První pomoc při bodnutí hmyzem

Raději štípanec než žihadlo. Hmyz, který štípe, resp. kouše- jako komáři, mravenci či ovádi - málokdy způsobí nepříjemnější reakci jako velký svědící otok. Takzvaní blanokřídlí však nekoušou, ale vstřikují jed při bodnutí. Patří sem sršně, vosy, čmeláci i včely. Pro člověka alergického na jed hmyzu to může znamenat život ohrožující drama.

Mouchy, komáry či ovády nikdo nemá rád

Když se přemnoží, umí znepříjemnit nejen výlet, ale i běžný život. Svědění, případně puchýřek po několika hodinách od uštknutí ustoupí, tento hmyz může přenášet různé choroby. I proto se doporučuje postižené místo omýt vodou a mýdlem, případně jej dezinfikovat ještě i antiseptickým přípravkem. Na trhu je navíc dostatek různých přípravků na štípance v podobě různých chladicích gelů či mastí s obsahem aluminium sulfátu proti svědění a otoku. Z lidových receptů mohou pomoci obklady z jedlé sody, octové, cibulové obklady apod..

Volně prodejná léčiva - gely s obsahem protialergické látky a antihistaminika v tabletách

Histamin je jednou z nejdůležitějších chemických látek, které se uvolňují při alergických reakcích. Váže se na speciální receptory v určitých částech těla a tím vyvolává různé nepříjemné alergické reakce. Antihistaminika fungují velmi jednoduše - vážou se na stejný receptor jako histamin, čím ho vlastně obsadí. Na stejném principu fungují i antihistaminika v tabletkách, sprejích, sirupech či kapkách do nosu. I v lokální formě zmírní svědění, pálení a zarudnutí postiženého místa. Pokud je reakce větší, možná užít tabletku. Jde o natolik bezpečné léky, že 7 tabletové balení jsou volně prodejná.

Žihadlo rychle ven

Vosa, čmelák, sršeň či včela nezanechávají v rance sliny, ale do místa bodnutí vstříknou jed, který pro některé lidi znamená vážné ohrožení života. Místní alergické reakce po komárech či ovádech jsou nepříjemné, zřídkakdy však nebezpečné. Dramatická situace však může vzniknout v případě alergika, jehož bodl hmyz z rodu blanokřídlých. Mnozí lidé navíc netuší, že jsou alergičtí na jed hmyzu, protože tento druh alergie se může vyvinout i u těch, co jinak žádnou alergií netrpí. V Belgii je většina těžkých alergických reakcí na bodnutí vyvolaná vosou útočnou nebo obyčejnou, v menší míře včelou, sršněm a divokou lesní vosou. V jiných západoevropských zemích se jako hlavní příčina problémů jeví bodnutí včelou medonosnou. Bodnutí čmeláků je velmi vzácné.

Mezi obecná pravidla chování po bodnutí patří

co nejrychleji vytáhnout žihadlo. Zanechává ho včela, žihadlo vos a sršňů je hladké, obvykle ho po bodnutí vytáhnou. Při vytahování žihadla je třeba se vyvarovat stisknutí jedového váčku, proto je důležité jej zachytit co nejblíže u kůže. Ranku dezinfikovat, na místo bodnutí přiložit lihový či ledový obklad, potřít protialergicky působícím gelem. Dobrou službu udělá i tabletka antihistaminika a také analgetika proti bolesti. Lidé, kteří vědí, že jsou na včelí či vosí jed alergičtí, by měli s sebou nosit pohotovostní balíček s připravenou dávkou adrenalinu. Kromě toho by měli v alergologické ambulanci absolvovat tzv. imunoterapii jedem hmyzu, která spočívá v podávání alergenu v postupně se zvyšujících dávkách. Tato léčba bývá  velmi úspěšná, trvá však 3-5 let.