Luštěniny úspěšně bojují s civilizačními chorobami

Luštěniny nejsou jen výborným doplňkem k masu nebo do salátu, obsahují i ​​mnoho výživných látek, díky kterým mohou úspěšně bojovat s civilizačními chorobami jako jsou cukrovka, vysoká krevní tlak či kardiovaskulární choroby.

Moderní způsob života a jeho negativa

Moderní způsob života nám v mnoha sférách život usnadnil, ale zároveň výrazně vzrostly nároky na naši pracovní výkonnost, volného času máme stále méně. Tak jako ve všem, i v jídle volíme rychlé řešení, které ne vždy naše tělo ocení. Fastfoodovém jídla obsahují mnoho živočišných tuků, nedostatek vlákniny a důležitých živin. "Odměnou" za to jsou civilizační choroby. Věděli jste, že právě luštěniny hrají v prevenci civilizačních chorob významnou roli? Jedním z důvodem proč tato onemocnění naši předkové skoro neznali bylo i zcela jiné složení stravy. Maso se konzumovalo jednou týdně, během týdne převládaly pokrmy ze zelí, mrkve a brambor, hlavním zdrojem bílkovin byly luštěniny. Důvodem proč luštěniny plní v prevenci civilizačních chorob důležitou roli je několik.

Fazole může chránit před kardiovaskulárními chorobami

Určitě jste slyšeli, že podstatou civilizačních onemocnění kardiovaskulárního systému je ateroskleróza. Jde o zánětlivý proces v cévách, který začíná ukládáním cholesterolu v cévní stěně. Toto se děje nejčastěji tehdy, když je cholesterolu v krvi příliš mnoho. Cholesterol se do krve dostane tak, že jídlo se ve střevě mineralizuje a molekuly cholesterolu putují do krevního řečiště. A co se změní, pokud se spolu s cholesterolem objeví v trávicím systému i luštěnina? Vláknina a také látky, které se jmenují saponiny, ve střevě navážou na sebe cholesterol, který se takto nevstřebá a vyloučí se stolicí ven. Ale to není všechno. Vláknina také saponiny váží také žlučové kyseliny, na jejichž produkci játra využívá cholesterol, a tyto také odcházejí z těla ven. Jelikož běžně dochází k jejich zpětnému vstřebávání, játra zaregistrují chybějící žlučové kyseliny a začnou tvořit nové (a tedy zpracovává další cholesterol). Ale ani tím celý příběh nekončí. V tlustém střevě na vlákninu již čekají střevní bakterie, které ji rozloží za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto mastné kyseliny putují krví do jater a tam zablokují klíčový enzym pro tvorbu cholesterolu. A kdyby to stále nestačilo, tak posledním a také podstatným důvodem proč luštěniny budou mít příznivý vliv na hladinu vašich lipidů je fakt, že skoro žádné tuky neobsahují. Asi vám teď musí být zcela jasné, jak je možné, že pravidelnou konzumací luštěnin, např. fazolí můžete snížit hladinu svého cholesterolu až o 20%! Stačí když denně budete konzumovat tak 100-150 g.

Luštěniny pomáhají snížit krevní tlak

Problémy s krevním tlakem samozřejmě také souvisí s aterosklerózou a hladinou cholesterolu v krvi, pozitivní efekt luštěnin na krevní tlak však netkví pouze v účincích vlákniny a saponinů. Luštěniny obsahují hodně draslíku a hořčíku, které mají významný vliv na přenos nervových vzruchů a relaxaci svalových vláken, což pak umožňuje cévní stěně správnou relaxaci (vazodilataci) a nedochází ke zvyšování krevního tlaku. Tento efekt posiluje i aminokyselina arginin (bohatě zastoupen zejména ve fazolích), která se v těle mění na oxid dusnatý, velmi silný vasodilatátor.

