Bolesti břicha podle lokalizace, typu bolesti a závislosti na požité stravě

Říká se, že pokud si pacient stěžuje na problémy se žaludkem a je našedlý v obličeji, určitě má vřed. Je to jen pověra nebo má v sobě kus pravdy? Co je horší, svou diagnózu nevytušíte ani podle místa, kde vás bolí. Bolest se může přenášet a na první pohled jasné příznaky vás snadno oklamou. Stejné nepříjemnosti jako žlučník může způsobit zánět žaludeční sliznice, vyvolaný Helicobacterem pylori, nebo zánět na dvanácterníku. Dokonce i chronický zánět slinivky se chová podobně.

Žaludek ničí kyselina

Dutý orgán, žaludek, bolí v místě, kde se rozcházejí žebra, ale v záloze má různá překvapení. Pokud je posunut, například hubenější lidé ho mají často spadlý, bolí až pod levým žebrem. Bolest se lokalizuje i podle příčiny. Podráždění či zánět sliznice signalizují nepříjemné pocity, případně i nafouknutí v horní části břicha. Vřed cítíte nejčastěji tam, kde je umístěn, což může být po celém žaludku od jícnu až po vstup do dvanáctníku. Pokud naléhá na oblast slinivky, bolest může vyzařovat až do zad. Stává se však, že pacient má spíše křeče či pocit tlaku. Vředy žaludku poznáte zejména podle toho, že bolí po jídle. Ozvou se do deseti patnácti minut, neboť každé sousto vyvolá tvorbu trávicí kyseliny, která je dráždí. Aby kyselina neničila sliznici, zdravý žaludek si vlastními buňkami vytváří vrstvu hlenu. Lidé si ji však pilně likvidují častým polykáním léků proti bolesti. Statistiky uvádějí, že nejvíce užívané jsou právě volně dostupné preparáty, a tak není divu, že tolik lidí má problémy se žaludkem. Nejhorší je, pokud medikamenty spolknete nalačno nebo jejich zapijete nedostatečným množstvím tekutiny. Velmi špatně dělají i ti, co si sami ordinují léky přesto, že už měli vřed.

Dvanácterník bolí hladem

Obtíže způsobuje především podráždění dvanáctníku a vředy, které jsou mnohem častější než žaludeční. Ozývají se jednu až čtyři hodiny po jídle, kdy je žaludek prázdný a do dvanáctníku se dostává více kyseliny. Proto se dlouho tradovalo, že dvanáctníkové vředy budí v noci. Bolesti jsou většinou v horní střední oblasti břicha, ale pacienti nejednou popisují spíše zvláštní pocity hladu. Organismus se dožaduje stravy, neboť jí tlumí potíže.

Slinivka se vzteká po jídle

Bolí při akutním i chronickém zánětu. Akutní pankreatitida je dramatická, ostré bolesti člověka rychle doženou k lékaři. Chronický zánět je proces, při kterém celý orgán vazivovatí a vyvolává bolesti, které pociťujete dennodenně. Na rozdíl od vředů přicházejí těsně po jídle, protože tehdy slinivka vytváří trávicí šťávy. Poškozený zánětem to však pořádně nedokáže a v jeho vývodu se vytváří přetlak. Bolesti se lokalizují kolem pupku, ale mohou vyzařovat i nahoru. Chronický zánět, nejčastěji vyvolaný alkoholem, se dá léčit, ale docela vyléčit ne, protože už došlo k nezvratné změně. Pokud bolest slinivky způsobuje nádor, většinou je již velký, neboť tento typ nádoru se ozve až v pokročilém stádiu.

Žlučník píchá pod žebrem

Píchá vás pod pravým žebrem? Pravděpodobně to bude žlučník. Pokud jsou v něm nebo v žlučových cestách kamínky, brání odtoku žluče, a tím stoupá tlak. Nejčastěji se ohlásí klasickou kolikou, bolestmi, které přijdou a odejdou, ale můžete cítit i trvalou tlakovou bolest. Žlučník zaprotestuje i po těžkém, mastném či dráždivém jídle. Přestanou se tvořit žlučové kyseliny, břicho se nafoukne, začne bolet pod pravým žebrem a občas to vyzařuje až pod lopatku. Další příčinou bolestí bývá zánět žlučníku. Doprovázejí ho teploty a většinou i otok. Žluč tehdy nedostatečně odtéká, hromadí se a nemocný zežloutne.

Játra a slezinu necítíte

Pacienti nejednou naříkají, že je "bolí játra". Lékař je však stručný. Játra i slezina mohou bolet pouze v jediném případě. Při náhlém několikanásobném zvětšení. Oba orgány jsou uloženy v pouzdře, které se dokáže přizpůsobit pomalému zvětšování, ale při akutním zánětu to nestihne a tehdy cítíte bolest. Poškození jater se projeví ztrátou funkce. Nemocný orgán nevytváří dostatek bílkovin, neodvádí z těla jedy, vyvolává otok. Začnou se tvořit modřiny a pacient zežloutne. Například cirhóza se projeví až tehdy, když se zničí přílišné množství jaterních buněk a ty, co zůstanou, již nestačí převzít funkci. Slezina se náhle velmi zvětší při infekčních zánětlivých onemocněních a stejně jako játra narazí na neschopnost svého obalu rychle se přizpůsobit.

I střeva mají vředy

Ano, i střeva mohou bolet. Tenké více ve středu břicha, hrubé zejména ve spodní třetině. Nejčastější důvody jsou dva. Zánět sliznice a porucha cévního zásobení živinami, kterou zapříčiňuje například ateroskleróza, nebo i nádory. Pokud zánět prostoupí hlouběji, projeví se jako gastroenteritida. Máte průjmy, větry, křeče. Vředy střeva bolí až tehdy, když nahlodají hlubší vrstvu stěny, přičemž mohou způsobit i krvácení. V tenkém střevě se hůře poznávají, protože dokud krev sestoupí do nižších partií, nezpůsobí změnu barvy stolice. Ale když se pacienti vyšetří, v krevním obraze je patrný úbytek krevního barviva a tehdy se pátrá po důvodech. Tlusté střevo reaguje rychleji. Nemocný má do černa zabarvenou stolici nebo i příměs čerstvé krve.

Slepé střevo je vpravo

Pokud by ještě někdo měl pochybnosti, tak slepé střevo je vpravo dole v bederní prohlubni. Je to červovitý výběžek na koncové části tlustého střeva. Pokud se zanítí, bolesti jsou tak intenzivní, že člověk musí k lékaři. Bolí vpravo, ale bolest se může přenášet i na opačnou stranu. Normální apendix má jen pár centimetrů, ale malé procento populace vlastní delší kousek a podle délky se bolest lokalizuje i na zcela nečekaná místa.