Jak se pozná deprese a dá se potlačit silnou vůlí?

Když mluvíme o depresi, pak bychom měli na začátku říci, že deprese se v populaci objevuje poměrně často. Podle údajů z literatury postihuje během života téměř každého pátého člověka.

Typy deprese

Rozlišujeme několik typů deprese. Za prvé endogenní depresi - je to deprese způsobena vnitřními příčinami, genetickými predispozicemi, bez přítomnosti spouštěcí situace. Za druhé reaktivní deprese - jde o depresi jako důsledek nějaké události. Může jí být například rozchod, opuštění, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání a podobně a třetí druh, kde se jedná o skrytou depresi, neprojevující se, nebo projevující se netypicky. V psychiatrii se deprese považuje za závažnou duševní afektivní poruchu, která ovlivňuje celou duševní činnost člověka. V závažných případech může vést až k patologické změně osobnosti. Pro posouzení toho, zda se jedná o depresi a o jaký druh je nezbytné zjistit podrobnou anamnézu, zejména posoudit změnu mezi současným stavem a stavem osobnosti před onemocněním.

Jak zjistíte lékař, že pacinet trpí depresemi?

V anamnéze se zjišťují pocity smutku, zvýšené únavy, ztráty zájmů, energie, beznaděj, nízké sebehodnocení a malé sebevědomí, uzavírání se před okolím, objevují se autoakuzace - sebeobviňující myšlenky, poruchy spánku a objevit se mohou také různé, somatické potíže. Toto může být doprovázeno ztrátou smyslu života, v důsledku toho nezřídka zdochází  i k pokusu o sebevraždu (zejména u těžkých depresí). Depresivní člověk má pocit dokonalého ochromení, bývá paralyzován ve smyslu, že nemůže, nedokáže nic udělat, dokonce ani vstát ráno z postele. Onemocnění může být provázeno derealizacií, depersonalizacií či úzkostnou poruchou. Ve statistikách se objevuje zvýšená úmrtnost depresivních pacientů zejména, pokud podcení své onemocnění a nepodrobí se léčbě.

Metody, používané při diagnostice deprese

V psychologii je nejrozšířenější metodou metoda rozhovoru. K tomu existuje celá řada psychologických psychodiagnostických metod, které poměrně spolehlivě dokáží posoudit nejen přítomnost deprese, ale také její stupeň od lehké, přes střední až po těžkou formu deprese. Pro depresi je typické:

• Smutek - dlouhotrvající a hluboký smutek je typický pro depresi,
• pesimismus - zaměření se na negativní stránky života,
• pocit selhání - vědomí selhání v důležité věci,
• nenávist vůči sobě - nenávidění sebe, svých vlastností, svého těla,
• pocit viny - vědomí těžkého provinění,
• vědomí, že si zasloužím trest - představa, že bych měl být potrestán,
• sebeobvniňování - přisuzování si viny a odpovědnosti,
• sebevražedné myšlenky - řešení bezvýchodné situace je viděno v sebevraždě,
• častější pláč - lidé v depresi častěji pláčou, někdy naopak by chtěli plakat a nemohou,
• podrážděnost - vyšší citlivost na rušivé situace,
• nerozhodnost - neschopnost rozhodnout se nebo velmi dlouhé rozhodování i v maličkostech,
• neupravenost zevnějšku - ztrácení zájmu o svůj zevnějšek,
• změna tělesné hmotnosti - důsledek přejídání nebo odmítání jídla,
• pomalost- prodloužení času potřebného k provádění různých činností,
• změna délky spánku - většinou jde o pozdní usínání a časné probouzení,
• pocit vyčerpanosti - vyskytuje se i bez namáhavé činnosti,
• ztráta chuti k jídlu - "ztrácení chuti" k jídlu a požitku z jídla,
• ztráta energie - zvýšená únavnost, nechuť něco dělat,
• nespokojenost - s sebou, světem, rodinou, svým tělem, atd.

Léčba

Nejjednodušší léčebnou metodou je psychoterapie, avšak zejména v těžších formách deprese samotná psychoterapie nestačí. Zde musí přibýt farmakoterapie přičemž v dnešní době je celá paleta léků čtvrté generace, které účinně pomáhají zvládat nejtěžší deprese. Z psychoterapeutických metod se velmi osvědčuje skupinová psychoterapie, přičemž její škála je velmi široká. Od kognitivně - behaviorální terapie, přes systémovou terapii až po hluobkově - dynamickou terapii.

Antidepresiva nebo bylinné produkty?

Odpověď na tuto otázku by měl dát odborný lékař - psychiatr. Závisí samozřejmě na typu a stupni deprese. Dávkování a výběr léku je zcela individuální a léky jsou přísně vázány na lékařský předpis.

Co dělat, aby se zdravotní stav zlepšil?

Pokud je člověk ještě schopen posoudit svůj zdravotní stav, neměl by odkládat odbornou pomoc. I zde, jako jinde platí, že čím dříve se problém podchytí, tím spíše je možné ho zvládnout. V první řadě by měl depresivní člověk překonat svou nečinnost. I když je to těžké, musí se přinutit ráno vstát z postele a aktivně něco dělat - cvičit, nezavírat se doma, být v neustálém kontaktu s lidmi.Vhodné je upravit svůj denní režim, upravit životosprávu, vyhýbat se nadměrnému užívání alkoholických nápojů.

Co by člověk zaručeně neměl dělat, když se léčí z deprese?

Rozhodně by neměl zůstat v nečinnosti, zabývat se černými myšlenkami, potencovat svůj smutek často sebelítostí, sebeobviňováním. Neměl by si připouštět pocity viny zejména ve vztahu k nejbližším, přestože si uvědomuje, že jim svou nemocí znesnadňuje normální fungování.

Jak je třeba chovat k depresivním člověku?

Buďte dobrým a trpělivým, empatickým posluchačem. Podporujte a povzbuzujte nemocného během rozhovoru, podněcujte ho, aby pokračoval, aby se neuzavíral, aby se s důvěrou podrobil léčbě, aby se nevzdával a nepodléhal beznaději. Přesvědčte depresivního člověka, že toto je jen dočasné a že všechno bude zase v pořádku, že jde jen o přechodnou fázi, ve které se momentálně nachází. Dbejte se vyváženou stravu, neumožněte mu raději konzumaci alkoholu, dbejte na dostatečný příjem tekutin. Nepodceňujte, pokud nemocný mluví o sebevraždě, ihned o tom uvědomte lékaře.

Jak probíhá kognitivně - behaviorální terapie?

Principem kognitivně-behaviorální terapie je tvrzení, že deprese může být léčena, pokud se postižení vypořádají s negativními myšlenkami, které u nich převládají. Pokud pochopí svoji situaci, souvislosti vedoucí ke vzniku deprese a naučí se zvládat depresi pomocí změny v svém chování. Léčba se pokouší přesvědčit depresivní osobu, že její smutek pesimismus, ztráta smyslu života a další příznaky jsou ve skutečnosti jen zkresleným viděním reality. Pacienti se učí, jak zdolávat nečinnost, unavenost, apatii a společenskou nepřiměřenost pomocí jednoduchých technik sebeovládání.

Dá se deprese potlačit vlastní vůlí?

V lehkých formách zejména reaktivně - depresivních stavů je to možné, pokud je ale deprese těžší, tam pevná vůle nestačí a musí nastoupit pomoc zvenčí. V takovém případě už člověk nedokáže ovlivnit své pocity a je nutné aby se obrátil se svými problémy na odborníka.