Barvy v našem bytě

Mají svůj podíl na našem emocionálním rozpoložení, umí zaktivizovat i tlumit mozkovou činnost, působí na náš krevní oběh. Mohou navzájem ladit, ale i soupeřit! I když si myslíme, že je nevnímáme, jsou zde s námi, v našem zorném a pocitovém poli. Lidé je upřednostňují v závislosti na místních zvycích, tradicích či zeměpisné poloze a nejnověji jejich preference (i když ne vždy nejšťastnější) podřizují vlivu medializovaných módních trendů. Co je však trendové, nemusí být vhodné pro vybraný prostor a už vůbec ne pro jednotlivé lidi.

Množství slunečního svitu v průběhu roku,

architektura prostoru, styl nábytku a osobité barevné choutky těch, kteří budou vymalovaný byt či dům obývat, by měly rozhodnout o výběru vhodné barevnosti. Nejjednodušší je začít těmi částmi interiéru, s nimiž později už těžko pohneme - navrhněte tedy materiál a barevný odstín pro podlahové krytiny, obklady, zárubně včetně dveří, okenní rámy včetně parapetních desek. Zajímavé jsou kontrasty mezi materiály a barvami: tmavé dřevo podlahy nebo obkladu vynikne v sousedství bílé koupelnové keramiky, stěnu namalovanou intenzivní barvou umírní světlý neutrální nábytek. Stylové křeslo, výjimečně tvarované lůžko nebo třeba vana nemusí být nenápadné, ale mohou vytvořit akcent, zvláště pokud jde o designérský kousek. Podaří se to pouze v případě, že jim dopřejeme dostatek prostoru a vhodné barevné pozadí. Rozdíl mezi výběrem barev a materiálů výlučně podle momentálních trendů ve srovnání s výběrem podle citu a zkušenosti je jako rozdíl mezi lahví levného šampaňského a lahví dobrého vína. V prvním případě prožijete prchavou radost a v druhém váš dobrý výběr časem dozrává a vy se s uspokojením těšíte z barevné harmonie svého domova.

Barevné rozmary

Co barva, to světelné záření s určitou vlnovou délkou. Zatímco věda dospěla k tomuto poznání, hledali myslitelé od starověku vysvětlení a spojitosti, které by objasnily původ a účinek barev. Pythagoras o působení základních barev na člověka - červené, žluté a modré - mluvil jako o spojení s tělem, duší a duchem (ve stejném pořadí). Barevný kruh, který vytvořil Goethe, je laikům sice méně známý, než básníkova tvorba, ale významně přispěl k poznání vlivu barev na člověka. Mimo jiné zjistil, že i slepému se v uzavřené místnosti natřené na modro sníží krevní tlak a naopak vystoupí nad normál, pokud jsou stěny sytě červené. Vzájemnými kombinacemi základních barev vznikají barvy doplňkové: oranžová, zelená a fialová. Barvy ležící v kruhu proti sobě jsou kontrastní. Výsledkem smíchání kontrastních barev je odstín s šedým nádechem. Neexistují nesprávné barvy, pouze nešťastně zvolený odstín a intenzita. Černá a bílá nejsou vlastně ani barvy, ale jejich celé spektrum. Sečtením světelné intenzity základního barevného spektra se rodí světlo bílé barvy. Navzájem odečtená intenzita barev způsobí, že místo světla vnímáme tmu, její černou "barvu". Obě, bílá i černá, jsou nezastupitelné při vytváření barevných kompozic a optickém vyvažování prostoru. Jejich neutrální působení tvoří pozadí nebo krotí intenzitu příliš horlivých sousedních barevných povrchů. Harmonicky působí ladění barev do jednoho tónu, a přitom nemusí jít o výběr jediné barvy. Hlavní barevný tón by však měl dominovat na jedné stěně nebo nábytkovém solitéru a další povrchy by danou barvu měly jasně obsahovat ve svých vzorech. Interiéroví designéři radí vybrat si kousky materiálů, textilií a nátěry zkusmo nanesené na kartónové výstřižky, uložit je na jednu neutrální plochu, přivřít oči a postupně z nich vyřazovat a přidávat tak, aby se zachovala dominance jednoho tónu barvy. Základní barevnou linii lze pak doplňovat malými akcenty v doprovodných barvách.

