Ochrana proti plísni
Na stropě či stěnách jste zpozorovali tmavé skvrny. V chladných místnostech je cítit zatuchlý pach. V bytě je plíseň. Co dělat? Plísně jsou mikroskopické organismy. Běžně se vyskytují ve vodě, v půdě i v ovzduší. Je nebezpečné, když se ve větší koncentraci ocitnou i v bytě. Podle průzkumu je každý třetí byt v Čechách napaden plísněmi. Až třetina obyvatelstva je alergická na plísně. Problém alergií z plísní se týká i nás.
Vývojová stadia plísní
Spora je jakési semínko, které naklíčí a vytvoří houbové vlákno (hýfu). Hýfami se složitě rozvětvuje v podhoubí (myceliu). Z rozmnožovacích orgánů, které z mycelia vyrůstají, se uvolňují nové výtrusy (spóry). Spóry jsou lehké, proto se velmi snadno uvolňují a kontaminují další předměty a prostory. Plísně se šíří i rozrůstáním hýf a jejich úlomků. Některé plísně poškozují lidské zdraví. Spóry vyvolávají u vnímavých lidí alergii, která se projevuje nejčastěji podrážděním sliznic, zánětem průdušek, chronickým kašlem, průduškovým astmatem nebo alergickou rýmou, případně kožní alergií - např.. plíseň Alternaria alternata zapříčiňuje alergii a astma u dětí. Negativní vliv na člověka závisí na množství spór, ale i od náchylnosti na alergii. Konzumace plesnivých potravin může způsobit otravu plísňovými jedy (mykotoxiny). Plísním vyhovují podmínky se zvýšenou vlhkostí a sníženým prouděním vzduchu a naopak, nevyhovuje jim větrání a průvan.Na růst plísní pozitivně ovlivňuje zvýšená vlhkost prostředí, teplota 10 až 30 ° C a výživné prostředí (podklad s organickými látkami, např.. potraviny, některé malby, dřevo, prach ze vzduchu apod..).
Chemií proti plísni
Proti plísni je lepší použít nejen fungicidní přípravek (který ničí houby), ale zejména přípravek označený na etiketě jako prostředek proti plísním. Většina dezinfekčních prostředků je sice vysoce účinná, ale jen na krátkou dobu. To má na jedné straně příznivý vliv na zdraví uživatelů bytu, kteří tak nejsou dlouhodobě vystaveni působení účinných látek, negativem však je, že za několik dní se aktivní látky např.. na bázi chlornanu rozloží a stěny nebo jiné stavební konstrukce se opět mohou stát podkladem pro plísně. Udržovat stěny těmito prostředky by znamenalo dělat očistu prakticky jednou za týden. Proto výrobci nabízejí i preventivně působící chemické látky.Protiplísňový účinek přípravků zajišťuje např.. aktivní chlor, aldehydy a jejich deriváty, alkoholy, kvartérní amoniové sloučeniny, organické kyseliny nebo peroxisloučeniny.
Odstraňování plísní
Nejprve musíme zničit plísně a pak mechanicky očistit povrchy či podklady od zbytků plísní.Plísně nejčastěji odstraňujeme utíráním napadeného místa textilií namočenou v dezinfekčním přípravku. I postřik děláme přes tkaninu namočenou v tomto přípravku (brání šíření spor při postřiku). Menší předměty namáčíme do dezinfekčního roztoku, který necháme působit několik hodin. Plísně, resp. jejich zbytky neodstraňujme za sucha. Mechanické odstranění podhoubí děláme vždy za mokra, abychom nerozšiřovaly, resp. nevdechovali spóry a části plísní. Po skončení práce místnost dobře vyvětráme. Suché ošetřené povrchy zpravidla napustíme preventivně působícím protiplísňovým přípravkem nebo natřeme speciální barvou s dlouhodobým protiplísňovým účinkem. Neplatí to však pro dezinfikované a mechanicky očištěné povrchy, které přicházejí do styku s potravinami. Ty musíme jen opláchnout pitnou vodou. Na práce velkého rozsahu raději najměme specializovanou firmu. Jelikož pracujeme s agresivními chemickými látkami a zbytky plísní, dbejme na vlastní bezpečnost používáním ochranných gumových rukavic a roušky či respirátoru. Upozorňujeme, že dezinfekce znamená jen dočasné a jednorázové odstranění plísní. Jejich trvalé odstranění dosáhneme až po zlikvidování primární příčiny vzniku plísní.
