Okna, která šetří energii

Ačkoli informace o nízkoenergetických či pasivních domech už nějaký ten pátek víří vzduch, mnozí stále považují tento typ výstavby za jakousi lumpárnu. Přiznejme si, všechny ty zázraky, co dělají tyto domy energeticky nenáročnými, či dokonce pasivními, zvyšují už tak dost vysoký rozpočet na stavbu. Existuje však i druhá skupina - stavebníci, kteří z různých důvodů začnou pátrat po významu tohoto nízkoenergetického cirkusu, a postupně zjišťují, že nejen pánové mají nárok být neposedové a že v tomto případě "rozhazovační" stavitelé nízkoenergetických a pasivních domů jsou vlastně z dlouhodobého hlediska velmi šetrní lidé.

Každý by měl být neposeda

Abyste mohli začít šetřit, musíte změnit pohled na každou stavební konstrukci domu. Mezi ty nejkomplikovanější patří okno. Klademe něj množství protichůdných požadavků - chceme, aby nás propojilo s vnějším prostředím, ale aniž by nám bylo zima, aby v zimě přinášelo teplo, ale aby se v létě interiér nepřehříval, aby odolávalo větru, dešti, vánici, a přitom působilo subtilním dojmem, aby se svými tepelně technickými parametry přibližovalo vlastnostem ostatních, podstatně mohutnějších stavebních konstrukci, jako jsou stěna nebo střecha. Je to neuvěřitelné, ale moudré hlavy mají toto všechno už zvládnuté, a to hned ve třech materiálových provedeních rámu: plast, dřevo, hliník. To, jak si mezi jednotlivými variantami vyberete, závisí na vašem vkusu a peněžence. Ale pokud dokážete vyhodnotit i další kvalitativní parametry okna, přestanou být vzhled a cena jedinými kritérii výběru. K tomu je však nutné alespoň zhruba znát fyzikální veličiny, které tyto parametry vyjadřují.

Fyzikální okénko

Pro "lehčí" orientaci v kvalitativních charakteristikách jednotlivých typů oken nebo spíše výplní stavebních otvorů, nás jejich výrobci obšťastnili hned několika fyzikálními parametry. Tím nejdůležitějším, zda nejvíce zmiňovaným, je součinitel prostupu tepla U = (W / m 2. K). Toto"U" nám napoví, kolik tepla ve Wattech opustí naši domácnost přes m 2 zavřené okno při rozdílu teplot mezi interiérem a exteriérem jeden Kelvin. Obyčejnému smrtelníkovi to sice mnoho neřekne, ale naštěstí už vědomí, že čím je tato hodnota nižší, tím lépe, by mu mělo pomoci při výběru toho správného okna. Aby toho nebylo málo, u oken se rozlišuje součinitel prostupu tepla rámem U f, zasklením U g a nakonec součinitel prostupu tepla celým oknem U w. Trochu zjednodušeně lze říci, že výsledná hodnota prostupu tepla oknem je ovlivněna vlastnostmi zasklení i rámu, přičemž všechny tyto veličiny by měly být ve vzájemném souladu. Zasklení s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi by se tedy nemělo osazovat do rámů s průměrnou kvalitou. Součinitel prostupu tepla rámem U f lze snižovat buď zvětšováním konstrukční šířky rámu (což ale nejde donekonečna), nebo různými komorami a komůrkami v konstrukci okenního rámu a křídla - mohou být prázdné nebo vyplněné nějakým tepelně izolačním materiálem. Každá firma má svou metodu, která závisí hlavně na materiálu, s nímž pracuje. Součinitel prostupu tepla zasklením Ug se dá zlepšit použitím trojskla, čímž lze dosáhnout Ug = 0,7 - 0,4 W / m 2. K. Hodnota Ug lze snížit nejen typem skla, ale i vzdáleností mezi jednotlivými skleněnými tabulemi a vyplněním meziprostoru vzácným plynem. Nejčastěji se používá argon.Použití dražších plynů jako například krypton nebo xenon se odrazí nejen na ještě lepších tepelně izolačních vlastnostech, ale samozřejmě i na ceně okna. Druhou možností zlepšení Ug jsou izolační dvojskla s tepelnou fólií mezi nimi - tento systém se jmenuje heat mirror. Prostor mezi skly je také vyplněn plynem. Výhodou tohoto řešení je menší hmotnost izolačního skla při stejných nebo ještě lepších tepelně technických parametrech (U g až 0,3 W / m 2. K).Kvalitní zasklení ovlivňuje tepelnou pohodu v místnosti, protože se snižujícím se Ug stoupá povrchová teplota skla. Zatímco například při izolačním dvojskle s U g = 1,1 W / m 2. K je povrchová teplota skla 13,5 ° C, při izolačním trojsklem s Ug = 0,5 W / m 2. K je to již 17,5 ° C. Na takových teplých oknech se vám vodní pára jen tak nesrazí.

Další veličinou, která úzce souvisí se součinitelem prostupu tepla,

je solární faktor SF nebo g. Udává, kolik tepla ze slunce propustí zasklení do místnosti a takříkajíc zdarma ohřeje naše staré kosti. Pro bytové a rodinné domy se doporučuje SF = 60%. Problém je však v tom, že čím více klesá hodnota U g, tedy čím lepší tepelně technické parametry dosahuje zasklení, tím více klesá i množství sluneční energie, kterou zasklení propustí do interiéru v podobě tepla. Proto je třeba hledat mezi těmito hodnotami rovnováhu tak, aby ztráta těžko zaplaceného tepla z interiéru nepřerostla tepelné zisky během těch několika zimních slunečných dnů. Na to je třeba zhodnotit orientaci oken (vzhledem ke světovým stranám), jejich rozměry, klimatické podmínky v místě stavby ... tedy celkovou tepelnou bilanci objektu. Naštěstí, toto všechno není věcí stavebníka.Měly by to vyřešit architekti, projektanti a prodejci okenních konstrukcí, kteří jsou schopni odpovědět na všechny vaše zvídavé otázky, a na vás je, abyste těch dotazů měli více než jen tu jednu jedinou: Kolik to bude stát?

Pokud chcete ušetřit i energii na osvětlení,

sledujte světelný činitel prostupu LT. Tak zjistíte, kolik procent světla zasklení propustí. Kde je světlo, netřeba svítit, takže čím větší bude LT, tím později budeme muset rozsvěcoval lampy. Fyzikální okénko uzavřeme veličinou akustický útlum okna R w (v decibelech), která určuje, jak dobře okno izoluje proti hluku zvenčí. Standardně je to 30 dB, je ale možné dosáhnout až 50 dB.To oceníte, pokud bydlíte u rušné komunikace. Vždyť není nutné vědět o každém autobuse, co projde pod vašimi okny. Samozřejmě, že by se toho o fyzikálních vlastnostech výplní stavebních otvorů dalo napsat i více, ale to přenecháme odborníkům. Zmíněné hodnoty jsou zásadní při určování standardu okna, a proto by měly být definovány v dokumentaci pro realizaci stavby. Dodavatel oken pak nebude muset hádat, co nabídnout, případně trápit otázkami o fyzikálních vlastnostech oken stavebníka.