Sklo - využití a recyklace

Průhlednost, lesk, tvrdost a tepelná vodivost jsou vlastnosti, díky kterým se sklo stalo široce využitelným materiálem ve více oblastech našeho života. V domácnostech jej spolu s plasty používáme nejčastěji.

Na vytvoření světelné pohody v místnosti

musíme zajistit dostatečný průnik denního světla. To dosáhneme správným výběrem zasklení oken a dveří, či vhodně umístěnou skleněnou nebo sklobetonovou stěnou. V případě tmavých chodeb můžeme dodatečně vložit skleněnou výplň do interiérových dveří, a tím vnést do místnosti dostatečné množství přirozeného světla. Skleněné výrobky můžeme využít i na odlehčení a provzdušnění masivního interiéru. S oblibou se dnes používají skleněné výplně stolů, skříní, zábradlí či poliček. Výjimkou nejsou ani zasklené schodiště či balkony. Při zarámování obrazů či fotek, vytvoření akvária, zimní zahrady, sprchového koutu či skleníku se taky bez skla neobejdeme.

Materiál

Sklo se vyrábí z křemičitého písku, sody a vápence. Tyto suroviny se mísí a následně taví na sklovinu. Ta se pak tvaruje buď ručně (sklářskou píšťalou), nebo strojově (lisováním, válcováním, litím). Pak se výrobky ochladí a mohou se zdobit broušením, řezáním, rytím, leptáním, malováním nebo zlacením. V domácnosti nejvíce využíváme technické a užitkové sklo. Z technického skla se vyrábějí okenní tabule, obkládačky, z užitkového sklenice, vázy, lustry. Sklo můžeme charakterizovat jako ochlazený kapalný písek, který nikdy neztuhne. Vyrábějí se z něj tvrdé průhledné předměty, které nepodléhají působení chemikálií. Z ekologického hlediska je šetrné k životnímu prostředí, protože se dá opakovaně použít (recyklovat).

Používané druhy skla

• Plavené čiré ​​sklo má rovnoměrnou tloušťku, lesklý povrch a nezkresluje výhled. Z plaveného plochého skla se vyrábí např..výkladní skříně a zrcadla.
• Homogenní barevné sklo je schopné absorbovat část sluneční energie. Má stejný barevný účinek z obou stran (slabě odráží světlo). Obsahuje krystalky kovů, které se do skla přidávají při výrobě.
• Reflexní sklo má vrstvu kovů (krystalků), která způsobuje odrážení světla. Tato vrstva je trvanlivá. Může být otočena do exteriéru nebo do meziskelní dutiny. Vrstva částečně zachycuje sluneční záření a zabraňuje prostupu tepla z exteriéru do interiéru. Reflexní skla odrážejí velkou část viditelného světla a zlepšují tepelně izolační vlastnosti okna.
• Lité sklo je z jedné strany vzorované a z druhé hladké. Není průhledné, proto ho můžeme využít při zasklení interiérových dveří (v koupelně) nebo oken v přízemí.
• Emailové skla se používají jako fasádní skla na zakrývání železobetonových skeletů. Při tmavších barevných odstínech musíme použít kalené sklo, aby neprasklo od tepla ze slunečního záření.
• Zrcadla se vyrábějí z plaveného skla. Následně se pokovují dusičnanem stříbrným a míchanou vrstvou, která zabraňuje oxidaci dusičnanu. Pak se zadní strana natře vrstvou laku. Zrcadla mohou mít broušené nebo rovné hrany.
• Plexisklo můžeme vrtat, řezat i ohýbat. Při neopatrné manipulaci však může prasknout. Vyrábí se v široké barevné škále.

