Gen dlouhověkosti odhalen

Při oslavě stých narozenin je třeba poděkovat genům. Neskonale celoživotní optimismus a radost z každého nového dne prostě nestačí. Dar dožít se sto a více let je totiž zapsán v genech. Alespoň tak to tvrdí vědci, kteří podle vlastních slov umí se 77 %  jistotou říci, kdo se dožije, resp. nedožije více než sto let.  Zároveň však dodávají, že samotné geny člověka k extrémní dlouhověkosti nedotáhnou. Je třeba také dbát o své zdraví a přiměřenou životosprávu.

Dlouhověcí lidé v sobě nesou až 150 genetických

variací, které oddalují nástup tzv. stařeckých chorob. Zařazují se mezi ně zejména různé druhy demence či hypertenze (vysoký krevní tlak). Odhalení genů dlouhověkosti má podstatný význam pro novodobou medicínu. Při jejich hledání vědci vytvořili metodiku, pomocí které bude snadnější předvídat, k jakým onemocněním má člověk sklon v pozdějším věku. Metodologie, kterou vědci vyvinuli, se dá použít na vystopování mnoha genetických predispozic k onemocněním, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění. To by v konečném důsledku mohlo dát možnost dožít se vysokého věku všem.

Geny dlouhověkosti

V porovnávání s genetickou výbavou tisíce lidí starších sto let s kontrolní skupinou náhodně vybraných jedinců, vědci došli k závěru, že geny dlouhověkosti fungují jako obranný val proti vlivu genetických variací spojených s nástupem různých onemocnění. Autoři studie se však shodují, že nově navržené genetické testování bude třeba vyzkoušet na širokém vzorku lidí před tím, než by mohlo být spolehlivě uvedeno do praxe. Zatím nebyl uveden žádný časový horizont, kdy by bylo možné tyto testy použít a pomoci tak lidem vyhnout se onemocněním, na které mají predispozice. Nová studie je ale významným přínosem pro pochopení procesu stárnutí. Výzkum pomůže k pochopení komplexních genetických a environmentálních faktorů, které vedou k prožití dlouhého a zdravého života.