Alergie není onemocnění v klasickém slova smyslu, ale porucha, během které imunitní systém reaguje přehnaně na neškodnou látku, vyhodnotí ji jako rizikovou a spustí obrannou reakci. V prvních měsících života jsou to nejčastěji projevy alergií potravinových s převahou alergie na bílkovinu kravského mléka. U kojenců a batolat je častější i výskyt atopického ekzému. V pozdějším věku, přibližně po prvním roce života, se snižuje počet potravinových alergií a přibývá alergií spojených s dýchacími cestami - hlavně alergií na pyly a roztoče. A právě jaro je pro batolata a malé děti se sklony k alergiím náročným obdobím.
Pokud dítě ještě nebylo diagnostikováno jako alergik, ani rodiče často neumí identifikovat, zda reakce organismu v podobě výtoku z nosu, škrábání očí, rýmy, zánětu v krku a bolestí hlavy je nachlazení, virové onemocnění či rýma nebo alergická reakce. Výskyt alergií se neustále zvyšuje, dá se mluvit až o epidemickém nárůstu. Kromě dědičných předpokladů má na to významný vliv životní prostředí. Alergickou reakci organismu není snadné zvládnout, protože jde o "falešný" poplach a zpočátku není vůbec snadné určit, co vlastně vyprovokovalo takovou reakci.
Spouštěči alergií bývají obvykle látky bílkovinné povahy pocházející z různých přírodních zdrojů - pylová zrna, roztoči, zvířata, plísně, hmyz či potraviny. Spouštěče alergie se nazývají alergeny. Právě jarní období je pro vnímavé alergiky velmi těžkým obdobím, protože ve vzduchu se objevuje množství sezónních látek pocházejících z květů - tedy pylů. Alergie nemají jednoznačný původ, a tak není snadné nastavit prevenci na jednoho původce či skupinu alergenů. Významnou měrou, jak se dá snižovat riziko alergií je správná, zdravá a věku přiměřená výživa. Lékaři v první řadě doporučují v prvních měsících života, tedy v době dozrávání imunitního systému, důsledně dbát na výlučné kojení. V dalších měsících při postupném přechodu na věku přiměřenou stravu je důležité dbát na zařazení pestré stravy, přičemž při zavádění nových jídel si třeba dát pozor na některé alergeny (nejčastěji bílkovina kravského mléka).
Pokud jde o správnou výživu alergika, který má problémy s dýchacími cestami, neexistují žádné zázračné potraviny, které by alergii léčily. Z nejnovějších vědeckých poznatků, které vycházejí z doporučení Světové zdravotnické organizace, je pro posilování imunitního systému důležité dodržování správné životosprávy s dostatkem aktivního pohybu na vzduchu a přiměřeným množstvím spánku. Dítě by mělo být přirozeně vystavené prostředí, ve kterém se alergeny vyskytují. Nadměrná a úzkostlivá hygiena a antibakteriální ochrana u zdravých dětí může být dokonce kontraproduktivní. Strava alergika by měla obsahovat bohatou směs mikronutrientů, které jsou potřebné pro imunitní systém. Jelikož 70% imunitního systému sídlí ve střevech, je vhodné myslet na dostatek prebiotických látek, které pomáhají zdravějšímu fungování trávicího systému. Stejně dobré je přijímat vitaminy jako jsou vitamin D, C a další. Přestože strava alergii nevyléčí, může výrazným způsobem ovlivnit nezralý imunitní systém a přispět k jeho zdárnému dozrávání.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu zakázáno.
Stránka Naše návody používá cookies. Více informací zde.