Jenže antibiotika hubí kromě cílových choroboplodných bakterií i jiné, které lidské tělo potřebuje. A někdy se z toho tato naše "přátelská mikroflóra" už nevzpamatuje. Alespoň ne v plném rozsahu. Každopádně to má celoživotní následky pro zdraví dotyčné osoby. Zvláště zvýšenou citlivost na infekční onemocnění. Říká se však také o souvislosti s prudkým růstem výskytu (v mnoha zemích jde o zdvojnásobení za poměrně krátký čas) obezity, diabetu typu I, chronického zánětu střev a v neposlední řadě alergií a astmatu. Problém spočívá v tom, že symbiotické vztahy mnohých bakterií s mnohobuněčnými živočichy, mezi které patříme i my, se vyvíjely zhruba jednu miliardu let. Organismy mnohobuněčné s nimi počítají a v některých případech jsou na ně výslovně odkázány, jako lidé, kterým střevní bakterie dodávají nezbytně potřebný vitamin K. Dvojsečnost antibiotik dobře ilustruje bakterie Heliobacter pylori. Ještě v první polovině minulého století to byl převládající mikrob v lidském žaludku. Na začátku našeho ho mělo v žaludku už jen necelých šest procent dětí v USA, Švédsku a Německu. Hlavním faktorem v pozadí této změny jsou zřejmě antibiotika. Helicobacter pylori se však v lidském organismu podílí na regulaci hormonů grelin a leptin, které produkuje žaludek a hrají významnou roli v energetické rovnováze. Její mizení ze žaludku doprovází nárůst onemocnění jícnu - refluxu i rakoviny. Dobře známým faktem je, že Helicobacter pylori znamená rizikový faktor při žaludečních vředech a při rakovině žaludku. Pokud by nebyla celkově tělu prospěšná, určitě by se v žaludku - před érou antibiotik - nevyskytovala v takovém počtu. Přinejmenším jedna stránka této prospěšnosti se týká výskytu astmatu, senné rýmy a kožních alergií u dětí. Pokud nemají v žaludku Helicobacter pylori, je vysoký. Tuto vazbu podpořily i pokusy s mladými myšmi, které vědci infikovali Helicobacterem pylori. Snahy následně uměle vyvolat astma těchto zvířat neuspěly. Farmáři zjistili, že hospodářská zvířata, kterým se podávají malé dávky antibiotik, přibírají i z menšího množství krmiva. Přitom v čím mladším věku zvířata dostanou antibiotika, tím výraznější je tento účinek. Laboratorní pokusy na myších to potvrdily - nejen co se týče malých dávek antibiotik, ale i jejich větších dávek, jako při léčbě infekcí. Varují důkazy, že antibiotiky vyvolané změny usnadňují přenos zmíněných MRSA, nebo neméně nebezpečných bakterií Clostridium difficile. Vědci usilují odhalit podobné účinky porovnáváním vnitřní mikroflóry lidských skupin, které používají, respektive nepoužívají antibiotika. V druhém případě jsou to indiánští domorodci z odlehlých oblastí Amazonie. Přestože dosavadní údaje nelze považovat za definitivní důkazy, Vědci doporučují brát je opravdu vážně a neprodleně jednat.
Jelikož zmíněné účinky se jeví nejvýrazněji v časných fázích života, lékaři by měli minimalizovat nasazování antibiotik v těhotenství a v dětství. V rozvinutých zemích běžně dostává zvlášť penicilinová antibiotika třetina až polovina těhotných žen. A miminka získávají základ prospěšných bakterií tehdy, když při porodu procházejí vagínou. To ohrožuje i již téměř třetinový výskyt císařských řezů. I v odůvodněných případech, kdy je riziko infekce vysoké, je třeba pečlivě přemýšlet, co bude v těhotenství prospěšnější: nasazení antibiotik nebo očkování? Dalšími potřebnými kroky jsou jednak vývoj nových přesně zacílených (úzkospektrálních) antibiotik, jednak probiotik, které přispějí ke stabilizaci společenství zdravotně prospěšných bakterií ohrožených antibiotiky. Těmito směry by měly směřovat vládní motivace pro farmaceutický průmysl, pozitivní i negativní. Navíc ovšem je třeba ještě více zrychlit a zpřesnit diagnostiku infekcí.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.