Játra - nemoci, prevence a léčba

Problémy s játry nezpůsobuje jen alkohol.Vedle lihových poškození jater je nemálo diagnóz, které navzdory ohromné regenerační schopnosti jater způsobují její nevratné poškození. Většina lidí si myslí, že játra si nemocný člověk poškodí tak, že si ji vlastně "propíjí" a pacienti hepatologické ambulance jsou většinou alkoholici. Přestože patříme mezi země s největší spotřebou alkoholu v Evropě i ve světě, vedle lihových poškozeních jater existuje nemálo diagnóz, které přes ohromné regenerační schopnosti tohoto orgánu způsobují jejich nevratné poškození.

Obecně se při nemocech jater říká

o zánětech jater, jejich chronických poškozeních jako ztukovatění či cirhóze, o zhoubných a nezhoubných nádorech a existují i dědičné nebo imunitně podmíněné choroby jater. Játra mohou kromě alkoholu poškodit i různé jedy (např. potravinové plísně- aflatoxiny, otravy houbami-zejména naší nejjedovatější muchomůrkou zelenou), i léky (běžný ch léků proti bolesti, předávkování paracetamolem).

Proti "pascalovské" žloutence neexistuje očkování

Z možných onemocnění jater veřejnost asi nejčastěji slyší o problematice virových hepatitid, žloutence virového původu, které mohou v našich podmínkách nejčastěji způsobovat viry hepatitidy od A po C, ale i jiné viry. Buňky jater jsou terčem pro škodlivé působení mnoha virů. Virová hepatitida je zánětlivé onemocnění jater, při kterém dochází následkem infekce viry k poškození nebo až k zániku jaterních buněk. Zejména ti původci onemocnění, kteří se přenášejí krví, způsobují onemocnění, které často přechází do chronické fáze.  Zatímco z akutního stádia známé "nemoci špinavých rukou," žloutenky typu A, se dá většinou dobře vyléčit, při žloutence typu B, nakažlivější než virus HIV, přechází nemoc do chronické fáze v 10 procentech případů, při žloutence typu C v 85 procentech případů! "Béčková" i "pascalovská" žloutenka se přenášejí tělesnými tekutinami a krví nakaženého člověka, piercingem, tetováním, použitím nakažených jehel, stříkaček.

Proti žloutence typu C, na rozdíl od A a B, neexistuje žádné očkování.

Přitom chronický zánět jater může vést po letech k cirhóze jater a z té se může vyvinout nejčastěji rakovina jater-hepatocelulární karcinom s nedobrou prognózou léčby. Odhaduje se, že virem hepatitidy C jsou postižena 3 procenta světové populace a až 40procent závislých na nitrožilních drogách. Nemocnost je nejvyšší u mladých dospělých. Bohužel, dokud se nezačalo povinné testování na přítomnost viru, nakazili se pacienti i při transfuzích krve.

Při chronickém onemocnění jater, cirhóze,

se zdravé jaterní tkáň mění na vazivové, zjizvenou tkáň, která zhoršuje její funkčnost. Cirhóza nemusí být jen následkem pití alkoholu, ale, jak jsme již zmiňovali, může ji vyvolat i hepatitida A jiné nemoci. Mezi rizikové faktory patří i obezita (zejména břišní obezita je spojená se ztukovatěním jater, které vede k cirhóze), cukrovka, kouření, dlouhodobý příjem anabolik, dlouhodobé vystavení jedem plísní.

Nádor jater vzniká téměř výhradně v játrech,změněných cirhózou

a dá se očekávat poměrně prudký nárůst této diagnózy, protože lékařská věda prodloužila život pacientům s chronickou hepatitidou, kteří po 10 - 15 let života s tímto onemocněním dospějí do stadia vzniku rakovinového onemocnění. Tento druh rakoviny jater však vede do roku k smrti u 86 procent pacientů. Možnost léčby není vždy chirurgická, odpověď pacientů na chemoterapii je obvykle slabá, přestože od podzimu 2007 je již dostupný i protinádorový lék s látkou sorafenib, který významně prodlužuje přežití pacientů s rakovinou jater. Psalo se i o nadějné léčbě v třetí fázi klinických testů v Anglii, která umožňuje izolovat játra od ostatního krevního oběhu apod. přímo do nemocného orgánu chemoterapii s o mnoho vyšší koncentrací, než dovoluje současná medicína.

