Fasádní omítky a nátěry
Pestrá nabídka, cílený marketing, vtipná reklama výrobců fasádních omítek a nátěrů patří již k ověřeným způsobům, jak přimět stavebníků na koupi materiálu. Množství a intenzita nabídek dělají trh nepřehledným a stavebníkům, ale i projektantům, nejednou zamotají hlavu. Pokusili jsme se tedy o malý vhled do úprav fasádních povrchů.
Silikátový nebo akrylově-silikonový penetrační nátěr,
i když nanesený na vyschlou armovací vrstvu, je vhodným podkladem pouze pro ušlechtilé omítky. Vzhled fasády může nepříznivě ovlivnit i střídání výrobní šarže omítky na ploše, která má tvořit ucelený povrch. Pět dní a venkovní teplota alespoň od 5 do 25 ° C pomáhají zralosti a vyschnutí podkladu před finální úpravou fasády. Pokud však poslední dny před omítáním nebo nanášením nátěru pršelo, dešťová voda, ale i nižší teploty sníží pevnost a soudržnost povrchu. Horka a příliš vysoké teploty zas příliš urychlí vysychání fasády, a ta nakonec popraská.
Natírat nebo omítat?
O výběru vhodné povrchové úpravy by měla rozhodnout představa, jaký bude výsledný vzhled a členitost fasády. Podle finančních možností, barevnosti a struktury konečné podoby fasády si lze vybrat ze tří možností:
• hladké fasádní nátěry nanášené na vyhlazen povrch štukové omítky (drsné plochy zvyšují pracnost a spotřebu nátěrového materiálu)
• cenově méně náročné minerální šlechtěné omítky nanášené na nahrubo stažený povrch jádrové omítky vzhledově připomínají památníkem starší výstavby dobře známý brizolit (nahrubo stažený nebo zdrsněný podklad je podmínkou dobré přídržnosti minerální omítky)
• tenkovrstvé v jádru probarvené omítky, které si před konečnou úpravou fasády vyžadují dostatečně vyzrálý a vyhlazený povrch štukové omítky
Fasádní nátěry mají nižší otěruvzdornost,
a tak se automaticky předpokládá jejich častější obnova. Tenkovrstvé prefabrikované omítky v různých strukturách a barevných odstínech nejúspěšněji odolávají povětrnostním vlivům, jsou stálobarevné, a tak si za jejich vlastnosti a delší životnost třeba i připlatit.
Povrchová vzájemnost
Hladký nátěr či strukturovaný povrch fasády. Oba pro své přežití a odolnost proti povětrnostním vlivům musí mít vhodné složení a vlastnosti, které jim dovolí spojení s podkladem. Od okamžiku, jak je nanesou, začne jejich úspěšné nebo méně zdařilé spolu působení za slunečného počasí, v dešti, sněhu, větru, pod vlivem výfukových plynů z automobilů, prachu, kyselých dešťů, obrůstání mechem či řasami ... Při výběru konkrétního druhu fasádní povrchové úpravy je tedy třeba sladit podmínky spolu působení fasádního materiálu s materiálovými vlastnostmi povrchové úpravy. Vlastnosti fasádních materiálů jsou dány jejich složením; podstatný vliv na jejich jakost má druh použitého pojiva. To určuje vhodnost použití povrchové úpravy na konkrétní podklad. Co podklad, to jiné materiálové složení, co objekt a vnější podmínky, to jiná úroveň vlhkosti a přilnavosti. Pojivo se má za všech okolností postarat o pevné a trvalé spojení ostatních složek materiálu a o přilnavost povrchové úpravy k podkladu. Mezi moderních fasádních materiálů si lze vybrat podle druhu pojiva akrylátové, silikátové, silikonové a minerální. V menší míře se používají vápenné, cementové a různé rozpouštědlové barvy. Při výběru vhodného materiálu se musí respektovat charakteristické vlastnosti jednotlivých materiálů.
Nanášení penetračních nátěrů
Vynecháním penetrace v celkové skladbě fasádních vrstev lze dosáhnout chvilkovou úsporu financí, ale po čase se zvýší náklady na dodatečné opravy fasády. Penetračními nátěry se upravují nosné podklady před následným nanášením materiálu na hladké a málo savé podklady nebo na sjednocení nasákavosti při silně a nerovnoměrně savých površích. Materiály na penetraci se obvykle zpracovávají neředěné, pouze v odůvodněných případech - při dvojnásobné penetraci mimořádně savých podkladů se při první aplikaci ředí s vodou v poměru 1:1 a nanesou válečkem, případně štětcem. Penetrace sjednotí nasákavost povrchu armovací vrstvy (síťovaná) tak, aby další finální vrstva omítky rovnoměrně vyschla a mohla se strukturovat.Na tento případ slouží silikátový penetrační nátěr, na který se pak nanese silikátová nebo silikon-silikátová omítka.