Dřevo
Nejvíce ohroženo plísněmi je dřevo, které je zabudováno v nevětraném vlhkém prostoru (např. nepřiznané trámy obývaného podkroví). Pokud ho ošetříme přípravky na preventivní ochranu, zůstane dlouho zdravé. Na ochranu dřeva proti plísním se prodává mnoho prostředků. Při akutním napadení nejprve odstraníme shnilé části dřeva a spálíme je. Pak použijeme některý z běžných prostředků proti plísním, např.. na bázi chloru: na postižené místo aplikujeme přípravek postřikem ze vzdálenosti 5 až 10 cm, po 20 minutách ošetřené místo omyjte vodou nebo necháme zaschnout. Před aplikací plíseň neodstraňujte! Při silném napadení postup zopakujeme. Pak dřevo ošetříme vhodným přípravkem pro preventivní ochranu. Existuje řada barevných variant impregnačních přípravků, které pomáhají odlišit ošetřenou část dřeva od ještě neošetřeného.
V současnosti je rozšířená impregnace
Přípravky používané pro tlakově-vakuovou impregnaci se vyrábějí na bázi mědi, která způsobuje zabarvení do zelena a později zešedne. Při správném postupu impregnace prodlouží životnost dřeva až na desítky let. Existují i prostředky na ošetření dřeva určeného do interiéru. Impregnované dřevo však nepoužívejme tam, kde by mohlo přijít do kontaktu s jídlem, krmivy nebo pitnou vodou. Neimpregnujme ani dřevo na výrobu dětského nábytku a hraček. Nezapomeňme, že impregnované dřevo se zpravidla nesmí používat jako palivo, ale má se odevzdat na likvidaci.
Zdivo
Postupujeme podobně jako při ošetření dřeva. Nejprve použijeme přípravek na akutní ošetření, po odstranění zbytků plísně ošetříme zdivo přípravkem na zajištění preventivní ochrany před opětovným napadením. Je to důležité z toho důvodu, že opakovaným použitím přípravků na bázi chloru (chlornan sodný) se ve stěně zvyšuje množství chloridů - solí (např. kuchyňské soli). Jsou hygroskopické, tedy přijímají vodu, čímž se zvyšuje vlhkost zdiva a riziko vzniku plísní.Kromě toho by se po čase objevily solné výkvěty a pravděpodobně bychom museli omítku odstranit. Jako protiplísňová preventivní ochrana se prodávají i nátěrové systémy pro běžné použití (rodinné domy, sklepy, sklady apod..) Nebo do extrémně namáhaných prostor (kuchyně, koupelnové zařízení a hygienicky náročných prostorů). Před aplikací nátěrového systému nemusíme plesnivé plochy vždy mechanicky čistit. Zabráníme nežádoucímu rozptýlení živých mikroorganismů. Pokud chceme plochy i očistit, nejdříve použijeme sanační prostředek, který necháme působit alespoň 24 hodin. Napadne i hlouběji uložené podhoubí. Na mechanicky upravený podklad nanášíme ve více vrstvách protiplísňový nátěr, kterých je na trhu velké množství. Účinek proti plísním zpravidla zajišťují dlouhodobě působící chemické látky. Starý známý dezinfekční prostředek je také vápno, resp.vápenný nátěr stěn. Moderní nanotechnologie ve spojení s mnohaletými zkušenostmi umožňují zefektivnit výrobu malířských a nátěrových hmot na bázi stříbra. Základem moderního nátěru jsou velmi malé částečky (nanočástice) stříbra rozptýlené např.. v akrylátové nátěrové hmotě. Barva se na pohled ničím neliší od běžných barev. Stříbrné částečky narušují látkovou výměnu mikroorganismů, čímž je usmrcují. Nevytvářejí se škodlivé výpary. Jelikož stříbro je trvanlivý kov, nátěr působí proti plísni, dokud je na stěně. Tím se liší od běžných protiplísňových či fungicidních barev, ze kterých se účinné chemické látky po čase odpaří. Na potrubích s chladnými médii (studená voda, klimatizace) a v jejich okolí se mohou tvořit plísně. Z plastového potrubí plíseň nejsnáze odstraníme otíráním protiplísňovým přípravkem. Na preventivní zabránění vzniku plísní třeba zaizolovat potrubí tepelnou izolací z pěnového polyetylenu s uzavřenou strukturou. Izoluje tepelně i proti vodě. Materiál lze koupit v prodejně se stavebninami.
