Jak vhodně kombinovat potraviny, abychom svému tělo neškodili?

Člověk, žijící v 21.století trpí onemocněními, na jejichž vzniku se nesprávná strava podílí vysokým procentem. Až šedesát procent onemocnění je způsobeno dlouholetou nesprávnou výživou. Co je třeba vědět, abychom tomu předcházeli?

Co způsobují některé potraviny v našem organismu

Chemicky upravovaná, rafinovaná a tím pro člověka nevhodná strava, má minimální výživnou hodnotu. Člověk konzumuje nadbytečné množství potravy, což vede k obezitě a nedostatku základních živin (enzymů, vitamínů, minerálů a stopových prvků). Pokud se k nesprávné stravě přidá nedostatek pohybu, psychické napětí, stres a znečištěné životní prostředí, člověka postihují nemoci (alergie, nemoci horních cest dýchacích, vysoký krevní tlak, kornatění cév, cukrovka, srdečně-cévní choroby, vředy žaludku a dvanáctníku, nádorová onemocnění ...). Strava dnešního člověka je většinou kyselinotvorná, protože obsahuje velké množství kyselinotvorných potravin - cukru, masa, živočišných tuků, rafinovaných olejů, bílého chleba i pečiva, těstovin z bílé mouky a slazených bublinkových nápojů. Vnitřní prostředí zdravého lidského organismu je mírně zásadité, častou konzumací kyselinotvorných potravin je tato acidobazická rovnováha organismu narušena. Právě toto kyselé prostředí oslabuje naši obranyschopnost a je živnou půdou pro růst bakterií a zánětlivé komplikace v celém těle.

Jak se chová cukr v našem těle

Jednoduché cukry - monosacharidy a disacharidy (ale i ovocný cukr a med) - nejsou uvnitř spojeny žádnou větší vazbou, kterou by bylo třeba enzymaticky štěpit, vstřebávají se přímo a velmi rychle do krve. Tím dojde k okamžitému zvýšení jejich obsahu v krvi a nastává stav nazývaný hyperglykémie (nadbytek krevního cukru). Protože to není pro organismus příznivé, snaží se to kompenzovat vyplavením nadbytku hormonu - inzulínu ze slinivky břišní (pankreatu), který umožňuje prostup glukózy do buněk. Inzulín však příliš rychle sníží hladinu cukru v krvi a v důsledku toho dojde k jeho přílišnému snížení - hypoglykemii, kdy se objevuje hlad, chuť na sladké, podrážděnost, bolest hlavy, únava, atd. Prudké výkyvy glykemie v důsledku konzumaci cukru, sladkých nápojů, sušenek, ovoce však značně namáhají slinivku břišní a to přestavuje riziko vzniku cukrovky (diabetes mellitus II.typu) . Jednoduché cukry tělo rychle vstřebává, přijme a využití - to jsou prudké nefyziologicky rychlé reakce podobné "výbuchu", proto vnějším projevem jejich spotřeby je rozrušení, nesoustředěnost až agresivita (hlavně ve spojení rafinovaného cukru - sacharózy s mléčným cukrem - laktózou, tj. mlékem nebo mléčným výrobkům), med, javorový sirup, ovocný cukr mají podobný účinek jako rafinovaný cukr, ale v menší míře. Dnešní přehnaná konzumace cukru způsobuje, že přebytky cukru jsou ukládány na různých místech těla, především ve formě glykogenu (zásobní živočišný škrob v játrech a ve svalech). Pokud množství glykogenu převýší kapacitu jater, glykogen se uvolňuje do krevního oběhu v podobě mastných kyselin. Ty se ukládají nejprve do méně aktivních míst těla - boky, stehna, střední partie trupu, později i do aktivnějších orgánů jako jsou srdce a ledviny, které se stanou obloženými vrstvou tuku, čímž je oslabena jejich normální funkce.