Bezpečnostní sklo (drátosklo, lepené, tvrdé, požární)

• Drátosklo obsahuje mřížku, na které při nárazu drží střepiny.Tím se zabraňuje poranění osob. Je schopno dočasně odolávat i případným zlodějům při pronikání do objektu.
• Lepené (vrstvené) sklo se vyrábí lepením jednotlivých desek na sebe. Spojuje se pomocí průhledného nebo neprůhledného plastu (fólie). Je elastická s vysokou pevností a přilnavostí. V případě rozbití skla střepy drží na fólii. Po složení více vrstev vznikne sendvič, který je schopen odolat i střelbě.
• Tvrdé (kalené) sklo má pětkrát vyšší pevnost než běžné sklo.Můžeme ho proto využít při stavbě sprchového koutu, na výplně zábradlí a na stěnové příčky. Dodatečně ho nemůžeme řezat ani vrtat. Je citlivé na údery na hranu. Sklo se po nárazu rozbije na množství neostrých úlomků, které nezpůsobují poranění.
• Požární sklo je složeno ze dvou nebo více skleněných desek, mezi nimiž je tenká průhledná vrstva. Mezivrstva se při požáru zpění, čímž se zvýší izolační schopnosti skla. Sklo nepropustí teplo vedením ani sáláním nad povolenou hodnotu.

Skleněné tvárnice - luxfery

V minulosti jsme si pod slovem luxfery nejčastěji představili stěnu prosvětlující tmavou chodbu. Dnes však tento materiál nachází své uplatnění také v interiéru. Můžeme jej využít na stavbu dělící příčky, která propustí denní světlo do interiéru. Pomocí luxfer vytvoříme i jídelní, spací nebo pracovní kout. Vhodný je do koupelen, ať už na zhotovení sprchového koutu, nebo na prosvětlení stěn. Kromě rovných stěn můžeme z luxfer vytvořit i zakřivené stěny. Pomocí mnoha barev, odstínů a vzorů se z moderního sklobetonu stane originální interiérový prvek. Sklobetonové tvarovky se spojují pomocí cementové malty. Při zdění nezapomínejme na používání plastových distančních vložek (křížků). Ty zajistí stejnou vzdálenost mezi jednotlivými tvárnicemi. Skleněné tvárnice zajišťují rovnoměrné osvětlení interiéru. Světelná propustnost čirých tvárnic je při kolmo dopadajícím světle přibližně 80%. Barevné tvárnice mají propustnost od 50 do 70%. Stěny vytvořeny ze luxfer mají vysoký tepelný odpor. Díky tomu je v interiéru dostatek světla i tepelná pohoda. Uvnitř tvárnic se nachází vakuum, díky čemuž má sklobeton lepší izolační vlastnosti a výborně tlumí hluk.

Jak pracovat se sklem

• Broušení

Sklo můžeme brousit srážením hran. Můžeme použít jemnozrnný karborundový kámen, kterým obvykle brousíme kosy. Měli bychom brousit za vlhka, abychom nevdechovali skelný prach.

• Řezání

Řezat můžeme pomocí řezáků s malým kolečkem (o průměru 3 mm). Řezáky mohou být ze speciální oceli nebo z technického diamantu. Diamantové jsou odolnější, snadněji se s nimi řeže, ale jsou cenově náročnější. Řez nesmí být nikdy suchý. Na vlhčení můžeme použít petrolej nebo naftu. Nanášíme jej dřevěnou špachtlí a kouskem vaty. Kvalitní řezačky mají nádobku s petrolejem, který při řezání vytéká přímo na kolečko a zalévá řez. Řezat můžeme podle příložníku nebo volnou rukou. Pod řez pak podložíme kousek dřeva a sklo zlomíme tlakem rukou na oddělovány části.

• Vrtání

Můžeme používat tři druhy vrtáků: na tvrdý kov, diamantový a korundový kovový vrták. Na vrtání používáme stojanovou vrtačku. Podklad pod sklem musí být rovný a tvrdý. Abychom zamezili praskání skla, podložíme pod sklo korkové podložky. Vrtané místo musí být pokryto vrstvou vody. Zajistíme to tak, že na sklo přiložíme gumové těsnění a do něj vlijeme vodu. Vrtáme do poloviny tloušťky, pak sklo otočíme a vrtáme z jeho druhé strany. V případě vrtání do zrcadla začínáme na natřené ploše.