Jak na dobrý spánek?

Lidé se dohodli, že nejlepším místem na spaní je postel a nejlepším místem pro postel bude ložnice. Na postelích se kromě jiných lidských věcí především spí. Je jen na nás, kdy, kolik a jak dobře. I proto je ložnice naším obrazem.

Třetinový Hypnos

Antickým bohem spánku byl Hypnos a vždy si nárokoval třetinu lidského života. Právě tolik strávíme spaním. Spánek je jen podstatné jméno, za kterým by měly povinně následovat alespoň dvě přídavná jména - zdravý a kvalitní. O to se musíme přičinit my a ložnice. Naším úkolem je spát tolik, kolik je třeba, a spát v dobře navržené ložnici a ve své posteli.

Ložnice a mateřské znaménko

Dobrá ložnice má vibrovat klidem, harmonií, navozovat atmosféru relaxu. Jinak řečeno, neměla by být hybridem pracovny, sušárny, žehlírny a dětské vzdorovně. Psychika dokáže divy, a když jdeme spát do místnosti, kde se na nás "směje" stůl zavalený prácemi na doma, sotva si dobře odpočineme. Jistě, všechno nejde vyřešit ideální, ale mysleme na to předem. Pracovní stůl může mít podobu sklápěcí desky, která nás nebude před spaním strašit a ve dne zabírat místo. Totéž platí i o šatnících či skříních končících převážně v ložnici. Řešení jsou - stačí jim jen pohodlně a rozumně ustlat.

Plánujte tvrdohlavě

Pokud se má ložnice pyšnit certifikátem originálnosti a pozemského ráje, naplánujte ji v každém směru tvrdohlavě. Inspirujte se názory odborníků, současným designem, barvami a detaily, co letí, ale nedejte se jimi svázat. Vždyť v ní spíte vy. Držte se jejích základních funkcí a poslání, všechny ostatní úlety jsou povoleny. Udělejte si malou zkoušku správnosti. Pokud se na spánek těšíte pouze pro spánek, a ne i pro samotnou ložnici, někde vám to v ložnici skřípe a je třeba to napravit.

Ustlat si na posteli

Spánek nás musí osvěžit duševně i tělesně. Odpočívá a relaxuje - tak zvaně - celý člověk. A protože spíme (alespoň většina z nás) v poloze vleže, je nesmírně důležité, jak a na čem jsme si ustlali. Dozajista je působivé a "lidsky silné", pokud spíme na proležené a vrzající vojenské posteli dědečka, ale tělo a duše trpí jako voják v zákopu. Základem zdravého a kvalitního spánku musí být ergonomicky dobře zvolená postel, moderní, aktivní matrace a přiměřený rošt. Vhodná matrace pro dospělého má mít šířku 90 a délku 200 cm. Důležitá je i výška postele od podlahy. Optimum je kolem 45 až 50 cm.
Umístění postele a výběr místa, kde budeme trávit třetinu pozemského života, má ještě větší vliv než to, na co položíme hlavu. Nemělo by jít o kout místnosti bez možnosti přirozeného větrání a přístupu světla. Postel je v jistém smyslu křižovatkou lidského času, takže umisťovat ji do slepé, úzké ulice by bylo chybou.

Pár malých poznámek na okraj

Prastaré instinkty z tmavé jeskyně nikdy neoblafneme, a proto si postel postavte tak, abyste viděli na dveře. Pokud to neuděláte, vytrhne vás ze spánku každý šramot a nakonec ji přestěhujete naboso, uprostřed noci ... Postel si také nezastrčte pod polici (i když jsou tam vaše milované knížky) nebo přímo pod zešikmenou střechu. Boule na čele a žmourání  do tmy za to vůbec nestojí.

Intermezzo ve dřevě

Nelze obejít ještě jednu závažnou linii úvah - nábytek. Na místě, kde spíme a jsme vlastně po celou noc (tedy zhruba 8 hodin) bezbranní, by měl být umístěn kvalitní a zdravotně nezávadný nábytek. Pokud jsme spořiví a zvolíme levnější zařízení, mohou se v dřevěných prvcích a deskách na bázi dřeva objevit chemikálie, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší v místnosti.Emise lepidel a laků v použitých chemických přípravcích by měly splňovat hygienickou třídu E-1 - jejich vysoká koncentrace může kromě bolestí hlavy způsobovat i alergické reakce. A bílé lepidlo PVAC, rozpustné ve vodě, má pověst nebezpečného vetřelce. Proto je vhodnou volbou dřevěný masiv. Nábytek z masivního dřeva pomáhá v celé místnosti udržovat optimální a pro lidský organismus správné klima. V první řadě je třeba poděkovat výjimečným absorpčním vlastnostem dřeva - pohlcování a vylučování vodní páry.