Biologické "zbraně"
Málo známé, ale účinné jsou i tzv.. moudré houby, které se živí plísněmi v omítce. Obvykle se zamíchá přípravek do malířské barvy, s kterou se vymaluje místnost s napadenými stěnami.Dvousložkové přípravky se aplikují ve formě vodného roztoku a stěna se pak může přemalovat.Přípravek účinkuje dlouhodobě, i v mokré omítce. Po odstranění plísní se chytrá houba v pasivní formě usadí na několik let v omítce a při výskytu plísní se opět aktivizuje. Použití nemá negativní účinky na stěny, zdraví obyvatel (lidí nebo zvířat) ani rostlin. Ošetřené prostory jsou hned obyvatelné, bez zápachu z vypařujících se chemikálií. Jelikož jde o biologický přípravek, před aplikací ani po aplikaci neošetrujme stěny dlouhodobě působícími chemickými přípravky. Jiný řada biologických přípravků obsahuje přírodní enzymy. Působí na jakémkoli povrchu, např.. na stěnách, betonech, textiliích, dřevu, umělých površích, obkladech atd.. Nezapáchají, nezanechávají skvrny, jsou netoxické, neškodí lidem, zvířatům, rostlinám a neničí životní prostředí. Plísni nedovolují dále růst. Enzymatické přípravky neobsahují žádné zdraví škodlivé chemické látky (např. formaldehyd). Jsou vhodné např.. na zařízení i zdivo v obytných místnostech, pro použití v chladničkách a mrazničkách. Na místo zasažené plísní rozprášíme přípravek. Za 24 hodin místo vykartáčujeme. Malovat můžeme nejdříve za 30 dní, avšak pouze na suché stěny.
Provozní režim
Ke vzniku plísní dochází na vlhkých, chladných a málo větraných stěnách. Kondenzuje na nich vodní pára. V boji s plísněmi třeba zajistit relativní vlhkost vzduchu maximálně do 50 až 60% a vlhkost podkladu nejvíce s 10% vody. Přitom pomáhá pravidelné větrání v suchém počasí a účinné vytápění. Důležitá je i teplota stěn (nejméně 18 ° C) a vzduchu (20 ° C). V novém bytě vytopeném na 18 ° C a s obvodovými stěnami, jejichž tepelně izolační schopnost vyhovuje dnešním platným normám, by za normálních okolností nemělo docházet ke kondenzaci. Pokud se v novostavbě objevila plíseň, je pravděpodobně zodpovědný dodavatel stavby a problém by měl vyřešit na své náklady v rámci reklamace. V budovách, které jsou ohroženy výskytem plísně, nebo v budovách, kde se již plíseň vyskytla, je důležité pravidelně uklízet s použitím vhodných čisticích prostředků. Nábytek umístíme alespoň 10 cm od stěny. Plesnivé potraviny ihned odstraňme z budovy, jiné předměty napadené plísní je třeba ošetřovat proti plísni nebo je vyhoďme do odpadky nádob.
Zdroje vlhkosti
Zvýšenou vlhkost vzduchu by mohly způsobit vodní páry, např..z vaření, koupání nebo sušení prádla zejména v menších prostorách v souvislosti s nedostatečným větráním (koupelna, kuchyň). Vlhkost prostředí může negativně ovlivnit nadměrný počet květin a velká vodní plocha v prostoru (akvárium).Člověk dýcháním vyprodukuje přibližně 100 g vodní páry za hodinu, tři až pět květů asi 50 g / h. Čtyřčlenná rodina dokáže za den vyprodukovat až 10 l vzdušné vlhkosti. Relativní vlhkost můžeme zvýšit, pokud se příliš rychle nastěhujeme do nového domu. Okny a dveřmi uzavřená stavba schne jen pomalu.Riziko je vyšší u domů postavených ve vlhkém podzimním či zimním období. Dalšími zdroji vlhkosti může být poškozená střešní či podzemní hydroizolace, poškozené rozvody vody, ústředního vytápění, odpadních potrubí, dešťových svodů, kanalizace, netěsné vodovodní baterie, netěsnosti okenních rámů a balkonových dveří. Všechny části stavby pravidelně kontrolujeme udržujeme a opravujeme. K negativům vlhkosti patří stoupající spotřeba energie na vytápění. Vlhká stěna ztrácí své tepelně izolační vlastnosti. Pokud je zeď vlhká (nemusí být ještě plesnivá), utrácíme na topení často více než na udržování správné hodnoty vlhkosti. Negativem vlhkosti je i estetický problém. Působením vlhkosti, různých mikroorganismů a anorganických krystalických látek může nastat až rozpad omítek a zdiva. Připomínáme, že pobyt ve vlhkém prostředí zapříčiňuje vznik chorob dýchacích cest, různých forem tuberkulózy, chronického kloubního revmatismu a různých jiných nemocí způsobených plísněmi.
