Léky nemusí být zcela účinné, když je bereme v nesprávnou dobu!

Užíváte léky správně? Řídíte se pokyny lékaře a čtete příbalové letáky? Přesto necíte změnu svého zdravotního stavu? Potom není chyba ve vás, ale prostě vám lék jednoduše "nesedí". Důvod k zamyšlení je, když prostě léky berete tak, jak se vám zachce. A teď nemáme na mysli jen antibiotika! I ostatní léky je třeba brát pravidelně a s ohledem na jejich indikační skupinu.

Léky na krevní tlak

Pokud si léčíte vysoký krevní tlak, standardně berete tablety ráno. Devatenáct tisíc lidí a pět let studie zveřejněné v European Heart Journal však před pár měsíci dovedlo španělské vědce k zarážející zjištění. Je to velký omyl! Ti sledování, kteří stejný lék užili před spaním, měli téměř o polovinu nižší riziko mozkové mrtvice či infarktu než pacienti, léčící se v obvykle doporučeném čase. Výzkumníci z Univerzity v Birminghamu zase pár zim po sobě očkovali tři sta zdravých mužů a žen nad 65 let proti sezónní chřipce mezi devátou a jedenáctou hodinou ráno nebo mezi třetí a pátou odpoledne. Vzorky krve později ukázaly, že očkovaní ranní vakcínou měli vyšší hladinu protilátek ve srovnání s druhou skupinou. Náhoda nebo souvislost?

Rytmus našeho těla

Španělští i britští experti dávají tyto závěry do souvislosti s 24hodinovým cirkadiánním rytmem lidského těla. Mnoho hormonů a imunitních odpovědí tělo vytváří v přesném denním cyklu. Centrální vnitřní hodiny nastavuje přibližně dvacet tisíc neuronů v oblasti hypotalamu, zvané SCN, zatímco, hodinové geny umožňují tělu udržovat čas na úrovni jednotlivých orgánů, tkání nebo buněk. Nervové impulsy a podněty spuštěny SCN přebírají ústřední informaci o čase do periferních orgánů. Vnější vjemy jako světlo, čas jídla a teplota mohou okrajové hodiny měnit. Ty pak posílají zpětnou vazbu dalším systémům těla. Systémy potlačující zánět a regulující určité imunitní odpovědi, mají vrchol brzy ráno a ustupují během dne. U potkanů ​​enzym na zpracování cholesterolu se ukázal nejaktivnější v noci. A to je jen z mnoha příkladů.

Účinek závislý na čase podání preparátu

Proměnlivá reakce organismu na léčivou látku v závislosti na čase by mohla vysvětlit, proč někomu zabírá lék hůře, a umožnit naprogramovat léčbu na míru. Je to zcela zdarma a může to zachránit mnoho životů. Na všeobecné potvrzení a aplikaci je ale třeba další pozorování. Avšak nebyl to první ani poslední důkaz zajímavého spojení. I jisté druhy léků na snížení cholesterolu se zdají efektivněji zkonzumované večer. Výzkumy ještě z osmdesátých let minulého století ukázaly, že antihistaminika lépe fungují, pokud se užívají v noci nebo brzy ráno, inhalační kortikosteroidy zase před spaním. Epidemiologické studie a klinické zkoušky odhalují, že načasování léčby rakoviny, onemocnění srdce, alergií i artritidy podle vnitřních hodin těla dokáže nejen posílit léčbu, ale také zredukovat vedlejší účinky či škodlivý vliv toxinů a  rentgenových paprsků.

Léčba rakoviny

Nejen nesoulad vnitřních hodin s podáním tablety, ale i s časem v okolním prostředí má dopad na rozvoj a postup onemocnění. Roste počet důkazů, že na udržování buněk těla v souhře závisí celkové zdraví organismu. International Agency for Research Cancer například práci v nočních směnách, narušující přirozený rytmus těla, zařadila mezi karcinogeny. I rakovina sílí a odeznívá v určitém cyklu. Buňky nádoru na vaječnících jsou ve zdvojování DNA nejaktivnější v pozdních ranních hodinách, téměř o 12 hodin později než nenádorové buňky. Pro pacientky s nádorem na vaječnících, děloze nebo s metastázami na močovém měchýři, které dostaly dávku chemoterapie v šest hodin ráno a jiný přípravek s půldenním odstupem, byla v opakovaných klinických studiích léčba méně toxická, tumor lépe reagoval na léčbu a více pacientek nemoc přežilo. Léčba podle cirkadiánních hodin může zlepšit přežívání o více než pětinu a omezí nádor dvakrát více ve srovnání s konvenční léčbou.

Chronoterapie

Realita s aplikací chronoterapie v praxi je ale komplikovanější. A jen důslednou znalostí mechanismů, které probíhají v organismu, může výrobce zjistit a následně doporučit konkrétní čas na podání léku. Je však velmi náročné určit vliv biorytmů. Navíc některá nádorová onemocnění a záněty mohou cirkadiánní rytmus organismu rozvrátit. A také synchronizace medikace s hodinami těla se snadněji řekne, než udělá. Vnitřní čas totiž nemáme všichni stejný. Načasovaná léčba prospívá přibližně pouze polovině testovaných pacientů. Noční chemoterapie pomáhala v experimentu přežívat mužům, ale ne ženám, vakcinace ráno zase jen mladším lidem, ne starším. Dalším podmiňujícím faktorem může být odborníků také genetika, léčba několika preparáty najednou či samotné příznaky nemoci. Úspěšnost léčby závisí i na způsobech podání, na užití jiných léků či výživových doplňků, polohám při příjmu léku, alergii na některé druhy i na jiných přidružených onemocněních, příjmu potravy, vybraných druzích nápojů, ale i na tělesné teplotě, hmotnosti, genetických faktorech, věku či pohlaví. 

Prevence a synchronizace vnitřního času

Pravděpodobně neexistuje nemoc, na jejíž vznik a léčbu by neměl vliv vnitřní čas těla. Mnoho pozorování zatím zůstává jen v odborné literatuře a ne v širokém povědomí. Mnozí vědci a chronobiologové věří, že drobné načasování by dokonce zachránilo mnohé nadějné léky, neúspěšné v klinických testech. Myslí si, že pravděpodobně nefungovaly ne pro špatný mechanismus účinku, ale pro rozvrh užívání, který se nebral v úvahu. Správným určením dávkovacího režimu jistě lze zvýšit účinnost léčby a snížit výskyt nežádoucích účinků. Poznatek o vlivu biorytmů by přinesl i značné ekonomické výhody a snížení nadměrného užívání léků. Faktem však zůstává, že pokud bychom chtěli naprogramovat léčbu na správný čas, musel by lékař znát individuální cyklus každého jedince. Slibnější a prakticky aplikovatelnější zatím vyznívají studie a snahy vědců o odhalení, jak synchronizovat svůj vnitřní čas a chorobám tak účinněji předcházet.