Onemocnění vzteklinou patří stále ke smrtelným onemocněním

Vzteklina patří mezi nejstarší a nejvíce nakažlivé choroby, vyžádala si mnoho životů. V Číně a Indii ji znají již několik tisíc let, protože po pokousání vzteklým psem vždy zemřela spousta lidí. Ve starověku se vzteklina přisuzovala počasí - případy vztekliny se vyskytovaly buď v mrazu, nebo vedrech.

Teorie vzniku vztekliny v dávných dobách

Aristoteles ve 3. století p. n. l. věděl, že vzteklina je přenesena na člověka po pokousání vzteklým zvířetem. Římský spisovatel Columella se domníval, že vzniká z nedostatku tekutin, nebo po vdechování toxických výparů. Teorií bylo mnoho - od vlivu počasí na rozvoj onemocnění, až přes zlé démonů, dílo ďáblovo, hněv Boha. Vzteklinu provázejí mnohé příznaky, jedním z nich je slinění, proto se domnívali, že původcem vztekliny je červík, nacházející se na dolní části jazyka. Z tohoto názoru je odvozen ještě i dnes používaný název pro tuto nemoc lyssa, což znamená v řečtině červíky.

Římský vzdělanec Celsus v roce 100 n. l. našel jisté souvislosti mezi nemocí člověka a psa

Poraněné místo se vypalovalo. Tisíce let bylo lidstvo bezmocné a navzdory snaze najít prostředek k léčbě vztekliny, jediný jistý konec byla smrt.  Zvrat přišel až v roce 1881 - 1890 kdy Louis Pasteur a jeho spolupracovníci Galtier a Roux našli způsob jak vzteklinu léčit. V roce 1885 vakcínou zachránil chlapce a tento původní fixní virus je i v dnešní době základem všech mozkových vakcín.

Vzteklina je nebezpečné a téměř bez výjimky smrtelné virové onemocnění

všech teplokrevných živočichů včetně člověka. Projevuje se příznaky zánětu mozku a míchy. V přírodě jsou přenašeči hlavně psovité, kočkovité, kunovité šelmy, primáti a netopýři. Druh nákazy se liší v závislosti na geografické oblasti.

Nakazit se můžeme vzteklinou několika způsoby

Nejčastěji přímým kontaktem – kousnutím, slinami.
Nejnebezpečnější jsou poranění na hlavě a prstech rukou, protože nervovými dráhami virus proniká do mozku. Pozor si je třeba dávat na sliny. Přenos nákazy hrozí i konzumací zvířat uhynulých na vzteklinu, kapénkami slin ve vzduchu, srstí a ostatními předměty, které přišly do kontaktu se vzteklým zvířetem. U nás bylo nejvíce případů vztekliny kvůli nakaženým psům a liškám.

Nebezpečí závisí na lokalizaci pokousání

Hlava, šíje, nehtová lůžka jsou nejnebezpečnější, protože jsou přímo spojeny s nervovými zakončeními. Virus proniká do CNS a následně poškozuje neurony hyppocampu, prodlouženou míchu a všechny části mozku. V cytoplazmě se tvoří acidofilní inkluze - tzv. Negriho tělíska. V úseku poškozených buněk vznikají tzv. uzlíky vztekliny (lymfocytální infiltráty) a právě ty způsobují paralýzu a v konečném stadiu smrt.

3 formy vztekliny

• Zuřivá forma
• Tichá forma
• Atypická forma

Zuřivá forma

1. Stádium zádumčivosti (melancholické)
2. Stádium zuřivosti (excitační)
3. Stádium obrna (paralytické)

1. Fáze zádumčivosti

Po uplynutí inkubační doby 3-6 týdnů se zvíře stává smutné, bázlivé a skrývá se na tmavá místa. Bez důvodu se rozruší, je náladové. Postupně přestává jíst kvůli křečím hltanu. Žízeň a horečka, lízání kamenů a jiných předmětů - tzv.. "perverzní chuť".

2. Fáze zuřivosti

Zuřivé a nespokojené zvíře kouše všechno kolem sebe, i vlastní tělo. V tomto stádiu napadá i vlastního majitele. Často si ukousne i končetinu, ocas, pohlavní orgány. Stadium zuřivosti trvá 3-4 dny.

3. Fáze obrny

Poslední stádium před smrtí - ochrnuté čelistní a jazykové svaly, ochablá čelist, suchý modrý jazyk visící z tlamy. Ze zvířete vytéká množství táhlý slin, postupně ochrne celé tělo až se nakonec udusí. stádium trvá půl dne až dva dny.

Při tiché formě vztekliny je vynechána fáze zuřivosti

Nejčastější fáze domácích mazlíčků. Nemoc vzniká i přes očkování, u zvířat se nevyvine dostatečná imunita a zvíře onemocní.

Příznaky u člověka

Z člověka na člověka se virus přenáší jen výjimečně. Při většině případů člověk onemocněl po kontaktu se zběsilým zvířetem. Inkubační doba je závislá na místu poranění - 10-15 dní při ranách na hlavě, ostatní poranění od tří týdnů i do dvou měsíců. Pokud máme podezření, že jsme byli v kontaktu se zběsilým zvířetem, nebo nás kouslo, je třeba vyhledat lékaře - aplikace vakcíny. Pokud propukne vzteklina, neexistuje žádná léčba, která by odvrátila smrt.

Prodromální stádium

Bolesti v záhlaví, horečka, nespavost nechutenství, změny a výkyvy nálady, neklid, pocit strachu a úzkosti, místo poranění je na dotek bolestivé. Stav trvá několik dní.

Excitační stadium  

Období křečí hltanových, hrtanové svalů - trvá 2 - 3 dny. Hydrofobie -strach z pití, aerofobie - strach ze závanu vzduchu na obličeji, překáží mu hlasitější řeč, nastávají obrovské bolesti. Později nastupují záchvaty zuřivosti. Postupně se vlivem křečí znetvoří obličej, vytékají sliny, delirium a teplota 39 - 40 C. Občas má i jasné vědomí, přičemž si uvědomuje hrůzu svého postavení a duševně velmi trpí. Smrt přijde v křečích a bolestech zpravidla do tří dnů.

Parafylické stádium je ojedinělé a trvá několik hodin. Je to nejkrutější a nejvíce zarmucující

stádium, protože pacient je při plném vědomí, zmizí křeče, může polykat i pít. Najednou přijde obrna celého organismu včetně svalů a orgánů - úplná paralýza. Smrt nastane vlivem paralýzy srdce a dalších orgánů zpravidla šestý den od vypuknutí nemoci. Tichá vzteklina se vyskytuje hlavně u dětí a žen - po prvním stádiu dochází okamžitě k paralýze. Už rozvinutá vzteklina je neléčitelná, ke zmírnění bolestí se používají silná narkotika.

Prevence spočívá v pravidelném očkování psů a koček,

pořádá se i plošná vakcinace lišek, jejich redukce - toto mají na starosti většinou myslivci případně veterináři. Profylaxe vztekliny u lidí spočívá ve správném lékařském ošetření poranění a následné očkování.