Další negativní působení rafinovaného cukru

Rafinovaný cukr má vliv i na schopnost myšlení, a to tím, že ničí střevní bakterie, tvořící vitamíny skupiny B, navíc cukr tyto vitamíny odčerpává, protože je spotřebovává pro svůj metabolismus. Tyto vitaminy jsou nezbytné pro tvorbu kyseliny glutamové, která přímo ovlivňuje mentální aktivity probíhající v mozku. Nedostatek této složky může způsobit zhoršení paměti a oslabuje jasnost myšlení. Konzumací cukru je ovlivněn i imunitní systém - zjistilo se, že schopnost bílých krvinek ničit mikroorganismy může být téměř paralyzována po požití cukru. Rafinovaný cukr jako vysoce čištěný produkt (zbavený všech minerálních látek, vitamínů, vlákniny, atd.), má za následek ochabnutí psychického i fyzického stavu. Negativně působí zejména na parasympatický nervový systém. Dalším a hlavním negativem je silné kyselinotvorné působení jednoduchých cukrů. Cukr přispívá k překyselení organismu a tím oslabuje naši obranyschopnost. Konzumace cukru přispívá k vytvoření optimálního prostředí pro růst bakterií a zánětlivých komplikací v celém těle, ochuzuje tělo o minerální látky a oslabuje imunitní i nervový systém. PH krve je normální mírně zásadité (7,36 - 7,44). Přísun silně zásaditého rafinovaného cukru způsobí reakci, při níž se krev stává kyselejší (kyselé pH = 0 až 7, neutrální pH = 7, zásadité pH = 7 až 14). K vyrovnání tohoto stavu jsou využívány minerály, zejména vápník, který se ve zvýšené míře uvolňuje z kostí a zubů (a způsobuje jejich kazivost a oslabení kostí). Organismus se snaží tento stav neutralizovat pomocí minerálních látek, protože jednoduché cukry žádné minerály neobsahují, dochází k vyplavování vápníku a hořčíku. Dále vzniká nedostatek vitamínu B1, potřebného pro metabolismus sacharidů, který jednoduchý cukr neobsahují, ale spotřebovávají. Pokud se dostane do žaludku bílý rafinovaný cukr, žaludek je dočasně ochromen, protože rafinovaný cukr je silná zásada, a aby bylo dosaženo rovnováhy, žaludek vyloučí velké množství kyselin, pokud se to opakuje v dlouhém časovém úseku, může dojít až k poškození stěny žaludku a vzniku žaludečních vředů.

Překyselování organismu

Naše krev, je z 20% kyselá, ale až 80% alkalická, čili zásaditá. Když konzumujeme převážně potraviny zvyšující kyselost vnitřního prostředí, organismus se brání zvýšeným vylučováním vápníku z kostí i zubů. Trvalé překyselení organismu vede ke poškozování orgánů, pocitu únavy, depresí, vzniku chorob. Přetížené jsou zejména orgány vylučovací, především ledviny - vylučují zplodiny metabolismu močí, plíce - neustále vydechují oxid uhličitý, vznikající při metabolických přeměnách v organismu, pokožka - největší orgán na vylučování kyselin formou pocení, tlusté střevo - zbavuje tělo kyselin stolicí. Z toho vyplývá, že pokud si chceme zachovat vnitřní prostředí organismu v rovnováze, příjem kyselých a zásaditých potravin by měl být v poměru 1: 4. Tedy na čtyři díly zásadité potravy si můžeme dovolit zkonzumovat jeden díl kyselé. A mezi další kysele reagující potraviny kromě cukru patří především maso, dále jsou to všechny živočišné tuky, rafinované oleje, bílý chléb i pečivo, těstoviny z bílé mouky, čokoláda a sůl a některé druhy ovoce (ty však mají mnohé jiné nenahraditelné funkce při přísunu enzymů, vitamínů a nerostných látek!).

Kyseliny v těle

Právě kyseliny, které vznikají v těle při látkové přeměně, nám velmi znepříjemňují život. Při mnohých problémech ani nevíme, že je způsobuje překyselené prostředí organismu. V našem těle vzniká:

• kyselina octová - ze sladkostí a bílé mouky,
• kyselina mléčná - ze svalové námahy,
• kyselina močová - z masa a odumírajících buněk,
• kyselina uhličitá a fosforečná - z různých sycených nápojů,
• kyselina sírová - z vepřového masa a zadržovaných větrů,
• kyselina dusičná - z některých druhů sýrů a uzenin,
• tanin - z kávy, čaje, z potravinářských barviv, konzervačních látek, umělých aromatických látek,
• kyselina acetylsalicylová - z mnoha nejčastěji užívaných léků proti bolesti,
• ovocné kyseliny - z nápojů a také z kosmetiky.

