Příčky prakticky rozdělí bytový prostor

Obytný prostor domu či bytu dopřeje svým obyvatelům volnější pohyb, pocit uspořádanosti a stane se i prostornějším, pokud se ještě před zabydlením podřídí jistým pravidlům. Není tajemstvím, že více než dvě třetiny svého života trávíme v uzavřených, člověkem projektovaných domech, procházíme jejich chodbami a místnostmi, sedíme, dýcháme, cítíme každý jejich detail, vnímáme jejich otevřenost nebo uzavřenost. Každý po svém a s vlastní představou o pohodlném a praktickém bydlení.

Zóny

Někomu více vyhovuje bezpečná blízkost stěny, jinému se líbí velké prosvětlené prostory s vysokými stropy. Jak příjemně prožíváme svůj čas v práci a doma, nemálo závisí na rámci, který nám byl vymezen stavebními konstrukcemi a architektonickým členěním interiéru. Pokud se od začátku citlivě dbalo na tvar půdorysu a proporčnost jednotlivých částí obytného prostoru, vzniká předpoklad pro harmonické bydlení. Na stejném půdorysu a ve stejně velkém obytném prostoru může vzniknout kvalitativně odlišný interiér. Při jeho modelování na funkční zóny - komunikační, zónu činností a úložnou zónu - pomáhá několik alternativ rozmístění příček a jejich vyhotovení. Volným prostorem bez nábytku a osou dispozice obytného prostoru má být komunikační zóna. Ta se, nezaplněná nábytkem, větví do jednotlivých místností, umožňuje volný přístup k oknům, dveřím, vypínačům a k zařízení domácnosti. Zóna ukládání má přímo navazovat na komunikační prostor. Tam, kde se vaří, pere, pracuje u počítače nebo relaxuje u knihy, patří police a nábytek, do kterého lze ukládat předměty spojené s vybranou činností. Co nejmenší vzdálenost mezi těmito zónami minimalizuje zbytečné úkony. Interiérový odborník by měl určit polohu, rozlohu a vzájemné vazby zmíněných zón již v návrhu. Měly by fungovat stejně v rámci celé domácnosti, jakož i u samostatných místností. Ve velké míře se na rozumném dispozičním členění a zónování domácnosti podílejí příčky. Ty i v moderním, volně uspořádaném interiéru buď vymezují, nebo alespoň naznačují hranice funkčních částí bytu či domu.

Podmínky uspořádaného bydlení 

• Umožnit nepřerušený pohyb v místnostech a spojovacích částech domácnosti včetně vstupu do bytu či domu,
• vytvořit dostatek prostoru na domácí aktivity (i pasivity), zejména na ranní nápor na koupelnu, přípravu pokrmů, ukládání se ke spánku, ale i společenský život v denní části bytu,
• vhodně umístěný a navržený kapacitně postačující úložný prostor pro všechny účastníky domácnosti,
• vytvořit dispozici obytného prostoru, která odrazí logickou návaznost jednotlivých místností s ohledem na činnosti, které se v nich odehrávají,
• předem zvážit, zda jsou důležitější stabilní příčky s možností upevnění policových systémů a těžších nábytkových kusů, nebo na oddělení postačí sádrokartonová příčka, kterou lze po čase jednoduše odstranit.

Příčná dispozice

Rytmus a tok domácího života není ustálený. Mění se s potřebami a věkem rodinných příslušníků. Bytový provoz je tedy otevřený systém, vystavený nárazovým požadavkům, ale i postupným proměnám. Místnosti časem změní funkci, komunikační prostor se musí přizpůsobit věku rodinných příslušníků. Tam, kde byla několik let nevyhnutelná dělicí stěna, je potřeba v jisté chvíli dispozici otevřít a tam, kde se procházelo, chtějí mít domácí znenadání svá zákoutí na relax. Intimitu interiéru dotvoří příčky. Někde jich je potřeba více, jinde méně. Jinak se "příčky" umisťují v případě novostavby a jinak při přestavbě. Lze si vybírat podle druhu materiálu, konstrukce, funkce, vzhledu. S vývojem nových, konstrukčně lehkých a snadno vestavných příček se jejich technické řešení stává pro investory druhořadým. Neoprávněně. I zde je třeba zvážit vlastnosti a charakter sousedících místností, jakož i vztah příček k ostatním konstrukcím. Jsou příčky, které se zhotoví mokrou cestou, jiné částečně mokrou a nakonec ty, jejichž instalace je nejrychlejší, a vybudují se nasucho. Zkrátí se tak doba výstavby, a když se znovu změní nároky spolubydlících na životní prostor, je možno se takových konstrukcí jednoduše zbavit. I v případě, že se o dotvoření příčky rozhodlo za plného chodu domácnosti, bude tento způsob nejpřijatelnější.

