Vědci už dobrých dvacet let vědí, že chemická látka bisfenol A má vlastnosti podobné estrogenu a patří mezi endokrinní disruptory, tedy látky, které v těle narušují funkci přirozených hormonů. Bisfenol A, známý také pod zkratkou BPA, naleznete v plastových lahvích, nádobkách na potraviny, plastovém příborech, na vnitřní straně plechovek ... Byly provedeny studie, které spojují bisfenol A s rakovinou prsu i prostaty, předčasným nástupem puberty či s hyperaktivitou dětí a obezitou.
Americký profesor biologie Frederick vom Saal, jeden z nejznámějších odpůrců BPA, už léta bije na poplach. "Kdybych vám řekl: Aha, tady je balíček antikoncepčních pilulek, vyextrahujme z nich hormon a udělejme z něj plast, asi byste si mysleli, že jsem blázen. Ale nápad využívat pohlavní hormon na výrobu plastu je opravdu totálně šílený, "říká biolog, u kterého byste doma žádné plastové nádoby nenašli. "Držím potraviny od plastu co nejdále. Nikdy bych v něm jídlo neohříval, už vůbec ne v mikrovlnce! A pivo piji z lahve, zásadně ne z plechovky. "
Výzkumy kolem BPA však pomalu přinášejí výsledky. Kanada již v roce 2008 zakázala používat tuto chemikálii při výrobě kojeneckých lahví pro děti do jednoho roku a o tři roky později začal platit stejný zákaz v celé Evropské unii. Později deset evropských zemí zakázalo BPA pro všechny potravinářské aplikace určené dětem do tří let a ve Francii již platí zákon, zakazující bisfenol A v úplně všech obalech na potraviny.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA se však zatím drží stanoviska, podle kterého je BPA při současné úrovni expozice populace bezpečný pro všechny aplikace ... Opravdu, věděli jste, že do těla se vám dostává i přes kůži vždy, když v obchodě chytíte účtenku z pokladny? Po potravinách je totiž druhým nejdůležitějším zdrojem bisfenolu A termopapír.
Lidské tělo je od narození zatíženo různými chemickými látkami, a tak když to je možné, měli bychom se vyhýbat expozici jakýmkoli chemickým látkám, nejen z obalů. Plasty obecně mohou být zdrojem látek, kterými může být kontaminován lidský organismus. Nejde však o žádnou akutní otravu, ale o postupné sbírání cizích látek v našem těle. "Podle nařízení Evropské komise i parlamentu se však na výrobu plastových obalů mohou používat pouze látky uvedené v seznamu, přičemž všechny prošly hodnocením rizika, EK posoudila jejich toxicitu a určila specifický migrační limit, tedy nejvyšší přípustné množství, které se může uvolnit do potraviny," dodává odbornice na hygienu výživy. Jde o množství, které je podle současných poznatků považováno za škodlivé, respektive ohrožující lidské zdraví.
Odborníci varují zejména před opakovaným používáním PET lahví, kelímků od jogurtů a dalších plastů, které byly vyrobeny pro jednorázové použití. Pro tento účel se testováním ověřilo, že jsou bezpečné. Spotřebitelé jsou však velmi vynalézaví a dokáží je používat neuvěřitelným způsobem. Běžné je zamrazování potravin do vymytých jogurtových kelímků, výroba limonád dětem do PET lahví apod. Ani plastové krabičky přímo určené k uskladňování potravin však často nepoužíváme správně.
O tom, jaká dóza je na co vhodná, vás informuje označení na ní. Pokud je tam jen údaj o materiálovém složení jako PP, PS či PET a symbol o recyklaci, nedoporučuje se v ní ohřívat jídlo v mikrovlnce, mýt ji v myčce nádobí či dávat do mrazáku. Stejně pokud je na ní piktogram přeškrtnuté mikrovlnky či myčky. Při nerespektování může hrozit riziko vyšší migrace látek z plastu do potraviny.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.