Císařský řez by měl být pouze ze závažných zdravotních důvodů, protože má svá rizika

Císařský řez, je operace, kterou se v 3. trimestru ukončuje těhotenství a porod. Je to jedna z nejstarších operací, jejíž název souvisí s její mimořádností, která byla umožněna jen císařem.

Indikace

Indikovat císařský řez by měl výhradně lékař. Z pohledu toho, že jde o operativní zásah, císařský řez by měl být poslední možností a východiskem ze vzniklé situace při porodu, kterou nelze řešit jinak. Dnes je mnoho důvodů, kdy se operuje plánovaně. Příčina je známá dříve, již v průběhu těhotenství (např. onemocnění matky, deformity pánve, poruchy placenty, nepravidelné uložení plodu). Neplánovaný císařský řez vzniká postupně nebo náhle, pokud je ohrožena matka, plod, nebo oba (např. dlouhou dobu od odtoku plodové vody, nedostatečné zásobení plodu kyslíkem). Světová zdravotnická organizace říká, že normální počet císařských řezů je asi 15% z celkového počtu porodů. U nás se rodí císařským řezů až v 30%. V průmyslových zemích je tento počet vyšší než v zemích 3. světa, a to zejména ve velmi moderních nemocnicích, jako např. univerzitních nemocnicích.

Dvojí průběh

Císařský řez při plné anestezii - rodička je v plném bezvědomí několik minut předtím a několik hodin poté než jde děťátko z bříška ven. Matka nepocítí žádnou porodní bolest, ale ani děťátko. Teprve po porodu si spolu začnou vytvářet vztah. Čím dříve a čím intenzivněji se matka dostává k děťátku a děťátko k matce, tím dříve mohou oba pocítit, že patří k sobě. Císařský řez při lokálním znecitlivění - je výhodnější oproti císařskému řezu při plné anestezii, že rodička je při plném vědomí. Rodička necítí bolest dolní části těla, takže operativní zásah lékaře, který je přesně stejný jako při plné anestezii, rodička necítí a nevnímá. Může se soustředit na příchozí miminko jeho projevy, vzhled, dokonce může miminko jít těsně po porodu i na prs mámy, což podporuje jejich spojení po porodu.

Proč je moderní?

O císařském řezu se hodně mluví, hodně píše, maminky navštěvují různá fóra. Čtou příběhy maminek ze světa showbyznysu, které podstoupily tento způsob porodu. Bohužel vyzdvihují se více výhody než rizika. Četnost císařských řezů do značné míry souvisí s pohodlností těhotných a porodníků. Snižuje se trpělivost lékařů. Normální porod trvá několik hodin, císařský řez přibližně 40 minut. Lékař si ho může s rodičkou naplánovat, nemusí rodit v noci. V některých zemích je lépe zaplacen pojišťovnou, nebo se lékaři bojí soudních procesů, které mohou následovat nejčastěji po komplikovaném či neúspěšném spontánním porodu. Přirozený vaginální porod nebývá naplánovaný na ten "ideální čas a datum", samotný porod je bolestivější a vyžaduje si dobrou psychickou a fyzickou kondici. V konečném důsledku je ale stále výhodnější pro matku a dítě.

Plusy a mínusy

• Jako u každé operaci, i zde jsou rizika. Při císařském řezu se prořežou všechny vrstvy břišní stěny. Možných komplikací je celá řada. Může nastat riziko krvácení, infekce rány, poškození tkáně v místě operační rány, poškození močového měchýře, který je v těsné blízkosti, srůsty a tedy rizika komplikací při dalších těhotenstvích. Komplikací může být i infekce operační rány, tkáně kolem dělohy či infekce močových cest. Důležité je zmínit i anesteziologické riziko, na kterém se podílí vysoký stav bránice v těhotenství, hormonální změny, některé léky, pocit na zvracení a zvracení, bolesti hlavy. Riziko protržení stěny dělohy a riziko vrostlé placenty jsou častější u žen po předchozím císařském řezu. Operační rána se hojí déle než šití nástřihu po vaginálním porodu. Ženy zůstávají v nemocnici déle. Při přirozeném porodu se vstřebává tekutina z plic dítěte, proto po císařském řezu může mít přechodné problémy s dýcháním. K největším nevýhodám pro dítě patří snížená imunita novorozence. Dítě, které neprošlo porodními cestami matky, má horší poporodní adaptaci. Bývá náchylnější k astmatu, alergiím a ekzémům. Nástup tvorby mateřského mléka je pozdější. Stává se, že matky nemohou přiložit miminko hned po porodu k prsu, je mnohem obtížnější kojit i v důsledku bolesti při hojení rány. Proto komplikace při kojení bývají častější. Mladé ženy tato rizika podceňují, nebo o nich prostě nevědí.
• K výhodám plánovaného císařského řezu určitě patří možnost dohodnout se na přesném termínu operace. Maminky mají čas se v klidu sbalit a bez komplikací přijít v daný den do nemocnice. Po císařském řezu zůstávají vnější i vnitřní rodidla neporušená a pochva pružná bez obavy z poranění či nástřihu. Samotný porod je pod rouškou znecitlivění zcela bez bolesti. O pooperačním období se toto již rozhodně říct nedá. Mezi pozitiva můžeme zařadit absenci potíží s únikem moči, protože se neroztahují břišní svaly a svaly pánevního dna.

Na závěr

Na Evropském kongresu perinatální medicíny měl v roce 2013 profesor Visser přednášku s názvem: "Ženy jsou stvořené k tomu, aby rodily vaginálně". Je třeba, aby si to lékaři a ženy uvědomovali, přistupovali k císařskému řezu s respektem a úctou a prováděli jej pouze v nezbytných případech.