Odpadní látky

Největší podíl na odpadních látkách v těle má kyselina močová, překyselení (nadbytek kyseliny močové) - přetěžuje ledviny, játra, omezuje jejich filtrační schopnost, kyselý odpad se ukládá v tuku, nervovém systému av orgánech, důsledkem jsou onemocnění, jako dna, žlučové a ledvinové kameny, svalový a kloubní revmatismus, bolesti hlavy, zácpa, cukrovka, vysoký krevní tlak, odvápnění kostí a následky: kazivost zubů a pórovitost kostí, křehkost tepen a žil, křečové žíly, pálení žáhy - podráždění jícnu žaludeční kyselinou nebo žlučí (natrávený obsah žaludku vtéká do jícnu) a nakonec snížení obranyschopnosti organismu. Nezanedbatelná je i skutečnost, že veškeré maso, které nám nabízejí v obchodě, obsahuje zbytky antibiotik, růstových hormonů, negativních látek pocházejících ze šoku při zabíjení v těle zvířat a škodlivin z nekvalitního krmiva, které jsou součástí stravy zvířat. Hovězí maso, zejména vnitřnosti, obsahuje škodlivin nejvíce, protože skot relativně nejdéle žije, a tak se ukládají v těle zvířat delší dobu. Dále živočišné potraviny neobsahují vlákninu (nestravitelnou složku rostlinných potravin), která přirozeně čistí tlusté střevo: důsledkem je zácpa a trávenina pomalu postupuje tlustým střevem, zůstává zde velmi dlouho, nastává její hnilobný rozklad, vznikají toxické a rakovinotvorné látky, které pronikají přes stěnu střev do celého organismu což vede až k autotoxikacii (samootrávení) organismu.

Maso

Maso můžeme dokonale nahradit obilovinami, luštěninami, a olejnatými jádry i semeny (mák, ořechy, oříšky, len, slunečnice, dýně ...). Naše tělo si zpočátku při překyselení umí poradit - pomocí minerálních látek ze stravy a později ze svých zásobáren (kosti, chrupavky, zuby, nehty, vlasy, stěny cév ...) dokáže přebytečné kyseliny co nejrychleji zneutralizovat, hlavně proto, aby si udrželo správný ph - faktor krve. Produktem neutralizace kyselin jsou soli, které jsou nečistotami v našem organismu. Hovoříme-li o zbavování těla škodlivin, máme na mysli vylučování těchto nežádoucích solí. V podstatě vylučujeme kyseliny, které neutralizovaly naše ledviny a kůže. Biologicky hodnotná strava podporující tvorbu zásaditých látek pomáhá tělu v správné látkové přeměně (ovoce, zelenina, pšeničné otruby a klíčky, sója, fazole, lískové oříšky, madle, mléko čerstvé nepasterizované a výrobky z něj - jogurty, acidofilní mléko (tepelně neupravené), kaštany, kokos, mák, slunečnice, naklíčené obiloviny, naklíčené luštěniny, naklíčená semena, droždí, houby, bylinkové čaje, pramenitá voda ...).

