Efekt placeba v medicíně a ve sportu
Když jsme nemocní, nebo se cítíme špatně, bolí nás hlava, když jsme unavení, sahá většina z nás po drobných, různobarevných pomocnících, u kterých věříme, že nám pomohou. Těmito pomocníky jsou léky, farmaka, které jsou dostupné nejen na lékařský předpis, ale i volně dostupné a ordinujeme si je pak my sami, čím jsme částečně zodpovědní za jich pozitivní nebo negativní účinky. U lékařského předpisu je to jiné, odpovědný je lékař. Nebo ne? Podle tzv. placeba je zodpovědný jen do určité míry a hodně závisí opět na nás samotných.
Placebo reakce má psychicky podmíněný efekt,
proto je přirozené, že hraje velmi důležitou roli při užívání látek ovlivňujících duševní stav. Zesiluje biologický a fyziologický účinek léku, kvůli tomu, že očekávání uživatele přípravku nebo jinak řečeného drogy zvyšuje jeho účinek. Tento efekt objevili až po objevu endorfinů, které produkuje naše tělo a které mají podobný účinek jako morfin. Je vědecky dokázáno, že jejich vliv zmírňuje bolest.
Placebo se nejvíce uplatňuje při léčbě bolesti,
při depresi, při změně krevního tlaku, teplotě, ekzémech nebo při poruše srdeční frekvence. Podle některých studií pomáhá placebo i při léčbě rakoviny a jiných druhů onemocnění např. infekčních, ale tyto důkazy nejsou dostatečně zdokumentovány a jejich účinek není tak markantní. Výzkumy se zabývaly i účinkem placeba při léčbě fobií.
Placebo se kromě medicínských účelů využívá např. i ve sportu
Sportovci mají někde a někdy povoleno během tréninku používat morfium na tlumení bolesti, aby dokázali podávat nejlepší výkony. Tento efekt se vysvětluje autosugescí pacienta, ale i pocitem, že je o něj postaráno a podmiňován okolnostmi léčby. Např. podle jedné studie žili pacienti, kterým bylo pravidelně podáváno placebo déle než ti, kteří ho užívali nepravidelně.
Placebo a pozitivní myšlení má mnoho společného,
dokáže uzdravovat a zlepšuje kvalitu života jednotlivců. Proto i působí efektivněji při subjektivních potížích jako je např. bolest nebo deprese. Tento efekt působí zejména při víře v lékařovy schopnosti, při jeho sebejistém podávání daného " přípravku ", ale také v upřímném a vřelém přístupu k pacientovi za každých okolností.
Vliv placeba se dá pozorovat i na mozkové aktivitě
Podle jedné studie se při pociťované bolesti a následně po podání placeba, které je pacientovi prezentováno jako analgetikum, ukazuje zvýšená aktivita v mozku v oblasti centra bolesti a také zvýšená aktivitu receptorů ovlivňujících produkci endorfinů, hormonů štěstí, které také snižují bolest. Negativem placeba je, že asi po třech týdnech jeho efekt odeznívá.
Je míra efektu placeba u každého stejná?
Podle výzkumů není. Je jen třetina lidí, možná 35 %, kteří na placebo reaguje tak jak má. Jeho efekt závisí na víře a důvěře člověka. Nejsou prokázány ani žádné korelace mezi účinkem placeba a osobnostními rysy jako např. emoční labilita nebo hysterie, jak se možná očekávalo.
Významným problémem při používání placeba v praxi jsou etické otázky
Na jedné straně pomáhá bez potřeby chemických zásahů do organismu jako u pravých léků, ale na druhé straně, pokud vám ho předepíše lékař, zaplatíte si za něj a v podstatě platíte za neúčinný lék. Pokud se na to díváte z tohoto úhlu pohledu. Na druhé straně působí už jen proto, že vy věříte v jeho účinnost. Dalším faktorem je učení dětí. Pokud jim při každé teplotě nebo bolesti bříška podáte placebo, budou mít pocit, že se každá nemoc dá léčit pouze léky. Je třeba uplatňovat citlivý přístup a zvážit, zda je nutné podávat přípravek za každých okolností.