Zdraví škodí, když nevětráme!

Příroda nás stále více drží pod krkem. Zdroje energie se vytrácejí a my pomalu, ale jistě nabíháme na úsporný režim. Začali jsme zateplovat stěny a stará okna vyměňovat za nová, těsnější. Svěží větřík, povívající celou domácností nebo čerstvý snížek na parapetní desce se staly minulostí. Zbavili jsme se všeho, co jsme považovali za špatné, a zde vyvstal nový problém: To, co dříve zabezpečovaly netěsnosti oken a fasády, tedy průběžné provětrávání interiéru, nám začíná chybět.

Zdravotní problémy

Pohvizdování průvanu ve spárách nám samozřejmě nechybí proto, že by se nám zdály úspory na vytápění přílišné, ale proto, že nedostatečně větraný interiér je zdrojem zdravotních problémů, minimalizací tepelných ztrát objektu dochází k problémům s udržujícím klasických otopných soustav a v létě vlivem tepelných zisků k přehřívání interiéru.

Nevětrání škodí zdraví

Abychom získali hygienicky potřebné množství čerstvého vzduchu v místnosti, měli bychom jednou za hodinu vyměnit polovinu objemu vzduchu v ní. To by v moderním objektu znamenalo větrat dnem i nocí. Navíc, větrání okny ovlivňují meteorologické podmínky, orientace objektu, dispozice bytu. Kromě čerstvého vzduchu je však otevřené okno i branou hluku, prachu a tepelných ztrát. Při nedostatečném větrání ale začne stoupat vlhkost. Na to, aby nám nevysychaly sliznice, hygienici doporučují vlhkost vzduchu 35 - 60%. Nepříjemné je, že taková úroveň relativní vlhkosti vzduchu se zpravidla stává příčinou vzniku plísní - chladné a nevětrané kouty, ale i ostění a nadpraží rozkvetou černou květenou. A ta může způsobit nevolnost, zvýšenou nemocnost a alergie. Optimální relativní vlhkost v interiéru je 38 - 45%. Pokud překročí 60%, oproti optimu se až dvojnásobně zvyšuje množství mikroorganismů přežívajících ve vzduchu. Když zase relativní vlhkost příliš klesne, rozmnoží se roztoči a narůstá riziko výskytu alergií. V nevětraném interiéru se zvyšuje i množství prachu, což je příčinou vzniku astmatu. Roste podíl CO 2, obtěžujících zápachů z vaření, kouření či různých biologicky nutných lidských činností, může se hromadit radon a formaldehydy. Možností, jak snížit provozní energetickou náročnost staveb, a přitom zkvalitnit jejich vnitřní mikroklima, je nucené větrání s rekuperací v kombinaci s cirkulačním teplovzdušným systémem.

Kudy teplo uniká

Existují tři způsoby tepelných ztrát objektů. Prvním a obvykle tím nejzávažnějším, jsou ztráty přes obvodový plášť. To znamená stěny, střechy, okna, ale i základová konstrukce. Druhý tvoří ztráty přes netěsnosti objektu. To jsou v první řadě netěsnosti oken a dveří, ale i různé prostupy a drážky na všechny možné rozvody, kterými je objekt protkán. Poslední složkou vytvářející tepelné ztráty objektu je větrání. U nízkoenergetických a pasivních objektech má větrání dokonce ten největší podíl na celkových tepelných ztrátách. Už filozofie takových domů však napovídá, že je nutné takovou tepelnou ztrátu nějakým způsobem řídit a snižovat. Proto se přistoupilo k systémům řízeného větrání s rekuperací (dalším využitím) tepla. V podstatě jde o nepřetržité větrání bez otevírání oken a s minimální tepelnou ztrátou. Tento způsob větrání však není doménou jen nízkoenergetických objektů. Dá se využít všude a jeho přínos pro zdravé bydlení není o nic menší. Samozřejmě, pokud porovnáme spotřebu energie na vytápění v nezatepleném objektu s úsporou tepla rekuperací, jde o relativně malý zisk, ale i ten se počítá a je stejný jako v energeticky pasivních domech.

Zdroj tepla

Na pokrytí všech těchto tepelných ztrát je nutný zdroj tepla. Pokud máte dům v pasivním standardu, může vám jako tepelný zdroj běžně stačit větší pes nebo sem tam nějaká návštěva. Ani v něm však není možné během mrazivé české zimy topit pouze návštěvami. Navíc většinu našich starších objektů by nevytopil ani plný autobus návštěvníků. Z toho vyplývá, že bez ohledu na to, zda je objekt zateplený a utěsněný více či méně, na pokrytí tepelných ztrát obvodovým pláštěm potřebujeme v našich zeměpisných šířkách zdroj tepelné energie. Máme na výběr od kotlů plynových přes elektrické až po peletové, a pokud vás nadchla myšlenka zdravého a na energeticky nenáročného bydlení, můžete využít tepelné čerpadlo.