Bydlení v loftech

Slovo loft má anglický původ a několik významů: je to půda, podkroví, seník, galerie, patro, podlaží obchodního domu nebo továrny nečleněné dělícími stěnami. Jde o kvalitativně nový prostor určený k bydlení, který představuje alternativní nadstandardní bydlení v rekonstruovaných a revitalizovaných objektech, původně průmyslových a mezitím opuštěných a chátrajících.

Loft je specifickým druhem, jakousi alternativou obytného velkoprostoru,

který se obvykle rozprostírá na dvou i více obytných podlažích. Menší dvou až třípodlažní objekt, ve kterém se v minulosti nacházela libovolný výrobní provoz nebo skladový prostor, se rekonstrukcí a celkovou revitalizací může změnit na rodinný dům loftového typu.

Dalším typem je několikapodlažní bývalý průmyslový objekt,

jehož revitalizací lze v rámci jeho podlaží vytvořit více jedno až víceúrovňových bytů. Lofty bývají i součástí jedno nebo dvoupodlažních střešních nástaveb na původních průmyslových objektech, které již neslouží svému původnímu účelu. Loft v jakékoli podobě připomíná bydlení v nadstandardním rodinném domě nebo bytě, a tudíž se může celé podlaží (při monistických bytech) nebo poslední podlaží (při dvoj a víceúrovňových bytech) nacházet v prostoru pod šikmou střechou.

Historie loftů, čili obytných prostor v průmyslových objektech,

sahá do šedesátých let 20. století. Průmyslové objekty nacházející se původně v okrajových čtvrtích města, které byly většinou již nefunkční a chátrající, ocitli se časem téměř v centrální městské části. Tyto zchátralé průmyslové objekty zejména z přelomu 19. a 20. století (textilní, sklářské továrny, sklady, sýpky, mlýny, pivovary a pod.) měli i historickou slohovou hodnotu a staly se zajímavými právě duchem místa, který v nich přebýval. Později si tyto prostory začali výhodně kupovat mladí lidé bez závazků, většinou kreativně pracující, neboť prostor sloužil kromě bydlení i na práci. Dnes se již lofty po celém světě prodávají jako luxusní a nadstandardní byty, jejichž užitná plocha většinou neklesne pod osmdesát čtverečních metrů a jejich cena se pohybuje v milionech korun. Lofty proto často využívají solventní mladší lidé, pro které je kritériem dostatek volného prostoru na bydlení a práci - obytný ateliér pro architekta či scénografa, módního návrháře, nahrávací studio, designérské či taneční studio, výstavní prostor.

Loft je obvykle charakteristický velkou světlou výškou (pět až šest metrů),

proto lze jedno revitalizované průmyslové podlaží využít na bydlení víceúrovňové tak, že do stávajícího podlaží se vstává jedno nebo dvě mezipodlaží, z nichž každé může mít jinou funkci. Jde o vertikální segregaci funkcí. Denní společenská část je ve spodní, nejnižší úrovni, pracovní část se dostává do druhé úrovně a noční, klidná část může být umístěna nahoře ve třetí úrovni.

Prostor loftu se od klasičtější velkoprostorové varianty bytu liší

dynamičtějším členěním prostoru, jehož zóna na spánek (ložnice), resp. zóna na práci (pracovna, ateliér, studio), a zóna na přípravu stravy (kuchyně), na hygienu (koupelna) mohou volně plynout prostorem a být odděleny pouze transparentními či mobilními dělicími stěnami.

Velkými výhodami loftu je vzdušnost a dokonalé proslunění

Na osvětlení interiéru se zde používají zejména střešní okna sdružené do větší transparentní plochy nebo světlíky, a transparentní skleněné střešní krytiny, aby světlo mohlo dokonale ovládnout prostor, samozřejmě za předpokladu dostatečného stínění před horkým letním sluncem. Výhodou loftového bydlení pod šikmou střechou oproti její variantě v podkrovních prostorách s menší podlahovou plochou a menším obestavěným prostorem je dostatečná možnost využít takový prostor i přes existenci míst s menší podchozí výškou.

Loftový obytný prostor má však i určité nevýhody

Velký prostor, velké okenní otvory a s tím související velké tepelné ztráty, a tedy i více finančních prostředků vynakládaných na udržení vhodné vnitřního klimatu. Pro rodinu s dětmi se bydlení v loftu nedoporučuje, protože jednotliví členové zde nebudou mít dostatečnou intimitu. Z psychologického hlediska takové bydlení není vhodné pro lidi nesnášejících velké neosobní prostory a naopak je vhodné pro kreativní lidi, neboť podporuje jejich tvořivost, fantazii, invenčnost a rozlet.