Atopický ekzém u dětí - příčina a léčba

Atopický ekzém vrozené chronické onemocnění kůže. Přestože dítě neohrožuje na životě, citelně do něj zasahuje nejen dítěti, ale celé rodině. Ložiska na kůži svědí a dítě je neklidné, pláče a pokud má možnost, tato ložiska si škrábe a infikuje. Rodiče jsou zoufalí a léčba je zdlouhavá a často i neúčinná.

Onemocnění, navzdory snadno popsatelný klinickým příznakům,

má různé příčiny a různé vyvolávající impulsy. Kůže reaguje na různé běžné vnější i vnitřní podněty zvýšenou reakcí. Atopický ekzém je prvním onemocněním tzv. atopického pochodu, který charakterizuje trojice alergických onemocnění:atopický ekzém, bronchiální astma a alergická rýma. V pozadí těchto nemocí stojí dědičná náklonnost, která se objeví v důsledku různých vlivů prostředí. Vyskytuje se u 10 - 15% dětské populace, ale jeho výskyt se za poslední období zvyšuje stejně jako u ostatních alergických onemocnění.

Atopický ekzém vzniká v důsledku poruchy funkce imunitního systému,

nejčastěji jde o alergii (30 - 60%), ale zaznamenáváme i různé jiné poruchy imunity, např. sníženou nebo zvýšenou imunitní odpověď. Často jde o poruchy slizniční a buněčné imunity. Při léčbě je proto od objevení prvních příznaků onemocnění velmi důležitá úzká a dobrá spolupráce pediatra, dermatologa a klinického imunologa - alergologa.

Na základě klinického obrazu rozeznáváme kojenecký ekzém, dětský ekzém, ekzém u dospívajících a ekzém v dospělosti

• kojenecký ekzém
se většinou objevuje v druhém až třetím měsíci života a má formu červených pupínků, malých puchýřků, někdy dokonce až mokvavých ploch, které mohou až krvácet. Hojí se strupy. Objevují se hlavně na obličeji, čele, bradě, postupně na trupu a končetinách, ale může se rozšířit i na celé tělo.
• atopický ekzém u předškolního a školního věku
se může náhle objevit i u zdravých dětí, ale nejčastěji se jedná o pokračování kojeneckého ekzému.Převažují suchá a ztluštělá ložiska, kůže se často loupe - "lichenifikuje". Typicky bývají postiženy ohyby v loktech, pod koleny, na zápěstích, kolem kotníků, na kůži krku a na očních víčkách.
• atopický ekzém pubescentů
nejčastěji postihuje obličej, oči a ústa. Po dlouhodobé léčbě je často vidět hnědé zbarvení kůže na krku, suchou a hrubou kůži v ohybech. Pokud kůže zrudne a svědí v teplém prostředí, při stresu nebo psychickém napětí, tehdy mluvíme už o "neurodermatitidě".

Nejčastějšími příčinami vyvolávajícími atopický ekzém

jsou v prvních dvou letech života nejčastěji potravinové antigeny, které se přes nezralou bariéru střevního traktu dostávají k imunitním buňkám pacienta a vzniká nepřiměřená reakce. Nejčastěji jde o potraviny, které často nazýváme "velká pětka": kravské mléko, vejce, ryby, ořechy - arašídy, sója. Zhoršení však může vyvolat i pšeničná mouka, rajčata, čokoláda, citrusové plody a další. Po potravinách (u některých jedinců i současně) nastupují v druhém až třetím roce života tzv. vnitřní inhalační alergeny jako roztoči a zvířecí srst, a v období od čtvrtého do pátého roku vyvolávají zvýšenou přecitlivělost už i venkovní inhalační alergeny jako pyly a plísně.

V každém věku zhoršují často stav pacientů různé bakteriální, virové, ale i plísňové infekce

Nejnebezpečnější jsou herpetické infekce kůže, které mohou děti dostat od ostatních členů rodiny.Nemocná kůže má porušeny své ochranné funkce, a proto není schopna takovou mikrobiální zátěž zvládnout. Až 75 - 80% ekzému do dvou let života postupně zmizí. Až při 40 - 60% dětí se však vyvíjí průduškové astma a později i projevy alergické rýmy a zánětu spojivek. Atopický ekzém je předastmatický stav, a proto je nutné léčit jej celkově lokálně, imunomodulačně, profylakticky i antialergicky.

