Barvy na kov a příprava podkladu

Datum článku: 7. 8. 2014

Jak udržovat v kondici kovové předměty a předcházet jejich korodování? Jak jim zajistit dlouhou životnost? Životnost těmto předmětům zajistí ochranný nátěr. Jeho možnosti aplikace rozebereme v článku.

bydlení, úprava a renovace předmětů z kovů, barvy na kov

Pravidelná kontrola a obnova nátěru

je důležitá zejména při kovových konstrukcích v exteriéru, které jsou po celý rok vystaveny povětrnostním vlivům. Obzvláště velkou pozornost je třeba věnovat prvkům, které jsou součástí nosné konstrukce budovy (například nosné sloupy a průvlaky), a také prvkům, které mají bezpečnostní charakter (zábradlí na balkonech a schodištích). Životnost nátěru se pohybuje (v závislosti na kvalitě nátěrové látky a vnějšího zatížení) od 2 do 5 let.

Příprava podkladu

Zda jde o první či opakovaný nátěr, povrch kovu je třeba nejprve důkladně zbavit koroze, mastnoty a prachu - tak se zaručí lepší přilnavost barvy. Co se týče obnovy nátěru, je třeba zkontrolovat, zda se pod povrchem původního nátěru neobjevily bubliny signalizující, že barva se brzy začne odlupovat. Nejjednodušším, ale poměrně pracným způsobem je použití drátěného kartáče, pomocí kterého zbavíte povrch kovu odlupující se barvy a vrstvy rzi. Následně je třeba celý povrch ještě přebrousit a utřít prach. Rychlejším a efektivnějším způsobem je sáhnout po elektrické brusce, resp. elektrické vrtačce s vhodným nástavcem s ocelovými štětinami nebo brusným kotoučem. Na úplné odstranění původních vrstev se doporučuje opálení nátěru nebo speciální přípravek na odstraňování starých nátěrů. Při odstraňování rozsáhlejší koroze pomůže odrezovač. V každé fázi ošetřování kovových konstrukcí je třeba věnovat zvýšenou pozornost kritickým místům - těžko dostupným rohům, spojům a záhybům, ve kterých by se mohla udržovat voda.

Základní nátěr

Z hlediska ochrany kovových prvků před korozí má stěžejní význam základní nerezový nátěr.Díky velmi dobré přilnavosti a matné struktuře zároveň funguje jako spolehlivý spojovací článek mezi povrchem kovu a vrchní barvou. Jelikož základní nátěry slouží pouze jako podkladová vrstva, v nabídce jsou v omezené barevné škále (bílá, šedá a červenohnědá). Prvním krokem při zahájení natírání by mělo být ošetření všech kritických míst konstrukce (kouty, spoje, záhyby) - jednak proto, aby měli zvýšenou ochranu, a jednak proto, že při plošném nátěru by mohly být zanedbané. Na tato místa třeba nátěr nanášet užším štětcem tak, aby se barva dostala opravdu všude. Tento postup se doporučuje dodržet i při dalších vrchních nátěrech.Základní nátěr se nanáší v 1 až 2 vrstvách.

Vrchní nátěr

Na vrchní nátěry kovu lze použít i univerzální nátěry, které jsou určeny na různé druhy povrchů - kov, dřevo, beton, dřevotřísku a podobně. K vrchnímu nátěru však lze přistoupit až tehdy, když je základní vrstva dobře vysušená. Na dokonalou ochranu a požadovaný estetický efekt se obvykle nanáší ve dvou vrstvách. Před druhým vrchním nátěrem se doporučuje předcházející vrstvu jemně přebrousit a oprášit, aby se docílilo přilnavost finální vrstvy. Barvy můžete nanášet několika způsoby - štětcem, válečkem nebo nástřikem. Vždy je však se třeba řídit návody k jednotlivým produktům. Při aplikaci nátěru v exteriéru je důležité vystihnout pěkné počasí s teplotou vzduchu přibližně 20 až 25 ° C a vlhkostí vzduchu pod 75%. Radost z dobře vykonané práce může snadno pokazit i vítr, který nanese na čerstvou barvu částečky špíny a prachu.

Podle čeho vybrat druh barvy?

