Okna a důležité technické maličkosti

Cesta okna, které má prosvětlit, dopřát výhled do okolí, a přitom zútulnit náš domov, vede přes překonání nástrah tepelných mostů, vyřešení návazností konstrukce okenního rámu na obvodovou konstrukci domu, výběr správného okna a zabezpečení montážníků. Stejně důležité jsou i technické "maličkosti", nezbytné při osazování okna.

Nevýhody zažitého způsobu osazení okna

Pokud se mechanicky ukotví okenní rám a pouze se zapěnit PUR pěnou (bez těsnicí pásky), která se následně překryje omítkou, případně zateplením, může později prasklinami prostupovat vodní pára a přes netěsnosti přímo pronikat do PUR pěny. Ta vlivem vlhkosti začne degradovat, a tak se postupně zhorší tepelně i zvukově izolační vlastnosti okna. V takových podmínkách se daří i plísním.

Osadit, ukotvit, utěsnit

Odkdy se energetická náročnost budov stala denně přetřásaným tématem, výrobci se předhánějí v nabídce kvalitních oken, vymýšlejí pro ně nové, dokonalejší profily, těsnění, zasklení, větrací klapky, materiály. Jakkoliv energeticky přepočteny, vybavené perfektním kováním a certifikáty všeličeho, okno nekvalitně osazené či nedbale projektované neplní sliby výrobců a nenaplní tak očekávání obyvatel domu. Zatékání, rosení oken, snížení zvukové izolace, deformace a zvýšený únik tepla jsou výsledkem neodborné montáže.

Montáže znalý  odborník osazovací oken by měl:

1. Před osazením okna a utěsněním vyrovnat ostění, nadpraží i parapet (pokud to zanedbala stavební firma), okna osazovat čisté a zbavené nerovností, na omítku nanést vrstvu impregnačního nátěru.

2. Po mechanickém ukotvení okna, zajistit konstrukci proti vzniku tepelných mostů a tepelným ztrátám nalepením exteriérové ​​souvislé okenní - difúzní pásky, která je paropropustná a vodoodpudivá (nežádoucí vodní pára z připojovací spáry může přestupovat, okno však ochrání před dešťovou vodou a UV slunečním zářením). Pak je třeba vyplnit spáry ostění po celé šířce a délce obvodu okna tepelně izolačním materiálem (PUR pěnou s nízkou expanzí nebo minerální vlnou). Okno lze těsnit pomocí stříkatelného tmelu, impregnovaných pěnových pásek, těsnicích butylových pásů či fólií. Vypěněný otvor po celém obvodu a v rozích by měl montážník uzavřít nainstalováním celistvé interiérové ​​pásky nebo fólie, která vytvoří parozábranu (zamezí průniku interiérové ​​vlhkosti do PUR pěny či minerální vlny). Zajímavým řešením může být montáž s materiálem TwinAktiv. Výrobce udává, že v tomto případě stačí použít jeden typ pásky pro interiér i exteriér; páska přizpůsobí svoje vlastnosti okolním tepelným poměrům a celoročně zajistí suchou tepelnou izolaci připojovací spáry. Jelikož fólie mění svou otevřenost k průniku vodních par na základě okolní vlhkosti prostředí, prostor spáry se může vysušit. Čím vyšší je relativní vlhkost vzduchu kolem fólie, tím nižší je její parotěsná schopnost a naopak.

3. Dbát na dostatečné tepelné zaizolování pod parapetní deskou z vnější strany obvodové zdi a současně zamezit průniku vodní páry do detailu pod parapet ze strany interiéru. Prostor mezi parapetní deskou a obvodovým zdivem je třeba následně dozdít. Zvlášť problematickým místem je spoj parapetní desky s ostěním.

