které přežívají v buňkách, často skryté, po desítky let. Když se aktivizují, bývají příčinou různých zdravotních problémů. Papilomaviry existují výhradně v povrchových epitelových buňkách kůže a sliznice. Můžeme od nich očekávat vznik bradavic různých typů, v gynekologickém ústrojí a především v adenokarcinomu děložního čípku. Různé typy papilomaviru se nacházejí u 90% případů tohoto karcinomu, a tak byla dána do prodeje očkovací vakcína bránící vzniku zmíněného onemocnění. Vlastní typ papilomaviru, který je označován za původce rakoviny děložního čípku, se vyskytuje asi u 70% těchto nádorů. Pokud se naplní naděje tvůrců vakcíny a předejde se u určitého procenta žen vzniku karcinomu, je to jistě velmi podstatná a zajímavá záležitost. V této souvislosti je ovšem třeba zmínit určité nedostatky.
V ostatních případech vznikají karcinomy z úplně jiných příčin, například působením jiných virů a podobně. Ochrana se tak může pohybovat kolem 70-80% případů, přičemž roční výskyt tohoto typu rakoviny je kolem 300-400 případů. Jelikož inkubace tohoto viru je 10 až 20 let, je možné spolehlivě očkovat jen ty dívky, které dosud nevedou aktivní sexuální život, nejlépe ty, které ještě neměly pohlavní styk. Mluví se o dívkách především ve věku 10-14 let. Pokud se totiž virus začal v buňkách rozšiřovat, je očkování v podstatě neúčinné. Přesto podle tvůrců může vakcína úspěšně stimulovat organismus v boji s tímto virem a v případě již aktivní rakoviny, respektive přednádorového stavu (takzvaná prekarcinóza). Očkování avšak nepůsobí na vznik bradavic ani condylomata.
které by se mělo provádět pravidelně a kterým je rakovina děložního čípku poměrně dobře zachytitelná. Detoxikace se s problémem papilomavirů vypořádává úspěšně. Detoxikace proti papilomaviru je vždy především o normalizaci imunity.
ale je zapotřebí několika souběžných faktorů, aby byl nastartován celý řetězec vedoucí ke vzniku zhoubného nádoru. Není ani jasné, zda se snížením výskytu karcinomu děložního čípku ovlivní celkový počet případů rakoviny, protože organismus vytváří nádorové bujení stále přibližně ve stejném poměru vůči ostatním chorobám a zdá se, jako by bylo jedno, které orgány si vybere. Je to tak pravděpodobně proto, že důležitým startéru vzniku nádoru je přítomnost radioaktivních látek a přibližně stále stejné procento lidí má tendenci tyto látky v sobě kulminovat.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.