V současnosti je v nabídce mnoho druhů barev, které jsou založeny na různých bázích - akrylátové, alkydové, silikonové, olejové, epoxidové, polyuretanové atd.. Liší se od sebe nejen výslednými vlastnostmi nátěru, ale i svou zpracovatelností, konzistencí, vlastnostmi při nanášení (například nestékavost,rozlévatelnost) a délkou schnutí. V důsledku měnících se nároků se použijtí některých druhů nátěrů značně omezilo. Například v minulosti běžné fermežové barvy se dnes využívají jen zřídka (pro dlouhý čas schnutí). Přísnější normy zase nebyly nakloněny acetonovým (nitrocelulózovým) barvám, které sice schnou rekordně rychle, ekologicky jsou však nepřijatelné (pro velký obsah organických rozpouštědel) a pro běžné uživatele jsou dnes prakticky nedostupné. V současnosti používané nátěrové látky můžeme v zásadě rozdělit do dvou skupin - na barvy ředitelné vodou a syntetické barvy s obsahem organických rozpouštědel. Při aplikaci nátěru pamatujte, že základní barva musí být na stejné bázi jako vrchní barva. Tuto volbu je třeba dodržovat i při následné obnově nátěru.

Barvy ředitelné vodou

Barvy ředitelné vodou a disperzní barvy jsou vzhledem ke své zdravotní nezávadnost vhodné do vnitřního prostředí, kde přicházejí do styku s potravinami, a také do prostředí, kde se pohybují děti. Pro běžného uživatele jsou velmi praktické i proto, že se s nimi snadno pracuje, dají se ředit obyčejnou vodou a rychle schnou - další vrstvu lze nanášet již po 2 až 5 hodinách, k úplnému vytvrzení dochází přibližně po 8 hodinách. Nevýhodou je jich o něco nižší odolnost a kratší životnost, přesto jsou i v této kategorii nátěry vhodné do exteriéru. Obecně lze říci, že jde o ekologické barvy. Jejich vývoj zaznamenal největší rozmach právě v posledních letech po přijetí směrnice EU upravující přípustné hodnoty těkavých látek (VOC).

Moderní syntetické nátěry

Navzdory sílící konkurenci ekologicky založených barev ředitelných vodou si svou pozici udržují i ​​barvy ředitelné organickými rozpouštědly. Je tomu tak zejména díky jejich specifickým a často výjimečným vlastnostem. Všechny syntetické barvy se v současnosti vyrábějí tak, aby splňovaly přísné normy a směrnice zaměřené na obsah VOC. Konzistence barev určených pro koncového uživatele je taková, že je není potřeba ředit. Syntetické barvy dosahují po vyschnutí vysokou pevnost a zároveň si zachovávají pružnost. Díky tomu odolávají výkyvům teplot, mrazu i mechanickému zatížení, což z nich činí ideální ochranný povlak na kov i v exponovaných exteriérových podmínkách. Nevýhodou je o něco delší doba schnutí - k úplnému vytvrzení dochází přibližně po 24 hodinách. Čas, za který lze nanášet další vrstvu barvy, se může od výrobce k výrobci značně lišit. U syntetických barvách je to obvykle 5 až 6 hodin, ale v nabídce jsou například i syntetické barvy, které lze nanášet způsobem "mokrý na mokrý" do 3 hodin.

Barevná škála

Barvy v plechovkáchje možno  dostat v poměrně široké barevné škále (v závislosti od značky 8 až 20 odstínů) a další odstíny lze dosáhnout jejich smícháním. Při ošetřování větších ploch se doporučuje využít služeb kolorovacího centra, kde dokážou i opakovaně namíchat libovolný odstín ze vzorníku (stovky různých odstínů). Jde o automaticky nebo poloautomaticky řízené zařízení, které jsou dnes téměř v každé prodejně barev a do jednotlivých provozů je obvykle dodávají přímo výrobci nátěrových látek. Na výsledný efekt má vliv i to, zda jde o lesklé barvy (emaily), polomatné nebo matné barvy. Barvy ředitelné vodou obvykle nedosahují tak vysoký lesk jako syntetické.

Speciální barvy

Do extrémních podmínek, ať už jde o nadměrnou vlhkost, nebo o vysoké mechanické zatížení, jsou určeny mimořádně odolné dvousložkové nátěrové látky - epoxidové, polyuretanové, polyesterové. Pro běžného uživatele jsou náročnější na použití, protože vyžadují smíchání dvou složek ve správném poměru, přičemž takto připravenou směs je nezbytné spotřebovat nejpozději do 4 hodin. Speciální kategorii tvoří barvy, které jsou odolné vysokým teplotám - silikonové nebo vypalovací alkydové barvy. Mohou se použít na radiátory, na bojlery nebo další technická zařízení, která se na povrchu značně zahřívají. Na předměty s citlivostí  na slepení se používají  barvy na okna . Mohou být syntetické nebo uretanizované . Ošetření nosných konstrukcí  se provádí vypěňovacími protipožárními nátěry.

Autor: Martina Dvořáková