se používají jako součást komplexního způsobu sanace vlhkého zdiva a omítek poškozených vlhkostí, solemi či znečištěnou atmosférou. Nedoporučujeme je používat samostatně, bez odstranění prvotní příčiny vlhnutí. Samotný sanační omítkový systém totiž neřeší všechny vlhkostní problémy stavby. Proto by se měl používat v kombinaci s některými dalšími způsoby vlhkostní sanace (včetně injektáže) a s technicky výhodnými stavebními úpravami.
Při odpařování vody s obsahem rozpuštěných solí dochází i po aplikaci injektáže k jejich krystalizaci, dokud se nedosáhne ustálená vlhkost zdiva. Krystaly zaplňují póry a vytvářejí na povrchu stěny solné výkvěty. Spolu s účinky mrazu narušují vlhké zdivo a omítku a časem způsobují jejich destrukci. Zejména ve sklepních prostorách a v soklových částech jsou na zdivu, resp. na omítkách patrné vlhké mapy s solnými výkvěty, které esteticky znehodnocují povrch, a protože nasávají vlhkost ze vzduchu, způsobují vlhnutí stěny.
Sanační omítkový systém pomáhá odpařování vody a díky speciální struktuře omítek zabraňuje solím pronikat na povrch.Ukládá se do spodní vrstvy omítky, čímž se prodlužuje životnost povrchové úpravy stěny. Sanační omítkový systém se skládá z několika vrstev omítek odlišného složení, které plní specifickou funkci. Sanační omítky jsou vysoce difúzní, tedy umožňují dobré odpařování vody ze zdiva. Přitom jsou vodoodpudivé. Díky kontrolované průmyslové výrobě mají hotové omítkové směsi zaručené deklarované vlastnosti. Druh sanačního omítkového systému či množství a druh rozpuštěných solí (zjišťuje se laboratorními zkouškami) určí specialista na základě průzkumu objektu a stupně provlhnutí zdiva.
Před nanášením sanační omítky odstraníme původní omítku nad úroveň viditelného provlhnutí stěny alespoň o tloušťku zdiva. Spáry ve zdivu vyškrábeme až do hloubky 20 mm. Pak dozdíme a opravíme poškozené části a vyplníme hrubé nerovnosti. Zdivo důkladně očistíme od prachu, úlomků a nesoudržných částí (například drátěným kartáčem). Při nanášení vysoce difúzních, tzv.. odvlhčovacích omítek podklad důkladně hloubkově navlhčíme.
Otlučené staré omítky a stavební suť okamžitě odvážíme. Nikdy je nepoužíváme na zasypání, resp. na násypy v blízkosti zdiva.Soli v nich obsažené by se mohly znovu vylouhovat a znovu vniknout do stěn. Některé sanační systémy vyžadují, aby elektroinstalační a jiné vedení nebyly ve zdivu upevněny materiály s obsahem sádry.
Směs na zpracování připravíme smícháním suché omítkové směsi s vodou. Používáme přitom běžnou míchačku nebo nádobu s rychloběžným míchadlem. Nesprávné množství přidané vody snižuje funkčnost omítky.Je dobré vědět, že teplota při nanášení a zrání omítky nesmí klesnout pod 5 ° C.
Rozmíchanou řídkou směs nanášíme ručně nebo strojově.Zdivo stačí pokrýt jen zpola, neboť postřik slouží k lepšímu přilnutí další vrstvy. Suchý povrch zdiva vystavený přímému slunci před nanášením nástřiku trochu navlhčíme, aby čerstvě nanesená směs měla dostatek vlhkosti, správnou teplotu a "nezahořela". V opačném případě by přednástřik mohl ztratit své dobré difúzní vlastnosti.
Touto vrstvou vyrovnáme hrubé nerovnosti. Slouží k akumulaci solí. V některých případech ji můžeme vynechat. Naneseme ji v tloušťce podle doporučení výrobce, stáhneme ji do roviny a její povrch zdrsníme. Podkladovou, jakož i další nanášené vrstvy musíme nechat dobře vyzrát, přibližně 1 den na 1 mm tloušťky omítky (i v létě!).
Většinou jde o nejhrubší vrstvu sanačního systému. Nanáší se ve více vrstvách s tloušťkou okolo 20 až 30 mm. Omítku neuhlazujeme, jen ji vyrovnáme latí, abychom zachovali její pórovitou strukturu.
Tenká vrstva má tloušťku do 3 až 5 mm. Nanášíme ji a roztahujeme hladítky z plastu nebo z nerezavějící oceli.Strukturujeme zase plastovými, respektive hladítky s gumovým, pěnovým nebo plstěným povrchem.
I tuto finální vrstvu nanášíme na vyzrálou omítku. Nesmí zabraňovat odpařování vody z hlubších vrstev. Nejlepší je, pokud použijeme barvy, které doporučuje výrobce sanačního omítkového systému - obvykle vápenné, silikátové nebo silikonové. Materiály s akrylátovým pojivem nedoporučujeme.
Při zhotovování sanačních systémů nízko nad okolním terénem využijeme speciální omítku na sokly, tzv.. soklovou omítku. Splňuje požadavky zvýšené pevnosti, tvrdosti a odolnosti proti odstřikující vodě. Vápenná sanační omítka je určena zejména do interiérů jako jádrová vrstva, v některých případech i do exteriérů (na památkově chráněné objekty).
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.