Kdo z nás v dětství nějakou tu na zadek nedostal? A kolik dnešních rodičů může čestně prohlásit, že ji nikdy v rámci výchovy nepoužili? Určitě menšina. Ve skutečnosti však podle odborníků vůbec nezabírá a nijak chování dítěte nezlepší, právě naopak. A to nemluvíme o žádném velkém fyzickém násilí či pořádné zbití. I obyčejné bouchnutí po zadku, zejména pokud se opakuje častěji, může znamenat pro dítě do budoucna množství psychických problémů a poruch chování.
Čím častěji děti dostávají na zadek, tím více rodičům odporují a tím více se u nich projevuje protispolečenské chování, agresivita, problémy s duševním zdravím i poruchy učení. To, že i my jsme dostávali na zadek a jsme v pořádku, bez psychických traumat, není podle expertů argumentem. Je třeba si uvědomit, že mnozí z dnešních dospělých, kteří byli v dětství bití, ať už více nebo jen dostávali "pouze" na zadek, se chovají stejně ke svým dětem. Trápí je různá traumata, která si často ani neuvědomují. Vědci tvrdí, že existuje přímá úměra - čím častěji a silněji je dítě bito, tím větší problémy v budoucnosti má.
Mnohem účinnější je tzv. laskavé trestání. To je založeno na komunikaci, osobním příkladu a množství lásky. Výsledek není možná viditelný ihned a chce to hodně trpělivosti, ale určitě se vyplatí naladit se na něj. Jen laskavostí se nám podaří vychovat laskavé lidi. A pokud vám někdy ruka ujde, není třeba se za to obviňovat, ale je na místě to s dítětem rozumně a v klidu rozebrat.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.