Plíseň na zdi účinně odstraní nejnovější biologické prostředky

Nepěkné skvrny na stěnách a zápach zatuchliny jsou jasným znakem toho, že se v daném prostoru usídlily plísně. V takovém případě je třeba co nejrychleji zakročit, protože výskyt plísní není pouze estetickým nedostatkem, ale může znamenat i vážné zdravotní riziko. Zbavit se jich není jednoduchá záležitost. Přestože vnější příznaky můžeme odstranit poměrně rychle použitím dezinfekčního prostředku a přemalováním stěn, účinek tohoto zákroku obvykle velmi rychle pomine a plíseň se objeví znovu.

Plíseň

Příčinou plísní je hluboce zakořeněné podhoubí a odolné spóry, které se probudí k životu kdykoliv a kdekoliv se vyskytnou vhodné podmínky. Permanentní ochranu neposkytují ani chemické přípravky s obsahem fungicidů. Při jejich pravidelném používání si na ně některé plísně dokonce dokáží vytvořit rezistenci. Pokud se tedy chcete plísní zbavit natrvalo, musíte se postarat o to, aby vhodné podmínky pro jejich množení vůbec nevznikly. Plísním se daří zejména ve vlhkém a nedostatečně větraném prostoru, kde se dokáží uchytit téměř v jakémkoliv porézním - organickém nebo neorganických materiálu, ať už je to omítka, spárovací hmota, dřevo, aglomerovaný materiál nebo přírodní izolační materiál. Teplota prostředí ani příčina zvýšené vlhkosti přitom nerozhodují.

Nejčastější příčiny výskytu plísní

Výskyt plísní není pouze výsadou tmavých vlhkých sklepů nebo zanedbaných domácností. Mohou se objevit i ve zcela nových nebo renovovaných stavbách, a to z různých příčin.

Pára v kuchyni a koupelně

Velmi často jsou plísněmi postiženy kouty v koupelně nebo kuchyni, kde se jim daří díky vodním parám, které vznikají při vaření, praní nebo sprchování. V tomto případě pomůže pouze intenzivní větrání, které vodní páry odvede a sníží tak vlhkost vzduchu v místnosti. Problémem se můžete vyhnout, pokud budete při vaření používat digestoř a v koupelně bez oken zase odvětrávací ventilátor. Notoricky výskytu plísní ve spárách obkladaček nebo dlažby lze předejít použitím spárovací hmoty s fungicidními účinky. Pokud se tak nestalo, můžete na vyčištění těchto míst použít speciální prostředky, které je možno dnes dostat i v podobě praktické fixy. Pomoci může i impregnační prostředek, který zvýší hydrofobnost spárovací hmoty.

Zbytková vlhkost v novostavbách

Výskyt plísní v důsledku zbytkové stavební vlhkosti zdiva je poměrně častý problém u novostaveb, při kterých se nedodržely technologické postupy nebo časové odstupy, například když se kontaktní zateplení lepí na deštěm nasáklé zdivo nebo se budova uvede do provozu bezprostředně po dokončení, na začátku topné sezóny. Problémy může způsobit i použití příliš čerstvých zdicích tvárnic, ze kterých se ještě neodpařila výrobní vlhkost. Pokud se přitom na zpevnění tenkovrstvé omítky použije celoplošné síťkování lepené neprůvzdušným lepidlem, vodní páry mohou unikat jen směrem dovnitř budovy a problém s plísněmi je na světě. Řešením je co nejrychlejší prosušení konstrukcí, pokud třeba i pomocí technických prostředků (infrazářiče, mikrovlnné nebo elektroosmotické vysušování zdiva a podobně), účinné je i intenzivní větrání, případně použití odvlhčovačů vzduchu.

Tepelné mosty

Obvyklou příčinou problémů při nových i starších stavbách je kondenzovaná vlhkost v místech tepelných mostů, které jsou důsledkem nesprávně zrealizovaných konstrukčních detailů a stavebních poruch. Nejčastěji jsou takovými místy betonové průvlaky nad okny, prostupy ve střešních konstrukcích a podobně. Kondenzaci vodních par v těchto kritických místech se dá předejít správně navrženou tepelnou izolací a bezchybně provednou parozábranou.