Tam, kde je třeba část interiéru oživit,

najdou své uplatnění barevné kontrasty. Kontrast barev funguje pouze tehdy, pokud se dodrží poměr barevných ploch. Například pokud má modrá působit v prostoru stejně výrazně jako oranžová, třeba ji použít na trojnásobně větší ploše jako oranžovou. Oranžová pohovka před modrou stěnou rozzáří její plochu; modrou tak vnímáme ve stejné intenzitě jako oranžovou. Pokud však postavíme fialové nebo modré křeslo před žlutou nebo oranžovou stěnu, do očí nám udeří výrazná žlutá či oranžová a křeslo zůstane nepovšimnuto. V tomto případě sice stěna bude zářit, ale dojem z prostoru zůstane neurčitý, nedotažený - něco chybí.

Ladění a barvení

Kdo je duchem mladý, hledá nové impulsy v soužití se žlutou, oranžovou a jejich barevnými kombinacemi. Jsou plné života, inspirace a povzbuzení. Mysl pracuje naplno, lidské tělo se snadněji zbavuje jedovatých látek. Elegantně se odrazí od šedé, černé, bílé, ale i modré. Oranžové odstíny vyvolávají aktivitu bez jakékoliv agresivity. Děti je milují. Barvy slunce se ještě výrazněji zaskvějí vedle kovových, hedvábných a lesklých površích. Stěny v teplých barvách však prostor opticky zmenší. Vášeň a elegance - červená patří vášni, lásce, činorodosti. Vybírají si ji ti, kterým nechybí sebevědomí a nespoutaná energie. Její odmítání může souviset s únavou a vyčerpaností. Pohled na červenou plochu stimuluje nervový systém, krevní tlak i adrenalin stoupají, frekvence dechu se zrychluje. Pokud si chcete doma odpočinout, červenou dávkujte po kapkách. Na to, aby působila exkluzivně, stačí, když se uplatní na doplňcích, jednom či dvou kusech nábytku nebo pokud natřete vybrané plochy skříněk. Černá barva, stejně jako bílá, dokáže vyzvednout tvary, silné barvy a vzory předmětů, které jsou komponovány na jejím pozadí. Ne nadarmo světoví designéři vystavují své exponáty v černých expozicích s umně uspořádanými světelnými efekty. Výhoda černé je notoricky známá: snese se s každou barvou. S bílou tvoří vrchol elegance.

Barevný stratég ví, že:

• stěny v teplých barvách opticky zmenší prostor
• světlá podlaha zvětší malou místnost, ale ve velké může vyvolat pocit nejistoty
• pokud má malá místnost dostatečnou světlou výšku, může "vytažením" podlahy do vyšších soklů opticky nabrat na objemu
• naopak, pokud se zdá, že strop je nízko a místnost dostatečně velká, je třeba ubrat po obvodu podlahy světlým pásem v barvě stěn
• při nízkých místnostech je osvědčená chladná světlá barva stropu
• se nezmýlí, pokud použije tři barvy a dost; nejlepší z téže poloviny barevného kruhu
• čím sytější barva, tím více se strop nebo stěna opticky přiblíží
• barva ztrácí na sytosti schnutím
• dlouhý pokoj se zkrátí díky tmavému sytému nátěru kratších stěn
• vodorovné pruhy stěnu opticky prodlouží, svislé pruhy zvýší
• pro lepší výběr doplňků a zařízení pokojů si třeba udělat vzorky z nátěrů stěn na bílý papír a až pak se vybrat nakupovat
• pořadí může být i opačné: vybraný nábytek a prostor doladí barvy - výrazné vzory a designérské kousky nepotřebují, aby jim stěny konkurovaly
• pokoj s půdorysem nudle lze proporčně upravit, pokud se sytou barvou natře čelní stěna; hrany zrušíte, pokud barevné plochy neukončíte v koutech a rozích, ale začnete dále od okraje nebo zajdete barvou za něj a vytvoříte novou linii.