4. Před povrchovou úpravou ostění uložit parapety se spádováním ve směru od okna.

Při detailu osazení okna je třeba zohlednit vliv

• konkrétního stavebního systému hrubé stavby
• technologického postupu prací
• kotvení a statického vypodložení v připojovací spáře
• přilnavosti a vhodnosti spojování dvou konstrukčních materiálů v připojovací spáře (materiál rámu okna a ostění)
• výběru povrchové vrstvy a podkladu (na lepší přilnavost omítky, případně pěnu třeba podklad mírně navlhčit)

Skladba skel a komory v rámu

Běžné je zasklení dvojsklem (součinitel prostupu tepla U zasklení = 1,1 W / (m 2. K)) v pěti nebo šesti komorovému okenním profilu se stavební hloubkou alespoň 70 mm. Více komor zlepšuje tepelně izolační vlastnosti rámu, tvarovou stálost a odolnost okna proti povrchové kondenzaci vody. Pokud bychom však chtěli tepelně technické vlastnosti rámu vylepšit více než šesti komorami, výsledek bude zanedbatelný. Účinnějším způsobem, jak zlepšit tepelně technické vlastnosti okna, se ukázalo zaplnění komor profilu izolační pěnou. Energetické úspory však lze docílit moderními metodami zasklívání. Pomáhá použití trojskel nebo alespoň větší rozteč skel při dvojitém zasklení, vyplnění mezery argonem, xenonem nebo kryptonem. Zabarvení skel, použití solárních fólie snižuje součinitel prostupu tepla oknem. Na tepelně izolační vlastnosti má vliv i kvalitní těsnění.

Množství spotřebované energie na vytápění závisí také na konstrukci oken podle:

• počtu, tloušťky skel, jejich povrchové úpravy, vyplnění mezery mezi skly (namísto vzduchem izolujícím plyny - argon, xenon, krypton),
• materiálu použitého na distanční rámeček mezi skly (nejlépe plasty) a hloubky zasklívací drážky,
• šířky a výšky okenního rámu (profilu),
• počtu, tvaru a výplně komor v rámu,
• velikosti, tvaru a umístění kovových výztuh,
• kování (celoobvodové zabezpečení rovnoměrného dovření okna po celém obvodu, čímž vytváří kompresi těsnícího profilu),
• počtu a rozmístění středového a dorazového těsnění,
• použití mikroventilace (nepřípustná pro nízkoenergetické a pasivní domy) či ventilačních klapek (vkládá se do těsnění okna, automaticky reaguje na rozdíly tlaku vzduchu) a odvodňovacích či dekompresních otvorů,
• typu obvodového kování,
• vyplnění a utěsnění okenních spár při osazení okna (montážní izolační pěna, minerální vlna, izolační pásky, folie, tmel, parotěsné zábrany).
Bez přiměřeně zaizolované stěny a dalších opatření v celém stavebním objektu jakkoli kvalitní okno stavební objekt neuchrání před zbytečnými ztrátami tepla.

Co dokáže současné okno

1. Zajistit dostatečný výhled, rovnoměrné prosvětlení interiéru dostatečnou plochou zasklení (nejméně 10% z plochy místnosti).
2. Šetřit energii potřebnou na vytápění vyhovujícími tepelně technickými vlastnostmi zasklení a okenního rámu (podmínku ČSN splňují dřevěná okna tlusté 68 mm se zasklením s U g = 1,1 W / (m 2. K)). V současnosti je však lepší investovat do silnějších dřevěných oken (alespoň o tloušťce 78 mm) s izolačním trojsklem (U g ≤ 0,8 W / (m 2. K), a to pro rostoucí ceny energie. U plastových oken se doporučuje alespoň 4 -komorový systém se středovým těsněním.
3. Omezit nadměrné tepelné zisky v letním období pomocí doplňkových konstrukcí: rolety, žaluzie, okenice atd..
4. Dosáhnout minimální hygienickou podmínku výměny vzduchu v místnosti: tedy polovinu objemu místnosti za hodinu.
5. Zabránit průniku vody do místnosti díky několika těsněními v konstrukci okenního křídla a rámu a jejich dostatečným domáčknutím po celém obvodu okna (pomocí celoobvodového kování).
6. Bránit pronikání hluku z exteriéru.
7. Bránit vloupání použitím bezpečnostních skel, ale současně umožnit případný únik z budovy před požárem nebo jiným nebezpečím.
8. Umožnit jednoduchý způsob promazání závěsů, povrchové údržby a mytí skel.
9. Zaručit dlouhou životnost (alespoň takovou, jaká je životnost udržovaného domu).
10. Zajistit neškodnou a ekonomickou recyklaci, případně likvidaci po skončení životnosti.