Pro malé děti může být celozrnné pečivo nevhodné a dokonce i nebezpečné

Dietologové bijí na poplach. Snižte spotřebu bílé mouky, nebo raději vyřaďte ji ze svého jídelníčku úplně. A protože nad některými informace mávneme rukou, ale některé si bereme k srdci až příliš, v obchodech raději saháme po celozrnném pečivu. Ale jsou celozrnné produkty prospěšné i pro naše malé děti? Nemusí to být vždy pravda!

Bílá mouka

Odborníci na zdravé stravování se shodují, že bílá mouka nepatří do vzorového jídelníčku. Proto mnozí saháme raději po celozrnném pečivu a nabízíme ho jako zdravější alternativu i svým dětem. Ale dítě není zmenšený dospělý a s jejich trávením je to poněkud jinak!

Nebezpečná zrnka

U nejmenších dětí, které se jen seznamují s jídlem, celozrnné pečivo dětští lékaři nedoporučují. Někteří dokonce radí, nepodávat ho vůbec až do tří let věku dítěte. Výrobky z celozrnné mouky, vícezrnné, grahamové či speciální produkty obsahují drobné kousky obalů zrn obilovin a luštěnin. Některé jsou navíc na povrchu posypané krystalky soli. Pro děti v batolecím věku jsou nebezpečné, protože je mohou snadno vdechnout. Zrnka však nejsou hrozbou pouze pro riziko udušení. Pokud je dítě dostatečně nerozkouše, žaludek je ještě nedokáže zpracovat. Celozrnné výrobky obsahují více vlákniny než ty z bílé mouky. Vláknina způsobuje nadýmání a bolesti břicha. Dítě může pak odmítat pít a jíst, trpět zácpou nebo naopak velmi řídkou stolicí.

Vlákninu dítěti rozdělte

Malý organismus si neumí poradit s "dospěláckou" dávkou dvacet až třicet gramů vlákniny denně. Proto celozrnné pečivo zařazujte postupně s přibývajícím věkem. Naopak, s lepkem zbytečně neotálejte. Miminka by se měla setkat s lepkem v období mezi sedmnáctým až dvacátým šestým týdnem. Je důležité nepromeškat toto období, kdy je imunita nejlépe připravena poprat se s možným alergenem. Lékaři radí začít malými dávkami ve formě piškotů s ovocným pyré, kouskem rohlíku nebo polévky zahuštěné těstovinami. Postupně přidejte vícezrnné kaše a tmavší pečivo. Upřednostňujte výrobky ze umleté ​​mouky a rozdělte je do více dávek během dne. Předejdete tím poruchám trávicího traktu.

Kolik vlákniny dítě opravdu potřebuje?

Mezi prvním až třetím rokem života je to pět gramů denně. U starších dětí narůstají nároky podle vzorce: věk v letech plus pět. Tříleté dítě má tedy dostat osm gramů vlákniny denně. Pro ilustraci, z celozrnného rohlíku získá tři až pět gramů vlákniny, přičemž z bílého nanejvýš dva gramy.

Raději ovoce než zelenina?

Zdrojem vlákniny v dětském věku však nemusí být jen pečivo. Najdete ji i v luštěninách, ovoci a zelenině. Ovoce obsahuje zejména rozpustnou vlákninu a působí jako prebiotikum. Naopak, zelenina je zdrojem především nerozpustné vlákniny. Proto někteří odborníci na výživu doporučují v jídelníčku miminek, batolat, předškoláků i malých školáků upřednostnit ovoce před zeleninou, ale to není úplně na místě. Oba druhy vlákniny jsou pro organismus prospěšné. Nedá se přesně říci, která by měla převažovat. Podobně je to i s pečivem. Malým dětem více sedí bílé. Počítejte však s tím, že je zasytí na kratší dobu než celozrnné. Sytivost zvýšíte, pokud pečivo natřete kvalitním tukem nebo pomazánkou. Ačkoliv vláknina přispívá k prevenci nemocí srdce a cév, rakoviny či obezity.

Rozeznáte celozrnné od zabarveného?

Základní pravidlo je jasné: Sedmdesát procent hmotnosti celozrnného pečiva musí tvořit celozrnná mouka. Ta se připraví mletím celého obilného zrna (například žitného nebo pšeničného) včetně obalu a klíčku. Obsahuje více vlákniny, vitamínů a stopových prvků. Cereální vzhled ani tmavší barva nejsou zárukou, že jde o celozrnný výrobek. Množství pekáren pečivo uměle dobarvuje karamelem, praženým ječmenem, žitem či čekankou. Tehdy mluvíme o tmavém, ne celozrnném pečivu. Celozrnné musí mít v střídce jasné tmavé kousky mletých obalů zrn. Pečivo je hutnější a hůře kyne. Proto pokud naleznete v obchodě nadýchanou kaizerku, označenou jako celozrnná, buď obsahuje mnoho kypřících látek, a ty nedělají dobře každému žaludku, nebo je jen dobarvována. Grahamová mouka je formou celozrnné. Navíc jsou v ní mleté ​​otruby, čili vnější obal zrna.

Kolik porcí?

Děti ve věku jeden až tři roky potřebují denně dvě nebo tři porce pečiva či obilovin. Starším dětem ještě jednu porci přidejte. Představte si pod ní jeden krajíc chleba, rohlík či housku, hrnek rýže, těstovin nebo cereálií.