Akrylátovo-silikonový "penetrák"
patří pod silikonovou nebo akrylátovou omítku a pod mozaikové či sádrové omítky. Taková penetrace zpevňuje podklad, zabraňuje předčasnému vyschnutí vrchní omítky a zvyšuje soudržnost s podkladem. Sjednotí překrytí fasádních barev. Na hladké podklady se zas nanášejí penetrační nátěry s přidáním křemičitého písku, který vytvoří povrch podobný brusnému papíru.
Na ošetření porézních a zvětralých povrchů
hledejte penetrační nátěr na hloubkové zpevnění a snížení nasákavosti minerálních podkladů. Ty zpevní, sníží jejich nasákavost před aplikací ušlechtilých, ale i běžných omítek a vyrovnávacích stěrek. Požadavek na paropropustnost se objevuje v případě starších objektů, ale i při novostavbách s vyšší stavební vlhkostí. Ta je ve stavebních konstrukcích přítomna například z důvodu nedostatečného vyzrání omítek a potěrů, nevyzrálého pórobetonu a podobně. V takovém případě by měla mít povrchová úprava co nejnižší difúzní odpor. Aplikace akrylátových disperzních povrchových úprav, které se vyznačují vyšším difuzním odporem, je proto na objekty s takovou podkládanou vrstvou nevhodná. Jistější bude použít minerální, silikátové nebo silikonové materiály. Akrylátové materiály jsou vhodné na suchý vyzrálý podklad tam, kde se žádá sytá barevnost fasády; lze je výrazněji pigmentovat. V příliš výrazných barevných odstínech nelze pigmentovat silikonové, a zejména silikátové hmoty. Svou barevností se tak přibližují spíše k přírodním odstínem. Silikátové materiály se nedoporučuje aplikovat na fasády s opravovanými místy, protože vzniká riziko, že na místech oprav vzniknou v důsledku nerovnoměrné savosti a vlhkosti podkladu skvrny. Jejich vzniku na fasádě zabráníme použitím materiálů na silikonové bázi. Podobně silikátové omítky a barvy není vhodné aplikovat na staré silikonové a disperzní nátěry, tedy na hydrofobizované podklady.
Fasáda v prostředí s vyšším znečištěním
Budova situovaná v prostředí s vyšším znečištěním životního prostředí si žádá materiály s nízkou náchylností k zašpinění. Tomuto požadavku nejlépe vyhovují silikonové, silikátové a minerální materiály. Náchylnější na znečištění jsou disperzní látky. Statickým elektrickým nábojem, který se v nich tvoří, přitahují poletující zrnka prachu. V exponovaných lokalitách s častými silnými náporovým dešti bude vhodnější materiál s nízkou nasákavostí. Dobrou volbou jsou například silikonové nebo disperzní materiály. Pokud jde o životnost jednotlivých druhů povrchové úpravy, nátěry nemohou konkurovat omítkám, ať už tenkovrstvým nebo ušlechtilým minerálním. Nejdelší životností se vyznačují minerální, silikátové a silikonové materiály.
Minerální ušlechtilé strukturované omítky obsahují cementové pojivo
Na stavbu se dodávají jako sypké omítkové směsi v pytlích, které je třeba ještě před nanášením rozmíchat s předepsaným množstvím vody. Minerální rýhované omítky na bázi bílého cementu a vápenného hydrátu zajišťují paropropustný a vodoodpudivý povrch s vysokou pevností. Zatíraná tenkovrstvá jemná štuková omítka se zrnitostí 0,7 mm a zvýšenou adhezí (přilnavostí) k podkladu zajistí paropropustný a vodoodpudivý povrch fasády s vysokou pevností a sníženou nasákavostí i jako úprava kontaktních zateplovacích systémů. Ušlechtilé pastovité strukturované omítky s fungicidními a algicidními přísadami v pastovitém stavu a namíchané v požadovaném odstínu stačí před nanášením důkladně promíchat. Na rozdíl od minerálních omítek není nutný egalizační nátěr. Akrylátové omítky se používají na všechny typy soudržných a odborně vyhotovených podkladů.Jsou stálobarevné, odolné proti zašpinění, vodoodpudivé, chrání stavbu před vlhkostí, překlenou vlasové trhliny v podkladu, dobře přilnou k polystyrénovým podkladu. Na minerální podklady (izolant z minerální vlny) s výjimkou sádry jsou vhodné silikátové pastovité omítky na bázi draselného vodního skla s příměsí polymerní disperze a minerálních plniv. Všechny běžné podklady a kontaktní zateplovací systémy se dobře snášejí s pružnou vrstvou pastovitých silikonových omítek. Jsou stálobarevné, vodoodpudivé a přitom paropropustné. Finální povrchové úpravy fasád lze vyhotovit i v zimním období v rozmezí teplot od 1 do 15 ° C, pokud se na ně použijí speciální omítky se zimní úpravou.