Chemicky neošetřené a neupravené dřevo tak vlastně dýchá i pro naše dobro

Na takovém materiálu nedochází k elektrostatickým výbojům, což existenčně překáží prachu a bakteriím. Pro citlivé  jednotlivce se nedoporučují dřevotřískové materiály, zejména pro přítomnost formaldehydu. Také bychom měli zvážit zdobnost rámu postele. Prohlubně, a řezbářské nuance poskytují dokonalé maskování a krytí pro všudypřítomný prach a prostopášné roztoče. Povrch dřeva upravený olejem nebo voskem nejenže ošetřuje nábytek, ale neucpává jeho póry - dřevo dýchá. Nábytkový olej na bázi přirozeného oleje, pomocných látek a pigmentů propůjčuje nábytku i odolnost proti zašpinění. Navíc olej vyhlazuje povrch, což zvýrazňuje jeho estetické hodnoty. Má dobrou přilnavost k podkladu a penetraci do dřeva, přičemž neobsahuje rozpouštědla a nevylučuje formaldehyd.

Přítel matrace

Pokud máme pod tělem správný typ matrace, nesmí nás během spánku nijak omezovat. Éra pružinových matrací svůj vrchol už měla, ale jejich funkčnost a kvalita se dají jen těžko zpochybnit. S jejich pomocí se vyspíme zdravě, ale nějaký ten minusový bod sbírají pro menší míru polohovatelnosti. Evolučním posunem v segmentu pružinových matrací jsou tzv.. taštičkové matrace, které mají své pružiny zašité v textilních kapsách. Lépe rozkládají váhu těla a tím pomáhají svalům a přispívají k regeneraci organismu. Sofistikovanějším přátelům našeho spánku je matrace z polyuretanové pěny. Marketingoví kouzelníci ho označují jako matrace s pamětí.Podstatou technologie je, že matrace mění svou tvrdost přímoúměrně tělesné teplotě spícího člověka, díky čemuž materiál měkne a kopíruje proporce spáče. Když se odpočívající tělo pohne, matrace se mu přizpůsobí. Výsledkem je plus pro krevní oběh a balzám pro páteř namáhanou bděním a prací. Cílovou pásku přetrhneme díky matrací z latexu nebo odlehčené pěnové gumy, které se deformují pouze v místě tlaku těla a vyrábějí se i se složkami s antibakteriálním účinkem.

Kousek matematiky

Za osm hodin spánku spotřebuje zdravý jedinec 15 až 20 m 3 vzduchu, ložnice pro dvě osoby by měla vládnout prostorem minimálně 12 m 2. Je však v zájmu lepší regenerace celého organismu, má-li ložnice plochu až 14 m 2 a více. Pokud jste single, vyspíte se dobře i na 8 m 2. Pod tato čísla však už nechoďte. Škodíte si, i když to tak na první pohled nevypadá. Ještě se zastavme u tématu roštu. Výběr zřejmě plete hlavu, ale řekněme si jednu laickou poučku: Pod pružinovou matraci položme pevný rošt a pod matraci z pěny položíme předpjatý lamelový rošt. Hotovo, jde se spát ...

Problém ukládání

Člověk je tvor snaživý a hrabivý - dennodenně řeší dilema: co, kde a jak uložit. Kromě předsíně si tento problém ve větším rozsahu odskáče převážně šatník nebo šatní skříně. V ložnici má v první řadě vládnout postel a vy, nikoli dřevěné boxy na věci. Pokud jste neměli možnost, si postavit šatník jako samostatnou místnost na dohled od ložnice, vyboxujte si v ní alespoň oddělenou část, kde šatník získá trvalé zázemí. Dnes je dostupné množství technologických možností, které vám tento krok usnadní. Pokud se šatník vydaří, máte nadlouho z krku problémy, jak a kde ukládat v zimě léto a v létě zimu. V chladnější řeči čísel: moudře střižený šatník vám ušetří až 4 m2 obytné plochy.

Alternativou k šatníku jsou vestavěné skříně,

které se dají "hříšně zneužít". Po ruce je hodně materiálů, technických řešení a vychytávek, díky kterým se již nemusíte bát jejich hmoty, půdorysu a interakce v intimním ložnicovém prostoru. Dobře, pokud nebude jedno ani druhé, pořiďte si klasiku - skříně. Dbejte však na rozměry místnosti, její poslání a vaše duševní zdraví. Nenastěhujte si do života masivní skříně jen proto, že "toho máme prostě hodně a kdoví, co se nám ještě bude hodit ..." Pracujte s prostorem - i s tím úložným. Příklady: Pokud velkou skříň neumístíte k očím bokem, ale zepředu, začne na vás celá ložnice ihned padat. Nestavte skříně automaticky ke stěně. Pokuste se jimi rozdělit prostor a získáte příjemný koutek na spaní a místečko na práci. Po zvážení materiálu, barvy a designu si spočítejte rozměry a protřiďte celý šatník. Člověk si prý zvykne i na šibenici, ale proč právě vy máte spát v divadelní šatně?

