Nejlepší smaženice je z deseti druhů hub

Česká republika je doslova rájem pro houbaře. Roste u nás téměř dvě stě jedlých druhů hub, ale bohužel ještě větší množství hub nejedlých nebo dokonce jedovatých. Proto by měli být i zkušení houbaři opatrní. Každoročně lékaři zaznamenají mnoho případů otrav houbami a některé končí i tragicky.

Předpoklad pro sběr hub

Základním předpokladem pro praktického houbaře je umět spolehlivě rozlišit jedlé, nejedlé a jedovaté houby. Houbařské výstavy jsou nejlepší formou, jak se to naučit. Tam totiž lidé vidí celou tu rozmanitost, barevnou i tvarovou pestrost plodnic, už však přesně určených a zařazených podle druhu a vhodnosti ke konzumaci.

Ráj houbařů

Česko je rájem pro houby. Přibližně 190 druhů je z nich prvotřídně jedlých, asi 200 druhů je nejedlých pro svou konzistenci nebo hořkou či štiplavou chuť. Nejsou však jedovaté. Takových hub, které mohou po konzumaci způsobit smrt, je jen několik desítek druhů. Kromě toho některé již svým vzhledem nelákají ke sběru. Například takový pavučinec plyšový, který obsahuje toxiny, rozrušující tkáň ledvin. Otrava se projeví někdy až tři týdny po konzumaci. Málokdo si ho však vloží do košíku. Jednoznačně však houbaři musí znát základní znaky muchomůrek - zelené, královské a červené, protože mají na svědomí mnoho životů. Málo zkušení houbaři si je totiž mohou splést s některými jedlými druhy.

Atlas hub

Houbařské atlasy jsou na poznávání hub nejdůležitější formou. Mykologové však upozorňují, že k určení hub nepostačuje pouze srovnávání s fotografií v knize či v mobilním telefonu. Plodnice hub, i téhož druhu, se částečně liší barevným odstínem, někdy i tvarem, podle toho, kde rostou. Důležité je důsledně si přečíst i popis houby, kde jsou uvedeny všechny znaky i varianty, podle kterých se dá houba rozeznat. Přesto jen ti nejzkušenější mykologové dokážou spolehlivě určit pouze okolo 500 - 600 druhů. Ve většině případů se to dá určit jen pomocí mikroskopu. Díky vhodným klimatickým podmínkám odhadem u nás roste kolem pěti - až šest tisíc druhů hub. Je to obrovské bohatství, protože houby jsou dosud nejméně prozkoumány, například ve srovnání s rostlinami. Není to jen z kulinářského hlediska, ale i z medicínského. Je známo, že některé druhy hub obsahují protirakovinné látky nebolátky, podporující imunitní systém člověka. To však vyžaduje jejich další zkoumání,

Houby a příroda

Obrovský význam mají houby pro udržování rovnováhy v přírodě. Houby nejprve rozkládají organickou hmotu, odumřelé dřevo, listí i živočichů a přeměňují je zpět na živiny. Bez přičinění hub by se v přírodě zastavil koloběh látek a energie. Kromě toho některé houby žijí v těsné vazbě se stromy a jinými rostlinami, v takzvané mykorhiza. Takové houby zlepšují zdravotní stav stromů, pomáhají při jejich zakořeňování nebo chrání před parazity. Na druhé straně stromy podporují růst hub. I proto některé houby najdeme pouze pod určitými stromy. Každý polesný vám řekne, že pouze ten les je zdravý, kde roste hodně hub. Houby si zaslouží i ochranu. Dost zla dokáží nadělat i novináři, když propagují chaotický sběr hub v sezoně, když začnou hojnější růst. Houby nejsou kedlubny. I při jejich sklizni je třeba dodržovat určitou kulturu. Plodnice houby je vlastně pouze její reprodukční orgán. Houba je v podstatě rozlehlé mycelium, které se rozkládá mělce pod povrchem. Proto jim nejvíce škodí ušlapávání vrstvy rozkládajícího se listí či jehličí i zbytečné rozhrabávání ve snaze najít i ty nejmenší plodnice. Skutečný houbař houbu opatrně vykroutí z podhoubí, aby se co nejméně poškodilo podhoubí. Jamku pak přihrne, aby se zbytečně nevysušovala. Les je katedrálou přírody. Proto zamrzí, pokud nacházíme v lese plastové láhve, plechovky, ba i skleněné obaly od nápojů. Takto znečištěný les je hanbou, i když ne každý houbař se takto chová. Pro mnohé houbaře je houbařská vycházka užitečným a zdraví prospěšným pohybem v lůně přírody.

Jídla z hub

Houbová polévka či smaženice je nejchutnější, pokud je v ní nejméně deset druhů jedlých hub. Proto je dobré umět rozeznat více druhů než pouze pravé hřiby. Když houby rostou tak, že je les je plný houbařů, nemusí se dobrý houbař nechat odradit, pokud najde odřezky hub, které tam našel někdo před ním. Velmi často stačí se ještě dobře porozhlédnout. Houby se umí dobře maskovat. Mnohdy se dají najít houbyi  na pokraji hory nebo na méně přístupných místech. Většina houbařů totiž chodí pouze po zvěří vyšlapaných chodnících.