Alergie na roztoče

Sezóna roztočů trvá stále. Neviditelní členovci s námi spí v posteli a způsobují alergické problémy až astma. Alergie na roztoče může být velmi nepříjemným onemocněním. Roztoči, především jejich výměšky, způsobují u přecitlivělých lidí celou škálu alergických projevů od alergické rýmy přes atopický ekzém až po průduškové astma.

Roztočové alergie mají tu nevýhodu, že jejich "sezóna" trvá prakticky stále

a pacient se špatně cítí v prostředí, které je mu blízké - doma, dokonce ve vlastní posteli. V posteli totiž nespíte sami. Díky vhodné vlhkosti, teplotě a dostatku stravy se o peřiny nebo matrace dělíme s drobnými členovci (jsou velké asi třetinu milimetru), příbuznými pavouků a klíšťat, kteří se živí lidskými chlupy a částečkami uschlé kůže. V jediném gramu prachu z matrace, peřiny nebo polštáře se jich může ukrývat od 2 tisíc až do 15 tisíc. V našem lůžku nejenže nacházejí dostatek potravy, ale vyhovuje jim i teplota našeho těla, zvýšená ložní vlhkost a to, že na postel nesvítí přímé slunce. Mikroklima naší postele se zásadně odlišuje od ostatních částí bytu.

Po pylové, druhý nejčastější typ alergie

Samotní roztoči jsou pro člověka neškodní. Alergeny se vyskytují v jejich výměšcích, zejména v trusu, který se šíří vzduchem. Jde tedy o vzdušné alergeny podobně jako pyl. Látky obsažené ve výkalech roztočů vdechujeme v podobě nejjemnějších prachových částic. Po pylové alergii je roztočová v častosti výskytu druhou nejrozšířenější alergií.

Roztočoví alergici obvykle pociťují problémy, když si lehnou do postele,

po probuzení uprostřed noci nebo nad ránem. Roztočům se daří nejlépe při standardní pokojové teplotě, která ve většině bytů dosahuje 22 až 26 stupňů Celsia a vyhovuje jim relativní vlhkost vyšší než 50 procent. Právě tyto ideální podmínky jim poskytuje postel, z které se prostřednictvím prachu šíří i do zbytku bytu.

Šanci na uzdravení pacienta s diagnózou alergik na roztoče zvyšuje radikální proměna bytu

ve smyslu odstranění tzv. lapačů prachu, investice do ložního prádla, každodenní větrání peřin, častý úklid na vlhko a pravidelné praní. Roztoči obecně ničí teplota praní nad 60 stupňů Celsia. Pro dosažení plánovaného efektu, to znamená odstranění co největšího množství roztočů, je třeba praní trvající alespoň půlhodinu. Odborníci obvykle doporučují zbavit se matrací starších pěti let a vyměnit je za speciální zdravotní matrace určené pro alergiky.

Zatočme s roztoči

Mezi laiky často převládá názor, že péřové peřiny a polštáře stačí vyměnit za lůžkoviny ze syntetického dutého vlákna a problém je vyřešen. Kvalitnější materiály nadmutí vlákna jsou výhodné proto, že je možné prát je opakovaně při teplotě nejméně 60 stupňů Celsia. Zároveň je však třeba vědět, že podle novějších zjištění se v nepraném dutém vlákně opakovaně našlo mnohonásobně větší osídlení roztoči než například v péřových výplních.  Roztočům se tedy stejně dobře daří v dutém vlákně, ale i v ovčím rounu či v peří.
Zásadním rozdílem je to, že přikrývky a polštáře s dutými vlákny je možné často prát v pračce
A je třeba tak činit nejméně jednou za dva měsíce. Tím se z nich "vyplaví" alergeny. Povlečení a prostěradlo by také měly být z materiálu umožňujícího praní v horké, minimálně 60 stupňů teplé vodě. Ty je třeba roztočovým alergikům prát každé dva týdny a matrace jednou týdně poctivě vysát.

Další možností je investice do tzv. protiroztočových povlečení

Jde o speciální povlaky utkané z mikrovlákna, kde mezery mezi jednotlivými vlákny nepřesahují 10 tisícin milimetru. Přes takové póry roztočové alergeny neproniknou. Do protialergických povlečení lze obléci i péřovou peřinu nebo matrace plněné třeba i mořskou trávou, není tedy třeba vyměňovat lůžkoviny. Speciální protialergické povlečení se nepoškozují praním, a přestože nepropustí alergenyroztočů, propouštějí plyny a vodní páry- "dýchají". Je možné na ně obléci ještě "klasické" bavlněné povlečení, ale není to nezbytné.

Domácnosti s roztočovými alergiky by měly investovat i do speciálních vysavačů

s uzavřeným okruhem nebo s tzv. HEPA filtry, možné jsou i vodní vysavače, které nemají žádné sáčky ani filtry. Doporučit je možné i pračky vzduchu. V prodeji jsou i různé spreje proti roztočům v posteli, s přírodním složením a bez vedlejších účinků, které pohlcují vlhkost a lze je nanášet i na jiné textilie (třeba i plyšové hračky) v místnosti alergika.

Roztočové alergie

se léčí stejně jako ostatní. Základem je vyloučení, resp. co největší omezení kontaktu alergika s alergenem, a předepisují se antihistaminika, tedy léky na potlačení projevů alergií, které se užívají celkově nebo lokálně do nosu a oči.

Podstatu alergie však řeší hyposenzibilizace,

když se alergikovi podává alergen postupně od nejnižší koncentrace po nejvyšší s cílem snížit přecitlivělost jeho organismu i spotřebu protialergických léků. Takovou imunoterapii lze podávat ve formě injekcí do svalu nebo pod jazyk v kapkách. Je to dlouhodobá záležitost, která má smysl jen tehdy, pokud se podává nejméně tři roky. Neléčená alergie totiž může přejít do astmatu.