Domy, které nemají budoucnost

Určitě je znáte. Domy se stanovou střechou a čtvercovým půdorysem o rozměrech cca 10 x 10 m na 1,5 m zvýšeném soklu. V padesátých až sedmdesátých letech dvacátého století zaplavily vesnice a města. Stavěly se jeden vedle druhého a většinou tak stojí dodnes. Možná si majitelé k některým přistavěli zádveří, nebo i větší část ve dvoře, typická tvář těchto domů však zůstala.

Příchod a rozšíření

Realizace čtverečních domů byla průvodním jevem industrializace a kolektivizace zemědělství měst a venkovského prostředí. Sociálně-ekonomické prostředí vytvářelo podhoubí pro rozšíření tohoto archetypu domu. Vzniku hromadného rozšíření nějakého jevu zpravidla předchází určitý typový vzor, ​​který odpovídá ambicím větší skupiny obyvatel. I masové uplatnění čtvercového domu bylo možné pouze za určitých specifických podmínek. V tomto případě nimi byla zlepšená ekonomická situace velkého počtu rodin a společenská podpora. Peněžní prostředky rodin, které dříve patřily do sféry chudoby se naakumulovali a nasměrovaly do nové výstavby. Spojovala se s ničením starých forem domů, které lidem připomínaly chudobu. Jelikož toto se organizačně, stavebně, kulturní ani architektonicky nezvládlo, výroba se realizovala živelně. Tehdy ještě nebyla rozšířená televize ani jiné vizuální komunikační prostředky, a tak se nové formy našly v dosažitelném okolí. Nová forma vyjádření lepšího života a bydlení objevila maloměšťácký dům, jehož charakteristika se kryje s popisem v úvodu. Tento typ domu však vznikl v jiném období, v jiných společensko-ekonomických a kulturních podmínkách. Vznikl v době první Československé republiky jako dům pro obyvatelstvo z malých měst s dobrou ekonomickou situací (obvykle pro zaměstnance úřadů). Jelikož tato vrstva nebyla početná, domy se masově nerozšiřovaly. Mezi formou a potřebou jejich života byl určitý harmonický soulad. Navenek vysílaly signály a obraz o "dobrém žití". V poválečném období se vytvořily společenské podmínky, díky kterým mělo stále více obyvatel ekonomické dispozice dostačující na realizování snu o "dobrém žití". Tuto změnu si však nevyžádala změna jejich životního stylu, ale potřeby prestiže. Každá převzatá forma, která neharmonizuje se svým obsahem, se postupně přetváří natolik, aby nastal mezi nimi soulad. Převzatá architektura domu se proměnila na úroveň odpovídající způsobu života a kulturní úrovni uživatelů. Tak vznikl a masově se rozšířil čtvereční (maloměšťácký) dům s přičleněným zázemím s chlévy pro prasata, kurník, králíkárna apod. Maloměstský dům se přetransformoval na venkovský hospodářský dům.

Přizpůsobení se

Mezi původním maloměšťáckým domem a nově vzniklým domem lidového typu byl rozdíl především v kvalitě projektové přípravy, stavební realizace, použitých stavebních materiálů a v technologii stavění. Zatímco předválečné domy byly z těchto stránek precizně vypracované, kvalita jejich napodobenin se spolu s architektonickou a stavitelském kvalitou i užíváním postupně zhoršovala. Tím, že se připustila, či dokonce preferovala svépomocná výstavba, klesla úroveň všech prací na kvalitu amatérského diletantství a nevkusu. Používaly se levné "průmyslové" projekty, které se prodávaly v nekonečných opakováních jako přijatelná dokumentace pro benevolentní stavební úřady. K odlišení od ostatních se rozvinula "lidová tvořivost" plotů. Na nich si majitelé vyzkoušeli svou zručnost, fantazii a vztah k zkrášlování prostředí domu, aby tak dali najevo svou odlišnost od souseda.

Současný stav

Dnes, po letech, je vliv nekvality těchto domů ještě výraznější než v době procitnutí z nich. Ve většině obcí tato forma rodinných domů nadále převažující. Svou četností dodnes vytvářejí charakteristický nový obraz venkovského prostředí u nás. Už dříve nepředstavují obraz "dobrého žití", ale zprofanovaného rodinného domu. Původní a dodnes zachované hliněné nebo dřevěné domy, které nebyly nahrazeny nepovedenými novotypy čtverečních domů, mají dnes podstatně vyšší kulturně-estetickou, architektonickou i tržní hodnotu. V současnosti je u nás asi 900 tisíc rodinných domů, z toho přibližně třetina jsou čtvercové. Náprava škod, které způsobil tento ohromující počet, bude trvat několik desítek let. Nejaktuálnějším aspektem je bilance energetické náročnosti těchto domů a zanedbatelné není ani kulturně-estetické a architektonické hledisko. Při postupném narůstání cen energií, klesající koupě schopnosti a úspor obyvatelstva, při vyloučení podpory státu formou dotací do zlepšení tepelně izolačních vlastností domů jsou čtvercové domy z hlediska jejich užitné hodnoty břemenem. Potenciál jejich ekonomické hodnoty je nulový až minusový, jedinou hodnotu mají pozemky, na kterých stojí. Pokud je pozemek v lukrativní lokalitě, není procentní přítěž domu na pozemek tak vysoká jako na pozemcích.