Teplejší i chladnější

Odstíny každé základní barvy mohou přejít do teplých, ale i studených tónů. Teplé odstíny zastupují všechny zemité barvy matky přírody včetně zlatých tónů a bronzové.Patří sem odstíny hnědé, oranžové, broskvové nebo meruňkové, odvážnější mohou sáhnout po letní žluté a jablkově-zelené. Nefrit, olivy, mech - to jsou nejlepší rádcové pro teplé odstíny zelené. S barvou pálené cihly se interiéroví designéři spřátelili už dávno. Pestrá škála teplých barev pochází z podzimní zahrady: odstíny trávy unavené letem, zralých rajčat či západu slunce přeneste štětcem, textiliemi a doplňky do pokojů obrácených na sever. Bílá má také své odstíny, které hrají v teplých tónech; smetanové nebo slonovinové se budou těšit stěny pokojů, zejména v době, kdy se den mění na noc. Teplé barvy jsou cestou k zútulnění domova, neměly by převažovat tam, kde se místnosti prohřívají slunečním zářením. Studeným odstínům velí modrá, reprezentuje ji akvamarínová a chladná zelená. Pokoj otevřený jižnímu slunci si odpočine oděný do pastelových barev. Odvážnější ve spojení s noblesním nábytkem upřednostní na stěnách královskou modrou nebo smaragdově zelenou. Aby se i studeným barvám dostalo něco ze zahrady, tak si stačí vybrat malinovou nebo švestkovou. Smaragd, rubín, safír - odstíny vetkané do koberců, potahů nebo zalité do skleněných doplňků. Studené a tajemné přichází s barvami oceánu. Studený interiér působí harmonicky, pokud mu byly dopřány měkké tkaniny, strukturované povrchy, přírodní materiály. Pozor na množství nábytku a doplňků, jinak se může stát, že prostor zcela potlačíte.

Svornost, malování a barva

Výběr správného odstínu je jen první polovinou úspěchu. Stejně důležité je zajistit, aby se taková podoba barvy - v očekávané intenzitě i odstínu - objevila i na povrchu stěny. Kdo chce výsledek nátěru na stěně jako ze vzorkovnice, ten by se měl nejprve postarat o to, aby nasákavost podkladu byla co nejnižší. K soužití podkladu a nátěru dopomůžeme, pokud se nejprve na stěrku, vnitřní omítku nebo betonový povrch nanese penetrační nátěr. Barvu pak natřeme ve dvou vrstvách. Penetrování povrchu se nevyhneme ani v případě, kdy je podkladem starý nátěr. Pokud se odlupuje, nejprve třeba mechanicky odstranit nesoudržné části původní výmalby, až potom nanést penetrační nátěr - snižuje riziko vytváření skvrn a spotřebu barvy.

Výrazné, syté barvy docílíme na světlém povrchu vícenásobným nátěrem,

přičemž je třeba zkušenou ruku na přiměřené ředění a nanášení barvy. Opačnou situaci, kdy starší tmavý odstín chceme změnit na světlý, nejlépe vyřešíme, pokud starou barvu mechanicky odstraníme, i když tvoří ještě souvislý povrch. Kdo nechce moc investovat do nákupu barev, ten může levnější barvy namíchat ze základní bílé, do které krátce před malováním přidá potřebné množství jednoho nebo více tónovadel. Takto však nelze dodatečně docílit stejný odstín a intenzitu nátěru. Dokonalejším způsobem je výběr dle vzorkovnice s číselným označením barvy a nákup potřebného, ​​již v míchacím stroji nachystaného, ​​množství a odstínu barvy. Prodejce má od jednotlivých výrobců k dispozici několik výchozích barevných základů, do nichž přimíchává podle receptury a na přesných vahách odvážené barevné pigmenty. Odlišnost barevných základů a receptur je důvod, proč některé, zejména syté barvy, jsou dražší než jiné, méně intenzivní. Na výsledný efekt a posouzení nátěru je třeba počkat, dokud barva neuschne.