Ovoce a zelenina

• Ovoce - všechny druhy, pro nás je nejvhodnější ovoce z naší zeměpisné šířky, zralé, čerstvé, nekonzumujeme ho po jídle, nedoporučuje se kombinovat velmi kyselé a velmi sladké ovoce, podporuje očistu organismu, dodává energii, vitamíny, vlákninu, ovocný cukr.
• Zelenina - vhodné jsou všechny druhy, obsahují vitamíny, minerály a stopové prvky, vlákninu, bílkoviny, konzumujeme ji zejména syrovou, jak uvařená má vyšší glykemický profil, a tedy způsobí vyšší výkyvy glykémie - krevního cukru, také v syrovém stavu obsahuje více enzymů potřebných k trávícím procesům a tělo tím šetří vlastní enzymy.
• Obiloviny - představují základ výživy, jsou zdrojem energie (pšenice, žito, ječmen, oves, všechny obilné vločky, rýže, kukuřice, jáhly, pohanka). Nicméně neuváženě nadměrná spotřeba některých cereálních výrobků s vysokým obsahem vlákniny přináší určité úskalí. Zejména jde o zvýšení hladiny kyseliny šťavelové (např. vysokou spotřebou otrub nebo ovesných vloček), a tím snížená utilizace (zužitkování) vápníku a železa, což může vést např. k osteoporóze. Doporučená dávka vlákniny pro dospělého člověka je 30g / denně. Kritérium k posouzení množství vlákniny ve stravě je celková doba přechodu potravy trávicím traktem a množství stolice. Například u Afričanů je celková doba trávení potravy 30 hodin při hmotnosti stolice 0,5 kg, oproti tomu u Američanů je to 60 hodin a 0,1 kg stolice. Z toho vyplývá, že adekvátní příjem vlákniny zvyšuje objem stolice a urychluje peristaltiku střev, čímž nedochází k hnití potravy ve střevech, jsou dobře čištěny a navíc vláknina na sebe váže škodliviny, které tak z těla odvádí. Za neutrální potraviny se považuje med, banán, meloun, sladká jablka, rajčata. Běžná strava působí spíše kyselinotvorné (hotová prášková a konzervovaná jídla, maso, mléčné výrobky, bílá mouka, nápoje s oxidem uhličitým, cukr, káva, alkohol, sůl, kakao, čokoláda, zavařeniny a konzervované potraviny, pasterizované ovocné džusy, aromatizované a přibarvované nápoje a potraviny ..).

Kombinace vhodných potravin

Velmi důležitá je i kombinace potravin, protože i nevhodnou kombinací zdravých potravin můžeme své tělo poškozovat a překyseluje, proto:

• Nekombinujte kyselé a škrobnaté potraviny - kyseliny (ocet, kyselina rajčat, pomerančů, citrónů, kyselých jablek) ničí enzym ptyalin na trávení škrobů (obilovin a výrobků z nich).
• Nekombinujte bílkoviny (hlavně živočišné) a škrobnaté potraviny (obiloviny a výrobky z nich - při trávení škrobu se vylučuje neutrální trávicí šťáva, při trávení bílkovin se vylučuje silně kyselá trávicí šťáva a trávení škrobu se zastavuje.
• V jednom jídle jezte pouze jednu koncentrovanou bílkovinnou potravu - každá bílkovina vyžaduje jiné podmínky trávení; proto nekombinujte maso - vejce, maso - sýry, vejce - mléko, maso - ořechy, vejce - ořechy.
• Nekombinujte bílkovinné a kyselé potraviny - kyselé potraviny spolu s bílkovinami ničí enzym pepsin, který tráví bílkoviny, ty pak netráví ale zahnívají; pepsin ničí nadměrná kyselost žaludku (kyselina v ovoci, ocet ...).
• Nekombinujte tuky a bílkoviny - tuk zpomaluje produkci trávicích šťáv i enzymu pepsinu na trávení bílkovin; bílkoviny s tukem potřebují na trávení více času (ořechy, sýry, mléko ...); proto je jejich vhodné kombinovat se zeleninou.
• Nekombinujte cukry a bílkoviny - cukr (sladkosti, med, sirupy, sladké ovoce) brání vylučování trávicích šťáv a zpomaluje trávení ve střevě, vyvolává kvasné procesy.
• Nekombinujte škroby a cukry - cukr přidán jakéhokoliv jídla způsobuje v žaludku kvašení; cukr brání vylučování ptyalínu do slin - škroby netráví ale kvasí.

Vhodné kombinace potravin

• bílkoviny (maso, mléko a výrobky z nich, vejce, luštěniny, ořechy) + zelenina (zejména kořenová a listová),
• luštěniny + obiloviny (oba druhy obsahují škroby i rostlinné bílkoviny),
• sacharidy (obiloviny) + zelenina,
• tuky + zelenina,
• tuky + ovoce,
• zelenina + zelenina,
• ovoce samostatně, před jídlem, ne po jídle.

Pitný režim

Nikdy byste neměli zapomínat na pitný režim. Zdravý člověk by měl v zimě vypít minimálně 2 litry a v létě 2-3 litry tekutin. V poměru celkové přijaté potravy denně by to mělo být cca 70% tekuté a 30% zahuštěné stravy. V létě kvůli ztrátám tekutin v důsledku veder je tento poměr nezbytný, abychom nebyli dehydratovaní. Pokud během dne pocítíme žízeň, je to varovný signál organismu. Pokud je žízeň silná, může nám chybět až do dvou litrů tekutin. Jsme na nejlepší cestě k dehydrataci. Účinný lék proti takovým případům, je předcházet jim.

