Prevence rakoviny děložního čípku

Rakovina děložního čípku by nemusela existovat. Před rakovinou děložního čípku mohou ochránit pravidelné prohlídky a očkování. Gynekologové však upozorňují, že na preventivní prohlídky spousta žen vůbec nechodí.

Vakcinace je primární prevencí proti rakovině děložního čípku,

protože HPV je podstatným, i když ne jediným faktorem způsobujícím toto onemocnění. Bez infekce papilomaviry je vznik rakoviny děložního dělohy nepravděpodobný. Nádor se vyvíjí přes různá stádia velmi dlouho, někdy až desetiletí. Ale pak, když se stane rakovinou, tedy invazivním onemocněním, je průběh velmi dramatický. Rychle metastázuje lymfatickou cestou, velmi rychle přerůstá přes závěsný aparát dělohy do okolních orgánů a léčení takového onemocnění je poměrně náročné. Léčba je v první řadě chirurgická, ale dá se operovat jen do určitých stádií a rozsah operace je velký. Potom může eventuálně následovat i radiační léčba.

Budoucí zdraví žen spočívá v kombinaci primární a sekundární prevence

Sekundární prevence je screening, tedy pravidelné návštěvy gynekologických ambulancí. Primární prevencí je vakcinace, která organismus chrání před některými typy papilomavirů. Rakovina děložního čípku je onemocnění, které by už podle prastarých gynekologických a onkologických knih nemuselo teoreticky existovat.
Pokud by žena pravidelně chodila na gynekologické prohlídky, mělo by se zachytit vývojové stadium onemocnění dostatečně včas a léčit ambulantními metodami. Dá se tak zabránit přechodu choroby do rakoviny. Ale na druhé straně je třeba říci, že jen sekundární prevencí před rakovinou ochránit nedá, protože existují typy a případy velmi dramatického průběhu invazivní formy rakoviny děložního čípku. Věda zná přes 100 typů lidských papilomavirů, ale jen některé jsou schopné vyvolat rakovinu. Způsobují změny v buňkách výstelky děložního čípku, a pokud se neléčí, mohou se tyto abnormální buňky změnit na rakovinové. Infekce způsobená lidskými papilomaviry se přenáší především pohlavním stykem. Jejímu přenosu nezabrání ani kondomy, protože jsou tak malé, že je kondom nedokáže zachytit.

Mezi základní rizikové faktory tohoto onemocnění patří

zejména pohlavní styk před 18. rokem života, opakovaný výskyt různých sexuálně přenosných onemocnění, promiskuitní způsob života, střídání sexuálních partnerů, snížená imunita, snížený příjem antioxidantů, ale i kouření, obezita, pozdní menopauza nebo žádné těhotenství.