Velikonoce a zvyky, které je provází

Víte, s čím se spojují Velikonoce a kde pramení jejich původ? Jaké zvyky dodržovali naši předkové, čeho se snažili vyvarovat a co vlastně všichni slavíme v těchto dnech?

Velikonoční svátky a jejich původ

Příchod jara se nejen u nás ale i v zahraničí slaví po dlouhá staletí. Dnes už jen málokdo ví, že tradiční křesťanské svátky Velikonoc mají původ v židovském svátku Pesach (Přesnice), a jsou také spojeny s pohanskými rituály vítání jara a zabezpečením hojnosti úrody. Jelikož jde o pohyblivý svátek, každý rok mu přísluší jiné datum. Slaví se vždy první neděli po prvním úplňku měsíce od jarní rovnodennosti. Termín proto může padnout na období od druhé poloviny března až do konce dubna.

Postní období

Jako první přichází Popeleční středa zahajující čtyřicetidenní půst končící Bílou sobotou. Tato očista těla i duše měla symbolizovat postní období Ježíše Krista na poušti. Pro naše předky to znamenalo, že jedli pouze jedno jídlo denně a museli se vyvarovat masa, ryb, mléku a vejcím. Dnes se to samozřejmě přizpůsobilo a nejí se hlavně maso. Půst není doprovázen pouze střídmou stravou ale i jarním úklidem, vařením, pečením a různými jinými tradicemi, symbolizujícími příchod hojnosti a nového začátku. Symbol čistoty jako nového života byl velmi důležitý, protože pokud se měly obřady vydařit, muselo být uklizeno a nádobí, z něhož se jídla sváteční hostiny jedla, umyté.

Velikonoční výzdoba

Velikonoční výzdoba také nemá pouze zkrášlující funkci. Během této doby lidé zdobí své domy vším, co připomíná jaro, jako například tulipány, narcisy, kočičkami, zlatým deštěm, zelenou trávou, zajíčky, ale i malovanými kraslicemi. V některých domácnostech se kupují kraslice, a však některé rodiny nedají dopustit na starou tradici vyrábění domácích vajíček. Techniky jsou různé, nejčastěji se používají přírodní materiály jako například listy ze stromů či květiny, které se přiloží na vajíčko a kolem se obarví. Vzor květu zůstane a barevné pozadí dotvoří obrázek. Také se používá barevný vosk, který se nanáší buď na předem obarvená nebo na bílá vajíčka. Bavlnková technika obtáčení vajíček je také velmi populární, stejně jako vyškrabávání ornamentů do zbarvených vajíček. Fantazii se meze nekladou a takové originální vajíčko pro koledníky nemá konkurenci.

Přípravy oslav a hodování

• Přípravy vrcholí v tzv. Velkém nebo Svatém týdnu, který se začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým pondělím Šedým úterkem, Ošklivou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nedělí a končí Velikonočním pondělím. V tomto období si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova života na zemi. Během tohoto týdne probíhají všechny nejdůležitější zvyky a tradice.
• Na zelený čtvrtek se naši předkové myli ranní rosou ještě před východem slunce, aby byly po celý rok zdraví. Tento den symbolizuje pro křesťany především poslední večeři s Ježíšem Kristem. Dobytek se poprvé vyháněl na pastvu, na stáj se dělaly česnekové kříže aby chránily dobytek před čarodějnicemi a zlé duchy vyháněly tradiční řehtačky a biče. Do dnešního dne se zachovala tradice přípravy zeleného jídla, které představuje zdraví a vitalitu. Nejpopulárnější jsou špenát, kopřiva, kapusta, nebo zelí.
• Na Velký pátek se lidé koupali po krk ponoření v potoce, aby neměli vředy, strupy, lišeje a byly po celý rok zdraví. Ženy věřily, že po umytí bude jejich pleť kouzelně krásná a jemná, ba dokonce, že jim vlasy budou rychleji růst. Bylo zakázáno sít a orat, dokonce nikdo nesměl nic dělat na zahradě. Tento den je v křesťanství symbolem ukřižování Ježíše Krista.
• Na Bílou sobotu je důležité mít doma pořádek a končit s přípravami na hodování. V tento den se připravovala obřadní jídla především z masa a pekly se tzv. jidáše. Spalováním ohně ze starého roku se zbavovali všeho zlého a zakládal se v domácnosti nový oheň.
• Velikonoční neděle je dnem hojnosti, radosti, veselí a oslav, které pramení z Kristova zmrtvýchvstání. Tento den ukončuje dlouhé období půstu. Po mši se dávají posvětit tzv. košíky hojnosti, které obsahovaly všechny připravené pokrmy. Tradovalo se, že tomu, kdo se první vrátí z mše domů jako prvnímu dozraje úroda na poli. Stůl hojnosti připomínal štědrovečerní stůl. Pokud jste si mysleli, že naši předkové zbytky z posvátných jídel (skořápky z vajec, kosti) vyhazovali, jste na velkém omylu. Zakopávali je na poli, přimíchávali do potravy zvířatům nebo spálili v peci.
• Velikonoční pondělí je časem zábavy, poléváním nebo pomlázky. Voda je odedávna symbolem zdraví, krásy a mládí. Typickým zvykem pro tyto svátky je na západě populární mrskání a na východě pořádná polévačka. Pomlázka z osmi, dvanácti nebo až dvaceti čtyř spletených čerstvě nařezaných prutů vrby je pokračováním staré tradice rolnických rodin. Bití zelenou hůlkou mělo zajistit znovuobnovení síly, růst, hojnost, a hlavně zdraví.