Co se čtvercovým domem?

Nezainteresovaným obyvatelům je tento problém lhostejný, ale mnozí majitelé se jistě touto otázkou trápí. Státní, regionální a lokální zprávy nemají zájem zabývat se problémem energetické úspory, resp. odstraněním energetických ztrát budov. Stát přenesl tíhu na obyvatele spolu s celým fondem bytů v obytných domech a ještě i vydělal. Odstraňuje dotace na energie, které brzy budou nulové. Celé břemeno především energetických ztrát z domů zatíží jen účet majitele včetně všech daní z koupě energií, stavebních materiálů a vlastnictví nemovitosti. Dokud se budou hledat takové způsoby dotací, které mohou mít výsledný celospolečenský efekt, stále zůstane před společností tolik neřešených úloh, že se tento "malicherný" problém energetické úspory 1,8 milionu bytů a 0,9 milionu rodinných domů odsune dalším generacím.

Efektivnost každého společenství i jednotlivce závisí na tom,

jak umí zacházet se svým hmotným a lidským fondem, jak umí řídit své společenství s minimálními ztrátami. Bohužel i v současnosti se často opakují tytéž chyby, jaké se udály v minulosti. Nadále se žije, plánuje a projektuje s myšlenkou "z ruky do úst". Co poradit vlastníkům čtvercových rodinných domů, které nejsou kulturně-historicky chráněné a nemají zvláštní architektonickou nebo stavitelskou hodnotu? Univerzální použitelný recept neexistuje. V každém jednotlivém případě je třeba přehodnotit cíle a podmínky přestavby dle preferencí a potřeb majitele. Pro většinu vlastníků-obyvatel bude jakákoli forma přestavby takového domu nepřitažlivá pro insolventnost nebo vůli zachovat pěstební charakter dvora s užitkovými zvířaty a foliovnících. Pro ty, kteří nepatří do této kategorie a rozhodují se něco se svým čtvercovým domem dělat, existují z hlediska cílů a podmínek několik stupně rozsahu přestavby.

Řešení přestavby

Nejméně náročnou přestavbou je zateplení obvodových stěn. Na čtvereční dům to v současnosti představuje náklad asi 100 tisíc Kč . Výměna oken za energeticky úspornější zvýší náklad minimálně o dalších 100 tisíc Kč . Při zateplení stropu nad přízemím a nad nevytápěným suterénem přibude k dosud vykazovaným přímým nákladům 75 - až 100-tisíc Kč. Součtem těchto nákladů lze vyslovit dílčí závěr, že přestavba čtvercového domu jen v rozsahu zateplení obvodových konstrukcí zatíží majitele minimálně (při realizaci prací svépomocí) částkou 300 tisíc Kč . Návratnost vložených prostředků je již při současných cenových relacích energií významnější než před pár lety. Výhodou řešení je, že dům se může průběžně obývat. Tento rozsah prací můžeme považovat za určitou etapu přestavby.

Málokterý majitel, když už se rozhodne pro přestavbu,

zůstane jen na úrovni přestavby v tomto rozsahu. Motorem přestavby v převážné míře nebude jen energetická úspora, ale potřeba přestavět vnitřní zastaralou dispozici prostor domu a jeho bezprostředního okolí, přizpůsobit dům novým požadavkům, využít patro na rozšíření prostor na bydlení nebo jiné související funkce. V neposlední řadě se pro některé obyvatele z pochopitelných prestižních důvodů stane existující forma čtvercového domu s hospodářským příslušenstvím neudržitelná a rozhodnou se pro totální přestavbu. Takovým stavebníkům se doporučuje, dříve než se rozhodnou pro přestavbu, ještě navíc zvážit užitné vlastnosti, které očekávají od rodinného domu v bezprostředním vztahu k okolí domu, k zahradě a dvoru. Dům, jehož obytné místnosti jsou v rovinném terénu vyvýšené o 1,5 m od okolního terénu, již ztrácí vlastnosti rodinného domu, mezi které patří bezprostřední kontakt se zahradou, dvorem, terasou na terénu, a stává se tak méně hodnotným.

