Zateplení domu foukanou celulózou - výhody a nevýhody

Zateplování domů se stalo již běžnou, ale hlavně nutnou záležitostí. Dokonce se v budoucnu uvažuje o tom, že nové domy budou muset být zateplené povinně, jinak neprojdou kolaudací. A ekologicky smýšlející lidé jásají nad tím, že zateplovat se dá i ekologicky. Příkladem takového zateplovacího a zároveň ekologického materiálu je celulóza.

Ekologické zateplovací materiály

Při hledání materiálů vhodných pro aplikování tepelných izolací máme stále větší výběr. V poslední době se ke slovu hlásí i několik ekologických materiálů, mezi nimiž nechybí oblíbená celulóza. Zájem o tepelné izolace z přírodních materiálů roste stále rychleji a důvodů stoupající popularity najdeme hned několik. Nejde jen o úsporu a efektivní snižování tepelných ztrát vedoucí k citelné úspoře za teplo. Do hry vstupuje podpora lepšího domácí klimatu, která se při zateplení těmito materiály, hlavně celulózou, stará o zdravější vnitřní prostředí.

Celulóza v moderním stavebnictví

První expanze celulózy přišla na začátku druhé poloviny 20.století, ale tehdy se využívaly speciální izolační desky. Ty se ale ve stavebnictví neohřály příliš dlouho a na celulózu se rychle zapomnělo. Před pár lety se však vrátila jako foukaná izolace na principu vloček z novinového papíru. V této formě se již naplno osvědčila jako praktický a úsporný izolant s všestranným využitím.

Pozitiva celulózy jako izolačního materiálu

• delší fázový posun při přechodu tepla brání brzkému přehřátí stavby
• 100% přírodní materiál se podílí na tvorbě vhodné domácí klimatu
• díky širší tloušťce je lepší zvukovou izolací než minerální vlna
• paropropustnost podporuje kvalitu konstrukcí, zejména u dřevostaveb
• může se aplikovat jedním foukacím zařízením v různě silných vrstvách

Negativa izolace celulózou

• při aplikaci se produkuje příliš mnoho prachu
• náročný postup brání montáži na vlastní pěst
• při zvýšené vlhkosti se zkracuje životnost

Nejvyužívanější způsob aplikace

Aplikovat se dá celulóza sice více způsoby montáže, ale většina stavbařů preferuje foukání izolace. Jde o běžnou metodu, při které se izolační vločky nafoukají do částí konstrukce, kde se následně usadí. U některých staveb se využívá i tzv. mokrá izolace, která se aplikuje v mokrém stavu a po usazení na konstrukce začne schnout.

Téměř sto let stará historie

Podle historických pramenů byla celulóza jako izolant poprvé aplikována na přelomu 20. a 30. let minulého století. Americký stavitel Thomas Jefferson ji použil při výstavbě svého domu, přičemž šlo o celulózu z lýka a kůry, obalenou papírem.