Barvy tablet a jejich význam

Datum článku: 7. 10. 2013

Léky jsou součástí našeho života. Možná jste se nikdy nezamýšleli, proč je vaše oblíbená tabletka proti bolesti růžová, proč má určitý tvar. Má to nějaký význam nebo jde o " náhodu "? Obsahují léky i něco jiného než účinnou látku?

Barvy tablet a jejich význam

Vznik pilulek se datuje do dob dávné egyptské historie

Právě v této době byla podána první nevábně vypadající tabletka faraónovi. Dnes bychom asi nesnědli nekvašený chléb nacpaný tehdy známými léčivými látkami. Myslet i na estetickou stránku léků se začalo v 60. letech minulého století. Léky málokdy obsahují pouze léčivou látku. Téměř všechny tabletové formy léčiva obsahují i různé směsi pomocných léčivých látek, ochucovadla, konzervanty, látky řídící uvolňování, vstřebání. Jde jen o reklamní tah? Z části se přikládá důraz i na estetiku a vábnost, protože je známo, že děti spíše spolknou něco, co má pro ně lákavé barvu. Výzkumy však dokázaly, že barvy léků podporují jejich účinnost. Právě psychické léčení hraje ve fázi nemoci důležitý proces. Spíše věříme léku, který se nám líbí, a právě na toto se spoléhají výrobci.

Využívají se různé pastelové a syté odstíny

Šedé a černé pilulky se hledají těžko. Barevnost léků má význam i v odlišení jednotlivých tabletek hlavně u starších lidí.

Rodiče vědí, jaký je problém přemluvit děti užívat léky

Barevné pilulky připomínající bonbony vypadají dobře a lákají. Třeba je však uchovávat mimo dosah našich ratolestí. Do mnohých se přidává bonbónové a ovocné aroma ( hlavně pilulky na snížení teploty, antibiotika a děti si je samy žádají . Časy, kdy bylo třeba " marody " honit a prosit pominuly právě proto, že se léky vyrábějí krásnější a chutnější.

Barvení a ochucování léků

Všechny složky v tabletách musí být schváleny Státním ústavem pro kontrolu léčiv a uvedeny v jeho seznamu. Evropská unie a hygienici dohlížejí na jejich pravidelnou kontrolu, toxikologické rozbory a následně prokázanou zdravotní nezávadnost. Předtím ,než se léky dostanou k uživateli , projdou mnoha testy.

Povolené přídavky

E110 - oranžová - používá se jako přísada v některých lécích a sirupech, vždy se uvádí na příbalovém letáku. Nežádoucí účinky se vyskytují v minimální míře , ale vždy se najde osoba , která může reagovat na některou složku. Každý stav by se měl okamžitě konzultovat s lékařem a po vzniku nežádoucích účinků je třeba ihned lék přestat užívat.

Přírodní barviva vyskytující se v lécích a sirupech

• E100 - kurkumin – je žlutooranžový a získává se z rostliny kurkuma
• E120 - karmín - červená barva - získávaný z těl samiček hmyzu červec nopálový
• E150a - karamel - různé odstíny hnědé, získává se karamelizovaným cukrem
• E163 - z borůvek - krásná fialová barva
• E171 - nerosty - krásná bílá barva

Výrobci se snaží používat k barvení a ochucování přírodní složky

Výtažky z kurkumy, červené řepy, papriky, mrkve, chlorofylu. Získávají se z rostlin, živočichů, minerálů. Ne každé " éčko " je škodlivé. V lécích můžeme najít E100 až E180 a povinně se uvádějí v příbalovém letáku mezi pomocnými látkami.

Máme možnost vybírat si takové léky, jaké nám vyhovují

Přírodní barviva jsou určitě zdravější než syntetická, která mohou podporovat vznik některých onemocnění ( rakovina, hyperaktivita , alergie ) . Zatěžují žaludek, játra, střeva a ledviny. Jejich výroba je však méně nákladná.

Barvy v našem životě

• Bílá - tiší bolest, neutrální, nejlépe odráží světlo.
• Červená - stimuluje , podporuje krevní oběh, snižuje pocit únavy, má schopnost rozpustit chronické onemocnění.
• Oranžová - dodává optimismus, zvyšuje chuť k jídlu, má příznivý účinek na trávicí soustavu.
• Zelená - dodává lásku, harmonii a klid, snižuje podrážděnost, únavu, uvolňuje, zajistí odpočinek, regeneraci, nabírání síly, snižuje tlak, roztahuje žíly, cévy.
• Modrá - zklidňuje, chladí, má příznivý účinek na zrak, na některé typy zánětů je užitečná proti
• bolestem a tepelným návalům.
• Purpurová a fialová - pomáhá při relaxaci.
• Žlutá - zmírňuje depresi, regeneruje vyčerpané nervy, přivádí do dobré nálady, pomáhá organismu ve vylučování škodlivých látek.

Autor: Lenka Kostková