Transplantaci jater potřebuje stále více lidí,

než je reálné provádět. Bohužel, pro velký počet čekatelů na nový orgán se na pacienty, kteří trpí rakovinou jater, co se týče transplantace jater, nedostává. Je totiž dokázáno, že neonkologičtí pacienti přežívají s transplantovanými játry déle.

I v případě zanedbávaného orgánu - jater - je tedy dobré myslet na prevenci

v případě žloutenky typu A a zejména B minimálně očkováním, vyhýbáním se drogám, nadměrnému užívání léků, neopatrností při nesterilních zákrocích v zahraničí atd. Mnozí však nevědí, že k problémům s játry vede i břišní obezita. Zdravá životospráva tedy chrání i tento největší orgán našeho těla.

Choroby jater obecně

• záněty jater (mohou mít různý původ, např.. autoimunitní hepatitida, ale nejznámější jsou virové
• hepatitidy typu A, B, C, D, E)
• chronická poškození jater (sem patří ztukovatění jater, s kterým se např. spojuje břišní obezita, často vede k cirhóze jater, cirhózou se po letech končí i jiná onemocnění, kromě alkoholismu i vrozené dispozice a žloutenky typu B a C, pokud přejdou do chronického stadia)
• nezhoubné a zhoubné nádory (až 20 – 50 procent obyvatel má různé nezhoubné nálezy na játrech, např. krevní nádory hemangiomy, které se objeví při náhodných vyšetřeních, nejčastějším zhoubným nádorům jater patří hepatocelulární karcinom a je i častým místem metastáz při jiných onkologických onemocněních, především nádorech žaludku, tlustého střeva, jícnu, slinivky)
• dědičné nebo imunologicky podmíněné choroby jater (např. Wilsonova choroba, když se v játrech hromadí měď, galaktosemie, když pacientovi chybí enzym na trávení galaktosy, nepřítomnost nebo nedostatečné vyvinutí žlučovodů, porfyrie a podobně)

Játra - nejtěžší orgán těla

Je jedním z chemicky nejaktivnějších orgánů těla, největší žláza, která může vážit 1,2 - 1,5 kg. Odhaduje se, že tato impozantní "továrna" v horní části břicha má více než pět set různých funkcí, s pomocí kterých pomáhá udržovat chemickou rovnováhu v těle. Přestože nejsou přímo připojena k trávicímu traktu, jednou z jejich nejvýznamnějších úkolů je zpracování živin. Mají obdivuhodnou regenerační schopnost, dokáží se zotavit po poškození či nemoci. Tento fakt byl znám již starověkým Řekům a hraje roli v báji o Prométheovi, kterému podle legendy orel každý den létal vyklovávat játra, ale orgán se vždy během noci zregeneroval.
Kromě zpracování živin z potravy, které se k játrům dostávají krevním oběhem, jejich chemické úpravy do podoby, kterou lze přímo v játrech i skladovat nebo přepravit do těla jako palivo, je úkolem jater i štěpit a vylučovat různé zplodiny metabolismu, léky, toxiny, zároveň produkuje faktory srážení krve, vytváří žluč, která se skladuje v žlučníku a jejím úkolem je při trávení rozkládat tuky. Játra se skládají z většího pravého a menšího levého laloku. Krev do nich přitéká ze dvou zdrojů-okysličená jaterní tepnou ze srdce a z trávicího traktu přes tzv. vrátnou žílu. Odtéká jaterními žilami do dolní duté žíly, největší žíly v těle. Následkem některých chorobných procesů, např. cirhózy jater, vzniká zvýšený tlak ve vrátnici a může krvácet (zejména do jícnu).