Okna a větrání
Výběru oken třeba věnovat dostatečnou pozornost. U kvalitních oknech s hodnotou u = 1,1 (vyjadřuje tepelně izolační vlastnosti oken; čím je menší, tím lépe) se výrazně sníží tepelné ztráty.Nová okna však zpravidla omezí cirkulaci vzduchu, neboť na rozdíl od starých dřevěných oken dobře těsní. Proto je třeba v obytných místnostech větrat alespoň dvakrát denně po 10 až 15 minut. Okna vybaveny tzv.. přivětrávacím systémem však umožňují výměnu vzduchu (pět metrů krychlových za hodinu) i v uzavřené poloze. Díky speciálnímu těsnění zabudovanému v okně se může proudící vzduch ohřát ještě uvnitř rámu. Nesvalujme však vinu jen na okna - zejména pokud v malém prostoru dýchá čtyřčlenná rodina, vaří se, suší se prádlo, je v něm spousta květin, akvárium ... Při koupání a vaření bychom měli vždy využívat účinné odsávací zařízení, které odvádí vlhký vzduch z budovy. Pokud takové zařízení nemáme, je třeba je nechat nainstalovat. Platí to o všech místnostech bez oken, dokonce i u vestavěných skříních. Větrání je nejlépe řešit již v projektu, ale lze jej namontovat i dodatečně.
Vytápění
Vedle větrání třeba prostory ohrožené plísněmi i vytápět. Nepřehánějme to se šetřením! Je znám případ zvýšeného výskytu plísní v panelovém domě po rekonstrukci (montáž termoregulačních ventilů a plastových oken) v důsledku přehnaného šetření snížením teploty v bytech. Pokud je tepelná izolace obvodových stěn navržena na teplotu v bytech např.. 20 ° C a vlhkost bytu maximálně 50%, v zimním období je třeba ventily v bytě nastavit na 20 ° C. Přitom nesmí být zakryty záclonou nebo závěsem, neboť reagují na teplotu svého blízkého okolí. Na stěny ohrožené plísní by bylo vhodné např.. stěnové nebo jiné sálavé vytápění, jako jsou kachlová kamna nebo elektrický infrazářič. Ten je náročný na spotřebu energie - 1 500 až 2 000 W. Způsob vytápění však není nejdůležitější. Důležité je udržet teplotu vzduchu a stěn v požadovaných hodnotách. Odvlhčovač na elektrický pohon spotřebuje jen kolem 200 W. S tímto výkonem jej lze použít v prostorech s objemem přibližně do 100 m3 (objem dvou pokojů). Na přístroji se nastaví požadovaná vlhkost. Po jejím dosažení se přístroj automaticky vypne, při jejím překročení se zase zapne. Jeho provoz je o něco méně hlučný jako provoz klimatizace.
Ozonizace
Ionizátory vzduchu (produkují plyn - ozón) jsou běžnou součástí klimatizačních přístrojů, ale prodávají se i samostatně. Díky silnému dezinfekčnímu účinku se ozón využívá na úpravu vody a vzduchu (ozonizace). Koupí přístroje lze omezit tvorbu plísní a jiných mikroorganismů v bytě. Při jejich likvidaci ve vzduchu i ve vodě je ozón v porovnání s chlorem efektivnější. Oxiduje i škodlivé znečišťující chemické látky na méně nebo zcela neškodné sloučeniny.
Stavební ochrana objektů
Na trvalou likvidaci plísní je třeba odstranit primárně příčiny jejich vzniku. Nevyhovující jsou nezateplené obvodové zdi s malým tepelným odporem, resp. se spárami v případě panelových domů. Stěny či střešní pláště s tepelnými mosty třeba zateplit. Nejčastější příčinou vlhkosti bývá zatékání dešťové vody a vystupování zemní vlhkosti. Podzemní část stavby by měla mít vybudovanou hydroizolaci s drenáží kolem budovy. Střecha by měla zajišťovat rychlý odvod vody.Oplechování, resp. zakrytí komínů zabrání přijímání velkého množství vody, zejména pokud se budova déle nepoužívá. Většinu chyb lze dodatečně odstranit, především sanací nebo rekonstrukcí zastaralých stavebních konstrukcí. Hydroizolaci lze zlepšit zejména chemickou injektáží, dodatečným vkládáním izolace, případně větráním stěn pomocí vzduchových kanálů či mezer, sanačními omítkami a drenáží budovy či úpravou terénu v jejím okolí, jakož i opravou střešní krytiny a dešťových svodů. Střešní plášť a obvodové zdi lze zateplit materiály, které umožňují odvádění vodní páry přes fasádu (zejména z minerálních vláken). Staré netěsné rozvody vody, kanalizace a teplovodního vytápění třeba vyměnit za nové.