Příčiny překyselení organismu

• Svalová námaha - extrémní námaha silně překyseluje, vytváří se kyselina mléčná; při mírné námaze stačí tělo kyselinu neutralizovat, pokud je námaha velká, nastává překyselení, je potřebný relax na neutralizaci kyselin.
• Nedostatku pohybu - sedavé zaměstnání v uzavřené místnosti; při sezení se tělo okyseluje a po 5 hodinách může klesnout pH moči ze 7,5 až na 5,0; (Pohybem na čerstvém vzduchu se kyseliny metabolizují a jako oxid uhličitý vydechují, tím se neutralizuje pH moči, mizí únava.
• Nesprávné stravy - důležitý je správný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin.
• Nedostatečné přezutí potravy - vznikají kvasné procesy, i při nejkvalitnějších potravinách.
• Přejídání - každý gram potravy navíc vyžaduje při trávení zásadité prvky; hlad tlumí obiloviny, zelenina a ovoce - dobře přezutí!
• Přijímáme málo tekutin - vody (nevhodné jsou slazené a barvené nápoje); časté jsou poruchy pH moči, způsobené nevyváženým příjmem tekutin; dostatek vody pomáhá při zácpě, zažívacích potížích, bolestech hlavy.
• Řízení a emoce - zásadotvorné působí: odpočinek, spánek, cvičení, pohyb na čerstvém vzduchu, radost, smích, přátelský rozhovor, srdečné vztahy; kyselinotvorné působí: obavy, strach, závist, nenávist, vztek, sobectví, pomluvy...

Proti nadměrnému překyselení

• dejte přednost zásadotvorné stravě
• vyhýbejte se kyselinotvorným potravinám
• vhodně kombinujte potraviny
• stravujte se alespoň týden v měsíci bez živočišných bílkovin
• pokud to není nezbytně nutné, nepoužívejte doplňkové prostředky výživy
• pijte zdravou čistou vodu

Náš trávicí proces je tedy zdravý, pokud:

• máme přiměřenou chuť k jídlu,
• nepřibírá - máme optimální hmotnost,
• netrpíme chorobami trávení,
• pravidelně alespoň jednou denně se vyprazdňujeme, po jídle nemáme pocit únavy, naopak - jsme vitální, uvolnění, vyrovnání. 

Zlepšuje se nám trávení,

když opět poznáváme skutečný pocit hladu, ztrácí se překyselení žaludku, zejména při snížení až vyloučení konzumace živočišných potravin, dodržování doporučených kombinací potravin, jedením menších porcí jídla, poslední jídlo jíst 3 hodiny před spaním, nejíst hodně masa, smažených jídel, čerstvého pečiva, sladkosti, nepít alkohol, hodně kávy a nápojů s bublinkami. Člověk, stravující se vyváženou, převážně bezmasou stravou má pocit lehkosti a lepší pohyblivosti - přísunem živin z lehce stravitelné stravy a díky pravidelnému vyprazdňování se tělo čistí, klouby a páteř se stávají pohyblivější, často se ztrácejí bolesti hlavy (migrény), poruchy spánku, zlepšuje se přísun vitální životní energie, ztrácí se stres, vnitřní neklid, člověk se stává psychicky vyrovnaný, klidný.

Na závěr

Když máme pocit, že "máme na něco chuť", mnohdy si tento pocit zaměňujeme s hladem a narychlo si připravíme, většinou zcela nezdravé jídlo. Zejména v případě, když po hlavním jídle máme pocit, že bychom ještě něco snědli, je to hlad po minerálních a stopových prvcích, které tělo nezbytně potřebuje pro metalismus a chod mnoha procesů v těle, ale protože se mu jich nedostalo v požité potravě, říká si o ně pocitem hladu. Sáhněme proto po ovoci nebo zelenině, kde se právě tyto látky nacházejí. Pokud si toto všechno uvědomíme, v zájmu zachování svého zdraví bychom měli změnit složení námi připravované a podávané stravy.