Stavebníkům, kteří se rozhodnou pro celkovou jednorázovou přestavbu,

lze jednoznačně doporučit zbourat existující čtvercový dům a stavět nový dům, nezávisle na základech stávajícího domu. Stavebně-ekonomické náklady se budou přinejmenším rovnat nákladům na přestavbu, zvýší se užitná hodnota domu, a pokud se  navrhne s dostatečnou profesionální znalostí, erudicí a cílevědomostí, nemusí být ani za 50 let morálně, ekonomicky, stavebně a architektonicky zastaralý, tak jako jeho předchůdce.

Ani první, ani poslední

Bohužel načrtnuté problémy se netýkají jen čtvercových domů, ale téměř všech 900 tisíc rodinných domů. Dokonce i mnohé v posledním období realizované rodinné domy mají formu, projektovou přípravu a stavební realizaci, která stále opakuje tytéž chyby, jaké se dělaly v době vzniku čtvercových domů. Rozdíl v podmínkách spočívá v tom, že nyní máme možnost cestovat a vidět i jiné předlohy, že máme televizi a seriály o sladkém životě v exkluzivních domech osazených v jiných kulturních a klimatických podmínkách (např. dům toskánský, iberský, ......). Máme nové vzory "dobrého žití", protože někteří se pasují z hlediska finančního zabezpečení na novodobé šlechtice. Kompetentní se tváří, že je vše v pořádku, že jeden nepovedený projekt vytvořený dokonce s autorizačním razítkem lze vnutit zájemcům v několika opakováních a jen v jedné lokalitě souboru rodinných domů. Je to zneužití profese na korupční obchod v mezích nynějších zákonů. Připomínky nedostatečné odbornosti se však netýkají pouze oblasti rodinných domů, ale i bytových domů a ostatních druhů staveb.

Není neobvyklé,

spíše pravidlem, že i nověstavěné obytné domy v posledním období mají dispoziční řešení bytů a příslušenství na žalostně nízké úrovni. Za takové řešení, jaké jsou dnes určeny na výstavbu a se také realizují, by se měl stydět i student stavební průmyslovky. Nedodržují se ani základní dispozičně-modulové a užitné vlastnosti bytů a domů. Korunou všech těchto jevů je, že realizace takového domu získá nominaci na celostátní prestižní ceny stavovských spolků a také se ocenění. Z těchto skutečností vyplývá, že neprofesionalita až diletantství jsou nadevše. Podstatné je, že to přináší velké peníze subjektům s dostatečnou agresivitou a drzostí jako žádoucími vlastnostmi na prosazení se. Jak lze hodnotit například projekt, ve kterém dvoupokojový byt v nadstavěném domě, kde užitná plocha bytu je 140 m 2, nemá dostatek denního osvětlení ani proslunění, spíše plánované šero? Předsíň a koupelna jsou tak malé, že se tam nedostane ani nejnutnější zařízení a obyvatelé se nebudou moci vzájemně bez problémů vyhnout, kde v kuchyni mezi sporákem a dřezem není žádná pracovní plocha, kde se kotel topení umístil těsně před okno s parapetem 90 cm a před čelem kotle je jediné umyvadlo v koupelně. V jiném případě na obývací pokoj zvolili konstrukční i dispoziční modul 3 m nebo na jednu nevětranou, neosvětlenou chodbu pověsili 8 bytů atd..

Autoři v diletantství zašli až tak daleko,

že vynalezli, zřejmě v zájmu zavádění kupců laiky, nový stavebně technický termín "zastavěná plocha bytu" jako kritérium pro určení přijatelné jednotkové ceny bytu vztahující se na užitnou plochu. Rozdíl je jen 10% čistého zisku za uplatnění podvodného pojmu. Čemu jsme se přiučili na chybách, které se začaly jménem určité ideologie dělat před více než padesáti lety? Tuto otázku ať si zodpoví každý, kdo ještě ví, co je to profesionalita a profesionální morálka. Je třeba navázat na kontinuitu pozitivního kulturního rozvoje, která začala trhat kdysi před více než padesáti lety a dodnes zůstává přetržena. Bez kontinuity s pozitivní kulturou nezůstaneme sami sebou a nemůžeme prosperovat bez ohledu na to, kde budou hranice společenství. Dříve byla omluvou neprofesionality primitivní ideologie, nyní je jím primitivní byznys se všudypřítomnou agresivitou. V dohledné době to zase nebude nikoho zajímat a všichni  budou pouze pasivně přihlížet. Kdy najdeme vnitřní sílu mít i kulturní ambice?