Na dohled

Pokud jste vyřešili postel, matrace, šatník, stále jste ještě nevyřešili všechno. Třeba se zhostit celého zbývajícího okolí a věcí, které do něj patří, případně nepatří. V první řadě se pokuste nakrmit oči. Pokud je šance , abyste přímo z postele viděli za oknem koruny stromů, kus nebe nebo volné krajiny (plenéru), udělejte to, i kdyby to znamenalo, že je třeba vyměnit předmětné okno za větší. Není větší radost pro duši, jak usínat s pohledem na plenér či s ním ráno vstávat. V případě, že vám není tato drobná milost stavitelem nebo peněženkou poskytnuta, udělejte si "atmosféru plenéru" přímo v ložnici. Dobře namalovaný a přesně zavěšen obraz, srdci milý plakát nebo netuctová fototapeta mají potenciál přemodelovat klima celé ložnice.Nyní malá úvaha na téma zrcadlo. Ženy ho potřebují, chlapi tolerují a oba s ním bojují. Najděme mu raději nějaké místo mimo zorného pole postele, aby vás při usínání nebo probouzení zbytečně nerušilo, pravda, pokud s ním nemáte jiné plány. Obvykle se však stane součástí kosmetického stolku, starožitné komody nebo žije uvnitř dveří skříně či šatníku.

Mnozí si spánek a usínání vylepšili televizorem

Jasně, srdcervoucí telenovela nebo pár gólů v poháru mistrů udělají dušičce dobře, ale kvalitnímu a zdravému spánku televizní skříňka spíše ubližuje. Pokud však mermomocí potřebujete nějaké ty boční výhybky k vyvolání spánku, přijmněte při měkkém, neoslňující světle raději příjemnou hudbu nebo knihu.

Náš tip

Poznámka na téma ohleduplnosti. Pokud máme v ložnici - z nedostatku místa - i pracovnu, mějme na paměti, že při večerní práci můžeme partnera nebo miminko v postýlce lampou rušit. Naplánujme si příslušné "protiopatření" už při zřizování pracovního místa a oddělme ho například skříní, závěsem, roletou ve stropě nebo elegantním paravánem.

Světlo a spánek

Světla a jejich zdroje bychom měli v ložnici ovládat nejen kus od zárubně dveří, ale i zpod přikrývky, to znamená mít je po ruce. Představa velkého světla v centru stropu a dvou nočních minisvítidiel kousek od hlav spáče ruší. Mrháme nejen elektřinou, ale nabouráváme si i klidné klima před spaním i těsně po probuzení. Zdroje světla bychom měli co nejvíce omezit. Při světle paradoxně platí nepsané pravidlo: více je více. Mějme tedy více svítidel, více na různých místech, s různými typy svícení. Využijme rohy místnosti, odražené světlo od stropu, volné stěny, lampy s klouby a rameny, světelné lišty, bodové světlo, LED osvětlení a podobně. Kombinujme, vymýšlejme a řešme.

Barvy i potmě

Život je barevný, i když občas bývá šedivý víc, než je zdrávo. Barvy si mají s ložnicí vždy co říct, jen je třeba je umět naslouchat. Usínání a vstávání v pokoji zalité světlem má na svědomí slunce a denní světlo, ale pokud mu pomůžeme kombinací světlých barev, budeme se cítit mnohem příjemněji. Samotná ložnice se navíc prosvětlí a opticky zvětší, přičemž nám v ní bude pohodlně a fajn i během kalných podzimních rán. Pokud jsme zatížení na tmavší ladění, vytáhněte si tmavomodrou, fialovou či šedou kartu. Nezapomínejme však, že jejich harmonický účinek se dostaví pouze tehdy, pokud jsme si ložnici už předtím - i nechtěně - neproměnili na dramatickou kulisu béčkového thrilleru. Takové temnější barvy pak snadno a nečekaně vystoupí ze stínu, pokud jim pomůžeme dekoracemi, doplňky a textiliemi v zářivějších tónech. V případě, že se rozhodneme pro červenou, broskvovou, meruňkovou nebo vanilkovou, měli bychom přizvat ke spolupráci tmavohnědou. Prostor nabude nenucenou eleganci a uklidní. Ložnice nás přikryje a ukolébá už jen svým vzhledem.

Netřeba se ale nechat předem svazovat konvencemi

Pokud máme nerealizovaný nějaký dávný nápad, odvahu a chuť, klidně vyzkoušejme i rebelské kombinace či spojení. Věčně zelené jsou prý lesy, ale černá s bílou zůstali a budou trvale neporaženým tandemem. Vše ostatní je každoroční móda a její marketingová lákadla. Spokojenou dobrou noc ...