Co je vlastně cigareta a věděli jste, že obsahuje 3 800 chemických látek?

Datum článku: 2. 9. 2013

Nejjednodušší na světě je přestat kouřit - já jsem přestal už tisíckrát, řekl údajně ironicky MarkTwain.

Co je vlastně cigareta a věděli jste, že obsahuje 3 800 chemických látek?

Kouření je nepochybně zlozvyk,

proti kterému je třeba nekompromisně bojovat. Je o to nebezpečnější, že vlivem cigaretového kouře trpí i nekuřáci. Tabákový kouř obsahuje totiž velké množství jedů, které mohou poškodit srdce a cévy. Přesto, že byly přijaty různé zákony na ochranu nekuřáků, je u nás množství lidí pasivními kuřáky. Přitom je dokázáno, že například manželky kuřáků (nekuřačky ve společné domácnosti s nimi) umírají třikrát častěji na rakovinu než manželky nekuřáků. V cigaretovém kouři bylo izolovaných více než 3800 chemických látek.

Z jedné cigarety se do organismu dostanou 2mg nikotinu,

který se rychle vstřebává. Důsledkem je vylučování některých hormonů (podobně jako při stresu - katecholaminů), čímž dochází ke zrychlení srdečního rytmu, zrychlení tepové frekvence atd..

Další škodlivou látkou je CO (kysličník uhelnatý)

Jeho škodlivý účinek spočívá v tom, že se mnohem účinněji naváže na hemoglobin (krevní barvivo). Tato vazba je více než stokrát silnější než vazba kyslíku, proto dochází ke snížení přísunu O2 do srdce, a tím vlastně i do celého cévního systému.

Kouření se z průmyslových zemí přeneslo i do zemí rozvojových,

nepřipravených na masovou reklamu a invazi tabákových koncernů. Z kouření se stal závažný - a to nejen zdravotní - problém současnosti. V různých vědeckých studiích bylo prokázáno, že kouření je rizikový faktor vzniku onemocnění dýchacích orgánů, kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny plic, rakoviny močového měchýře, rakoviny ústní dutiny apod.

Dnes tedy jednoznačně můžeme potvrdit, že kouření škodí zdraví,

ale mnoho lidí si to neuvědomuje. Za vznik chorobných změn jsou zodpovědné látky, které jsou v tabákovém kouři a které poškozují tkáně, ať už jako jedy, nebo nepřímo, snížením jejich okysličování. Kouření je velkým producentem kyslíkových radikálů. Podle statistiky každý třetí čtyřicátník, který kouří více než 20 cigaret denně, zemře před dovršením důchodového věku.

Kuřák si udržuje vysokou koncentraci CO v krvi,

což vede k chorobným změnám na stěnách cév a zvýšení rizika koronární trombózy (ucpávají se cévy, které zásobují srdce). Každý kuřák na sobě pozoruje, že u něj dochází ke zvýšené tvorbě hlenu. Ráno pokašlává a toto chronické dráždění způsobuje ztluštění stěn průdušek, což vede k zúžení průsvitu dýchacích cest. Pokud se ke kouření přidá znečištěné ovzduší, riziko se znásobuje.

Nejsmutnější je, že se věková kategorie snižuje,

kouření se přesouvá do nižších věkových skupin. Kouří např. 42% učňovského dorostu, více než 30% mediků a, což je nejvíce zahanbující, dokonce i lékařů. Zarážející je také, když s cigaretou vidíme dokonce sportovce.

Také ženy kuřačky si často tento neduh nedokážou odpustit ani během těhotenství

a kojení, co se bohužel často odrazí na zdraví jejich potomků. Ať jsou důvody ke kouření jakékoliv (prý nikotin potlačuje hlad, zklidňuje apod.), takový postoj, čili hazard se zdravím, je nepřijatelný.
 

Autor: Martina Dvořáková