Vysoký nitrooční tlak, který člověk často nijak nepociťuje, je jedním ze základních příznaků onemocnění nazývaného glaukom. Lidově se mu říká i zelený oční zákal, se zákalem však e skutečnosti nemá nic společného. Toto laické pojmenování přetrvalo ještě z minulosti, když lidé přicházeli k lékaři následkem glaukomového onemocnění slepí a jejich čočka nabyla jakoby zelenou barvu.
jako je operace šedého zákalu-nejčastější operace na lidském těle ve světě, spočívající ve výměně zkalené části čočky. Glaukomu je totiž podstata problému někde jinde.
Glaukomu následkem zvýšeného nitroočního tlaku, ale i z jiných příčin není dobře vyživován zrakový nerv, kabel, který zajišťuje komunikaci mezi okem a mozkem. Dochází tak k nezvratnému odumírání tzv. gangliových buněk a pacientovi se postupně zužuje zorné pole. Odborníci glaukom definují jako chorobný stav oka, při kterém dochází k postupnému poškozování terče, resp. papily zrakového nervu-oblasti sítnice, odkud vystupují vlákna zrakového nervu.
Glaukomů totiž známe několik druhů a existuje i nízkotlaký (normotenzní) glaukom, když má pacient nitrooční tlak pořádku a lékař mu až při podrobnějším vyšetření zjistí změny na zrakovém nervu či na zorném poli. Dá se však říci, že ve většině případů hraje při vzniku glaukomu velkou roli právě zvýšení očního tlaku.
Glaukom je zákeřný v tom,
že při nejčastěji se vyskytujícího druhu-primárním glaukomu s otevřeným úhlem (70% výskyt) - pacient nemusí mít prakticky žádné problémy. Většinou probíhá bez příznaků a až při výpadku 40 - 50% nervových vláken sítnice si toho všimne i pacient. Postižený ho odhalí až tehdy, když už musí příliš pootočit hlavu, aby zjistil, kdo přichází z boku. Ztrácí se tedy periferní vidění, svět doslova mizí před očima tím, že se zužuje. Vzniká tzv. trubkovité vidění a v pokročilých stadiích člověk vidí jako přes hlaveň pušky. Tato ztráta zraku je nezvratná.
Glaukom je druhé nejčastěji se vyskytující oční onemocnění, a pokud není léčeno, může vyústit do slepoty. I proto je důležité-především po 40. roku života, kdy by i lidé bez rizikových faktorů měli navštívit v rámci prevence očního lékaře-znát hodnoty svého nitroočního tlaku. Tlak v očích lze jednoduše a zcela bezbolestně změřit pomocí vyšetřovací metody zvané tonometru. Přesná norma, jaký by měl být nitrooční tlak zdravého člověka, neexistuje-ten se totiž mění, narůstá s věkem. Má také své denní výkyvy, nejvyšší je například mezi 8. a 11. hodinou dopoledne. Existuje určitá statistická norma, ale hodně záleží i na tloušťce rohovky, protože jde vlastně o měření jejího napětí. Přístroj změří, jakou sílu by musel vyvinout na deformaci její zakřivení.
by však kromě zrakové ostrosti by se mělo automaticky vyšetřovat i oční pozadí, čili zrakový nerv. Rozsah poškození zorného pole, a tím i skutečný stupeň závažnosti choroby, se zjišťuje perimetrickým vyšetřením. Samozřejmě, možná jsou i další specializovaná vyšetření. V každém případě zjištění vysokého nebo naopak nízkého nitroočního tlaku na stanovení diagnózy glaukomu nestačí. Mimochodem, existuje totiž i tzv. oční hypertenze, když má pacient v očích vyšší tlak, ale žádné změny na zrakovém nervu či v zorném poli.
Léčba glaukomu může být konzervativní, chirurgická nebo laserová. Protože ztráta zraku je u glaukomových pacientů trvalá, onemocnění je třeba diagnostikovat a léčit co nejdříve. Jediným ovlivnitelným rizikovým faktorem glaukomu je zvýšený nitrooční tlak. Jeho snížení se nejčastěji dosahuje pomocí léků-kapek, gelů, mastí-snižujících nitrooční tlak zlepšením odtoku nitrooční tekutiny, zpomalením její tvorby nebo rozšířením cév kolem zrakového nervu.
Někteří pacienti musí používat kombinovanou léčbu více přípravky nebo fixními preparáty, které v jedné lahvičce obsahují dvě účinné látky. Poškozený oční nerv se však již nedá vyléčit, dá se dosáhnout jen zpomalení nebo zastavení postupu onemocnění. S léčbou se začíná nejen po důkazu zvýšeného nitroočního tlaku,
ale také v souvislosti s ostatními vyšetřeními. Pokud se dokáží změny na zrakovém nervu či vzorném poli, začne se s léčbou, jejímž cílem je snížení nitroočního tlaku na hodnoty okolo 17 mmHg.
pokud selže léčba léky a jeho cílem je také snížení nitroočního tlaku. Podobně je to i při léčbě laserem, která má méně komplikací než chirurgická léčba, v určených případech by jí proto měla předcházet. Rovněž se k ní však přistupuje až po selhání léčby léky.
když přední odborníci spojují své síly, aby zvýšily povědomí o následcích ztráty zraku způsobených glaukomovým onemocnění. V rámci toho si lze dát v některých očních ambulancích změřit nitrooční tlak v rámci screeningu, to znamená vyhledávání pacientů z rizikových skupin. Pokud máte nad 40 let, glaukom v rodině, jste krátkozrací, trpíte nějakým cévním onemocněním nebo jiným rizikovým faktorem, neváhejte.
• zvýšený nitrooční tlak (nad 21mmHg)• věk nad 40 let• rodinný výskyt glaukomu• africká nebo asijská rasa• vysoký krevní tlak• onemocnění cév• cukrovka• krátkozrakost-více než 4 dioptrie• migréna• kouření• dlouhodobé užívání kortikoidů• úraz oka v anamnéze
Akutní glaukom: Náhlá bolest očí• Červené oko• Zamlžené vidění, duhové kruhy kolem světelných zdrojů• Nevolnost, zvracení
Chronický glaukom: Často žádné příznaky• Potřeba časté výměny brýlových skel• Neschopnost očí přizpůsobit se tmavým prostorám• Zúžení zorného pole (trubkovité vidění)• Rozmazané vidění• Duhové kruhy kolem světelných zdrojů• Mírně bolesti hlavy
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.