V minulosti, když se dítě narodilo, dostalo takové jméno, jaké připadlo na ten den, říkalo se, že si jméno "přineslo" samo. Dnes rodiče při výběru jména prolistují alespoň mnohokrát jmenný kalendář a v prvním kole vyloučí "nepoužitelná" nebo zastaralá jména typu: " Pankrác, Servác, Bonifác ". A po vyškrtnutí takových jmen se možnosti pořádně omezí. Pravdou je, že křestní jména velmi podléhají módním trendům. Rovněž se dá na nich pozorovat i fenomén globalizace, kdy se v různých zemích, ve stejném časovém období, upřednostňují stejná jména, přestože nevycházejí z národní tradice.
Výběr jména se váže na módní novinky, oblíbenost a jejich častý výskyt v jistém období. Každá doba měla svá "nej" jména. V minulém roce bylo nejpopulárnější jméno pro chlapce Jan, mezi dívčími vedla Eliška.
Jsou to jména, kterými nemůžete nic pokazit. Mají v sobě jistý neutrální podtón. V evropských zemích jsou to tradiční jména, které existují po celá staletí, například Jan, Jan, Petr, Jana, Anna...
Rodiče chtějí nimi podtrhnout individualitu svého dítěte, zdůraznit, že je jedinečné, že se jen tak snadno nenajde dítě, které by mu bylo - minimálně jménem - podobné. Často jsou to novotvary. Mezi originálními jména, které zazářila v seznamu loňských jmen, patří například Quentin, Aurelián, Bruno, Meda, Ticiána...
Tato jména nám mohou napovědět, ze které země člověk pochází, například Juan - Španělsko, David - Izrael, Ute - Německo, Attila - Maďarsko atd. Někteří rodiče volí jméno podle toho, co vyjadřuje, jakou zahrnuje v sobě vlastnost, například různá biblická jména jako Jakub - druhorozený, Anna - milostná, milá nebo jiné například Félix - šťastný, Sofia - chytrá. V tomto případě se říká, že jméno předurčí povahu dítěte.
Volba jména podle toho, kdo má být dítěti ochráncem, vzorem nebo podle někoho, kdo rodičům pomohl v těžké situaci, např. Gérard - při komplikovaném těhotenství. Ve Španělsku je běžné dávat dětem i deset křestních jmen. Španělé totiž pevně věří, že čím více jmen dítě má, tím více patronů při křtu získá, což není k zahození vzhledem k jakýmkoliv poměrům.
Tato jména nosili výjimeční lidé, kteří ovlivnili dějiny. Často jsou to královská, dalo by se říci "vznešená" jména. Rodiče těchto dětí touží, aby jejich děti dosáhly v životě podobně velké úspěchy, např. Caesar, Diana.
Vliv rodiny na výběr jména není vůbec zanedbatelný faktor. Nezřídka se v rodině traduje jisté jméno, zděděné už po prapradědečkovi nebo chlapecké jméno po otci či jméno po zesnulém blízkém příbuzném. Na druhé straně se přihlíží i k tomu, aby se neobjevila taková jména, která již v rodině jsou, například: "Sestřina dcera je Tatiana, já už tedy Tatianu nemohu dát, ačkoli se mi to jméno hodně líbí".
Možnosti, které jméno nabízí, jak se dá měnit, pozměnit, přikrášlit, zjemnit nebo naopak přitvrdit (vhodnost pro dětský i dospělý věk), jaké má jméno domácí podoby, například Jan, Honza, Jenda, Janík, Honzíček... Jako rodiče přemýšlíme nad tím, jak na něj budou volat děti ve škole, přátelé, zda nezamění jméno za hanlivé, např. Dorota na Dora, vyslovené s jistým pohrdavým nebo hanlivým podtónem.
V mnoha zemích rodiče nedávají dítěti jen jedno jméno, ale několik. Jsou to zejména jména po rodičích: Juan Garcia Maria .... Nebo rodiče dají dítěti více jmen, pokud se na jednom nemohou shodnout.
Jedním z moderních trendů je návrat starších jmen, často legendárních, např. Kristián, Artuš, Anežka...
Navzdory všem omezením si vybereme jméno podle svého, jenom proto, protože se nám prostě líbí. Často ani rodiče neví proč, ale vědí, že tohle jméno dají a žádné jiné.
Někdy jméno vyloučíme jen proto, že si pod ním představíme jistou osobu, která nám nebyla sympatická, kterou jsme neměli v lásce, jméno se nám asociuje s osobou. Odůvodněním je často věta: "Měli jsme takového spolužáka, kamaráda ..."
I když jméno už splňuje všechna kritéria, nemusí se hodit k příjmení, je příliš dlouhé nebo příliš krátké, obsahuje ve spojení s druhým jménem mnohdy "r" nebo "šišlavé hlásky", např. Tomáš Baláž , Ivana Vananická (samozřejmě, pokud se dívka jednou vdá, situace se může změnit ...)
Zákon zakazuje zapsat jména zkomolená, zdrobnělá (Monička) nebo domácká (Kuba). Nesmějí být použita jména neosobní, názvy věcí ani cizojazyčné výrazy, pokud nejsou jako jména používaná. Výjimkou jsou některé názvy rostlin – například Jiřina nebo Růžena. Křestním jménem nesmí být příjmení a chlapec nesmí dostat dívčí jméno a naopak.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.