Nesprávný způsob renovace

Při renovaci starších domů se často dělá chyba v tom, že se obvodový plášť budovy dokonale utěsní, aniž stěny mohly dýchat. Jelikož starší zdivo má přirozeně vyšší hladinu vlhkosti, uvnitř nebo na vnitřním povrchu stěn tak vzniká živná půda pro plísně. K těmto problémům dochází při nesprávně zvoleném postupu zateplení, když se místo odvětraného systému udělá kontaktní zateplovací systém s polystyrenem nebo při výměně dřevěných oken za plastová. Při výběru nových oken je vhodné sáhnout po modelech s větracími klapkami nebo dvoufázovým uzavíráním, umožňujícím větrání infiltrací. K výraznému snížení výměny vzduchu dochází i při zasklení balkonů a lodžií. Jediným řešením je opět začít pořádně větrat, alespoň dvakrát denně po 10 až 15 minut a nepřehánět to ani s šetřením při vytápění. Dostatečná interiérová teplota pomůže k rychlejšímu vysušení případného kondenzátu.

Alergie

Spóry plísní jsou velmi silný alergen, na než nějakým způsobem reaguje téměř každý. U citlivějších osob se v důsledku pobytu v tomto prostoru může vyvinout silná alergická rýma nebo průduškové astma, u jiných se mohou vyskytnout nepříjemné kožní nemoci. Některé druhy plísní jsou původci závažných plicních onemocnění, které ohrožují zejména malé děti a starší lidi s oslabenou imunitou.

Technické závady

Zjevnou příčinou vlhnutí zdiva mohou být poruchy stavebních konstrukcí, například poškození střešní hydroizolace, špatně vyspádované balkony, chybně osazená okna či venkovní parapety a podobně. Pokud se mokré skvrny objevují na vnitřních stěnách, příčina bude zřejmě v prasklém potrubí nebo vnitřním okapovém systému. Problém s nadměrnou vlhkostí a plísněmi zanikne po odstranění technických nedostatků. Za vlhkost stoupající ve stěn zespodu je nejčastěji odpovědná poškozená hydroizolace spodní stavby. Postup sanace domu se volí na základě podrobného průzkumu a analýz zdiva. Běžnými technikami je například podřezání zdiva a vytvoření nové izolace nebo chemická injektáž. I po realizaci sanace může zdivo zůstat z důvodu zasolení poměrně vlhké. V takovém případě pomohou vícevrstvé sanační omítky, které mají schopnost vázat ve své struktuře tyto agresivní soli a zamezit další absorpci atmosférické vlhkosti.

Ošetření zdiva poškozeného plísní

Po odstranění příčin vlhnutí lze zahájit definitivní odstraňování samotné plíseně s nadějí, že se už neobjeví. Prvním krokem je nanesení speciálního fungicidního prostředku na postiženou plochu. K ošetření omítek se nedoporučuje používat dezinfekční přípravek s obsahem chlóru, protože ten zvyšuje jejich hygroskopičnost, čili schopnost vázat vodu. Fungicidní prostředek se nanáší z vnějšího okraje dovnitř plísní zasažené oblasti, aby se spóry zbytečně nezanášely na nepoškozené části zdiva. Přípravkem je vhodné ošetřit i okolí do vzdálenosti přibližně 15 až 20 cm, protože podhoubí může sahat i do oblastí, kde se plíseň navenek ještě neprojevila. Prostředek se nechá působit dle návodu - obvykle 24 hodin. V případě silně zakořeněných plísní je vhodné fungicidní nátěr zopakovat. Dalším krokem je fyzické odstranění plísně z navlhčeného zdiva špachtlí. Plíseň se v žádném případě nesmí oškrabávat ze zdí za sucha, protože by došlo k rozvíření spór do celé místnosti, ani kartáčovat, protože by se plíseň rozšířila ještě na větší plochu stěny. Při seškrabávání plísně se doporučuje použít gumové rukavice a roušku nebo respirátor. Když je už omítka dlouhodobým působením vlhkosti a plísně rozrušená, je třeba odstranit celou poškozenou část a případně zopakovat fungicidní nátěr.

Obnova omítky

Po důkladném odstranění všech zbytků plísní lze přistoupit k obnově omítky a nátěru. K zajištění dlouhotrvajícího účinku je vhodné sáhnout po speciálním protiplísňovým penetračním nátěrům. Kdysi se na ochranu stěn proti plísním používalo vápno. Dnes se však vyrábějí modernější malířské nátěry. Trvalý preventivní účinek proti vzniku plísní mají akrylátové barvy s obsahem molekul stříbra, které ničí plísně již v zárodku. Méně známé, ale velmi účinné, jsou tzv. moudré houby, které se živí plísněmi. Tyto houby se v pasivní formě usadí v omítce a při výskytu plísní se opět aktivují. Jiný druh "biologické zbraně" představují enzymatické přípravky, které neobsahují agresivní chemické látky, ale pouze přírodní enzymy, které zabraňují plísni růst.