Příčka - tiše a lehce

Příčky se vyhotovují jako samonosné konstrukce. Přenášejí pouze vlastní hmotnost a nejsou oporou pro stropy! Kotvíme je výlučně do svislých nosných částí domu. Jakékoliv kotvení do stropu nebo do podlahy brání přirozené dilataci a přispívá k hlučnosti - takové příčky by zintenzivnily přenos kročejového hluku a na spojích s vodorovnými konstrukcemi by se postupem času objevily trhliny. Pokud příčka úspěšně brání šíření hluku vzduchem z jedné místnosti do druhé, mluví se o její dobré vzduchové neprůzvučnosti. Vytvořením dutin a vzduchových mezer ve skladbě příčky se zvyšuje její schopnost pohlcovat nebo tlumit zvuk. Osvědčeným řešením pro tiché bydlení jsou dvojité příčky. Při jejich provedení se kombinuje měkká vrstva z dřevovláknitých nebo dřevotřískových desek s tvrdou částí příčky vyzděné z cihly, pórobetonu nebo betonu. Mezi měkkou a tvrdou vrstvou se vynechá vzduchová mezera, která se zčásti zaplní zvukovou izolací.

Akčně a na sucho

Suchá výstavba příček nepotřebuje vodu, aby se při chemických a stavebně-technologických procesech navázaly jednotlivé prvky konstrukce. Ty se spojují mechanicky s předem připravenou podkonstrukcí bez nároku na technologické přestávky. Takto se lze k výsledku dopracovat za jeden až dva dny. Zatížení konstrukce domu příčkami smontovanými na sucho je minimální, a tak jimi lze předělovat prostor v klasických panelácích bez obavy z nepřiměřeného namáhání stropních konstrukcí. Ve většině případů stačí ohlásit stavební úpravy pouze proto, aby byla umožněna kontrola nakládání s odpady (sádrokarton nepatří k nebezpečnému odpadu). Lehké příčky a polopříčky montované či na sucho postavené z kusových staviv za svou existenci vděčí sádrokartonu, sádrovláknu, dřevocementu, případně materiálům z přírodních či plastových vláken. Výrobci je mohou dodávat jako monolity nebo ve formě vícevrstvých panelů s nosnou, ale i izolační vrstvou. Na to, aby se montované příčky nesesypaly, potřebují kostru z kovových či dřevěných profilů, na kterou se ukotví. Má to výhodu - vytvoří se stěna s dutinou, která se může vyplnit tepelnou či zvukovou izolací, instalačními rozvody, nebo poslouží jako stavební pouzdro pro posuvné dveře. Lehké příčky lze také jednoduše demontovat a postavit na jiném místě.

Noc a den

Půdorys navrhovaného obytného interiéru by měl zohlednit dělení na denní a noční část. V tiché části se obvykle nachází ložnice a dětský pokoj. Kdo v nich odpočívá, toho neruší zvuky televizního programu nebo rozhovor těch, kteří zůstali v obývacím pokoji. Kuchyň s jejími rušnými aktivitami by měla být co nejdále od noční zóny, nejlépe na opačné straně dispozice bytu, než jsou ložnice. V případě rodinných domů nebo mezonetových bytů se osvědčilo umístění ložnic a pracovny na poschodí. I samotné místnosti lze zónovat: pomůže nábytek vysunutý do prostoru, paraván, materiálové nebo barevné změny v použitém povrchu podlahy, obkladu či nátěru. V případě rozdělení na noční a denní část jde jen o provizorium nebo řešení pro jednočlenné domácnosti. Obytný prostor nejvýrazněji a funkčně nejdůsledněji předělí příčky.