiny vitamínů, minerálních látek, vlákniny, rostlinných bílkovin a esenciálních látek. Odborníci z WHO v rámci prevence doporučují sníst denně alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny. Pravda však je, že mnozí z nás toto množství při nepravidelném a nezdravém stravování do těla nedostanou.

Tabletové vitamíny a minerály by však neměly nahradit ovoce a zeleninu

Ideální jsou jako doplňky stravy když už to nejde přirozenou cestou. I v tomto případě platí staré známé - méně je někdy více.