Cukrovka se bojí luštěnin

Vláknina ze luštěnin v střevě nabobtná do gelovité konzistence. Vytvoří tak překážku pro molekuly cukru, které se tak vstřebávají mnohem pomaleji. O to pomaleji stoupá i hladina cukru v krvi a tak nedochází k vyčerpávání slinivky, která produkuje inzulín. Inzulín je hormon, který má na starosti odklízení cukru z krevního řečiště a jeho zpracování v buňkách. Po navázání inzulinu na speciální receptor, buňka přijme molekulu glukózy a přemění ji na glykogen nebo tuk, případně si s ní poradí jinak. Pokud však máte ve stravě málo vlákniny a konzumujete potraviny s vysokým glykemickým indexem (sladké a "bílé": bílá mouka a bílá rýže), může se neustálým atakováním buněk inzulínem toto spojení pokazit. Glukóza se pak do buňky nedostane, což způsobí produkci dalšího inzulínu a tak dokola. Nakonec buňky nemají energii, ale v krvi je hodně cukru. Vzniká cukrovka na podkladě tzv. inzulínové rezistence, tedy stavu, kdy buňky již na podnět od inzulínu už glukózu dovnitř nepustí. Toto je forma cukrovky, které se dá zabránit správným stravováním. Lidé, kteří pravidelně konzumují potraviny s obsahem vlákniny mají cukrovku málokdy a důvod už znáte. Kromě vlákniny v tomto směru pomáhají i jiné látky v luštěninách: tzv. fytáty a taniny. Tyto již v ústech blokují práci enzymů, které rozkládají škroby. Škrob se pak rozloží na molekuly glukózy mnohem pomaleji. Hladina cukru se zvyšuje pomalu a nedochází k vyčerpávání slinivky. Výraz "antinutrienty" je tedy pro těchto pomocníků opravdu jen hanlivý název. Pokud ale už cukrovku máte, ani tehdy není pozdě začít jíst luštěniny. I u diabetika pomohou zajistit pozvolné stoupání hladiny cukru. Pak klesá spotřeba inzulínu nebo antidiabetik a oddaluje se doba nástupu komplikací cukrovky.

Luštěniny pomáhají chránit před rizikem vzniku rakoviny

Zase ta vláknina! Opravdu, její účinky jsou mnohostranné. Zde si vysvětlíme jak chrání proti rakovině. Co se ale děje, když jí konzumujeme málo? Pokud trávenina (potrava v střevě smíšená s trávicími šťávami) neobsahuje dostatek vlákniny, posouvá se střevem pouze pomalu. Tím se prodlužuje kontakt škodlivých látek se sliznicí, ze žlučových kyselin vznikají látky, které přímo dráždí sliznici. Často vzniká i zácpa a následkem je vznik vychlípenin sliznice (tzv. divertiklů), v horším případě i rakovinné bujení. Ze žlučových kyselin se totiž ve střevě mohou tvořit rakovinotvorné látky. Pokud budete jíst luštěniny, vláknina zabrání přeměně žlučových kyselin na rakovinotvorné látky, zkrátí tranzitní doba tráveniny tlusté střevo a omezí tak délku kontaktu karcinogenů s jeho sliznicí. Zároveň přímo váže karcinogeny, které se pak takto vyloučí stolicí. Jako zdroj obživy pro probiotické bakterie podporuje jejich růst a rozmnožování, takže pokud ještě nějaké karcinogeny v střevě zůstaly, bakterie si s nimi poradí. Luštěniny obsahují i ​​jiné látky, které nás chrání proti rakovině. Například kyselina listová, která je ve fazolích bohatě zastoupena, stabilizuje DNA a předchází mutacím, což je v boji proti rakovině velmi důležitá úloha. Kdysi zatracované fytáty (látky, které fazolích slouží jako zásobárny fosforu), patří k silným antioxidantům. Mají schopnost vychytat volné radikály a tedy chránit proti rakovině. Například červená fazole obsahuje ještě cosi navíc a to jsou fytochemikálie antokyany, které kromě přímého antioxidačního účinku stimulují účinnost enzymů ničících karcinogeny a podporují reparační mechanismy DNA. V již vzniklých nádorů blokují angiogenezi (tvorbu cév), což umožňuje jejich využití i v časných stádiích rakoviny.

Na závěr

Jak jste viděli, luštěniny a v nich přítomné účinné látky, hrají významnou roli v boji proti civilizačním chorobám. Pokud se tedy chcete spolehlivě chránit, je výhodné jíst luštěniny skoro každý den, minimálně však 4-krát týdně. Můžete zvolit i rychlé řešení: fazole / čočku / cizrnu v konzervě, kdy stačí pevný obsah pořádně propláchnout. Ale lepší je samozřejmě si luštěninu večer propláchnout a naložit do studené vody. Další den bude příprava již rychlou záležitostí.