Obecně se nedoporučuje koupat novorozence ihned po porodu

V prvních týdnech života se zároveň doporučuje omezit i používání mýdel. Podávání probiotik těhotným matkám v posledních týdnech těhotenství snižuje pozdější výskyt atopického ekzému u dítěte. Mateřské mléko je nejdůležitějším preventivním krokem ve výživě, a to navzdory obsahu antigenů kravského mléka a vajec. Mateřské mléko obsahuje četné imunitní složky, které způsobují správné zrání slizniční imunity zažívacího traktu a správné střevní flóry. Dítě s již vyvinutým atopickým ekzémem by mělo jíst stravu bez alergenů. U dětí, kterým omezíme podávání potravin jako kravské mléko, vejce, mořské ryby, ořechy, oříšky, sóju, koření, některé ovoce a zeleninu, citrusové plody, čokoládu a kakao, často podáváme zároveň skupinu léčiv, které blokují membránu buněk v zažívacím systému a tak brání nepřiměřeným alergickým reakcím. Nejhorší fázi onemocnění je možné u pacienta překonat pomocí přísné diety, která se skládá z vývaru jehněčího nebo králičího masa, z olivového oleje, rýže, soli a minerálky.

Inhalační alergeny,

jako jsou pyly, roztoči, plísně a zvířecí srst, zhoršují alergickou reakci na kůži přímým kontaktem s imunitními buňkami kůže. Kontaktní alergeny jako kovy (nikl), latex (gumové rukavice), křída nebo kosmetické přípravky (mýdla, masti) zhoršují stav přímou aktivací a následným zarudnutím, svěděním a otokem kůže.

Některé ekzémy se v létě výrazně zlepší,

protože kůže je ve vzdušném oděvu, dostává se k ní slunce a UV záření má lokální protizánětlivý efekt.

Léčba musí být komplexní

Terapie atopického ekzému musí být podávána celkově a lokálně. Je nutná úprava prostředí, zavedení diety a úprava životosprávy a eliminace všech vyvolávajících faktorů. Lokální léčba patří do rukou dermatologa a alergologa, který podle věku, stadia a stavu a tvaru vyrážek určí nejvhodnější formu a způsob léčby (dezinfekci, léčbu proti mokvání a svědění, eventuálně podávání antibiotik nebo protizánětlivých kortikoidů, postupné promašťování a hydrataci kůže). Prospěšné je i podávání vitamínů, ale zejména u alergiků je nutná opatrnost při používání bylinných extraktů. Celková léčba je založena na podávání léků s antialergickým, protizánětlivým a protisvědivým účinkem. Novodobá antihistaminika zahrnují v sobě všechny tyto účinky. Při velmi těžkém průběhu můžeme podávat i celkově působící kortikosteroidy - nejsilnější protizánětlivé léky - v krátké kúře (asi 10 dní). Imunomodulačními léky se snažíme změnit způsob imunitní odpovědi, a proto je podáváme dlouhodobě. V případě infekčních komplikací podáváme léky na zvládnutí infekce (antibiotika, antimykotika nebo antivirotika).

Tak jako ke všem chronickým onemocněním, i k atopickému ekzému patří doplňková klimatická a lázeňská léčba,

pomocí které se dosáhne eliminace největšího množství antigenů z domácího prostředí. Mimořádně blahodárný efekt má kombinace mořské vody a slunce. Onemocnění je velmi nepříjemné a negativně ovlivňuje život celé rodiny. Proto je kromě léčby velmi důležitý i citlivý psychologický přístup k pacientovi i k celé rodině, abychom trpělivě bojovali a zvládli toto onemocnění. Každé dítě (i v kojeneckém věku) s atopickou dermatitidou by mělo být vyšetřeno alergologem. Pro komplexní léčbu je nesmírně důležité zajistit dobré fungování vztahu pediatr - alergolog - dermatolog. Atopický ekzém je prvním onemocněním atopického pochodu a následně, v pozdějším věku, se objevuje i alergická rýma a kašel, který může přerůst až do formy bronchiálního atmatu.