Podlahové vytápění - elektrické a teplovodní

Zatímco běžná topná tělesa dosahují ohřev vzduchu malou topnou plochou s vysokou teplotou, podlahové vytápění využívá velkou plochu s nízkou teplotou. Teplo se do prostoru dostává z větší části sáláním, což způsobuje ohřev povrchů těles a stavebních konstrukcí, což z nich dělá sekundární zdroje tepla. Eliminují se tak ztráty tepla přechodem konstrukcí a v místnosti nastává stav tepelné pohody, která se dosáhne při teplotě o 1 až 4 stupně nižší než u konvekčního vytápění. Snížením teploty v prostoru o 1 ° C se přitom dosáhne asi 6-procentní úspora energie.

Rozhodnutí pro vytápění z podlah ovlivní hlavně množství výhod,

které jsou bez ohledu na zdroj tepla stejné. V první řadě je to úspora energie. Jelikož je řeč o nízkoteplotním vytápění, je zřejmé, že teplota potřebná k vytápění je nižší než u konvekčního (radiátorového) vytápění, tedy i potřebné množství energie k produkci tepla je menší. Tepelná pohoda v místnosti zůstává při tom zachována. Dispoziční řešení místnosti přestává být při podlahovém vytápění vázáno na polohu topného tělesa. Prostor se odlehčí, odstraní se radiátory zpod oken a také všechny viditelné rozvody a ventily.

Jaké jsou možnosti?

Elektrické podlahového vytápění využívá elektrické topné kabely. Instalují se buď: Přímo na betonovou podlahu, kterou je třeba tepelně odizolovat, aby se zabránilo nežádoucím únikům tepla přes konstrukci stropu. Termokabely se zalévají 5 - 6 cm silnou vrstvou betonové mazaniny nebo jiné zalévací směsi zbavené ostrých prvků. Tvrdnutí a sušení betonu probíhá minimálně 28 dní. Postupný ohřev podlahy z 15 ° C na 25 až 28 ° C by měl trvat asi týden nebo na první třícentimentrovou vrstvu ztuhnutého betonu, na kterou se upevní topné kabely a zalévají se další vrstvou o tloušťce 2 - 3 cm. Dosahuje se tak flexibilnější vyhřátí, přesnější regulace a úspornější provoz, také v podobě 2,5 cm tlustého termokabelu fixovaného na samolepicí umělohmotné síťovině, kterou stačí přímo upevnit na očištěnou podlahu a následně zatřít pouze tenkou vrstvou pružného lepicího tmelu.Topná rohož je vhodná na temperování tenkých renovovaných podlah. Její hlavní výhodou je možnost aplikace na původní podlahy, čímž odpadá stavební nepořádek související s odstraňováním staré krytiny. Takovým způsobem se podlaha navýší jen o 15 mm. V případě použití dřevěné nebo plastové krytiny je nutné zalít rohože 10 mm vrstvou zalévací směsi, čímž se zajistí rovnoměrná teplota povrchu i bez potřeby zalévání betonovou vrstvou, pod dřevěné, respektive laminátové podlahy, s možností uložení i na původní podklad. První vrstva systému, polystyrenové-hliníkové desky, díky polystyrenu ideálně izoluje od podkladu a díky hliníku má výbornou tepelnou vodivost. Obsahuje drážky na vkládání termokabelů, které následně nahřívají zmiňované hliníkové desky. Přímo na ně je možné položit například dřevěnou podlahu. Každý z uvedených systémů potřebuje pro dobré fungování vhodný typ regulace, v podobě inteligentního termostatu, který registruje, zda je pokles teploty v místnosti dlouhodobý nebo krátkodobý. Na základě zhodnocení situace automaticky zapíná nebo vypíná topení. Tímto způsobem se v obytném prostoru udržuje stálá teplota a nedochází k přetápění.

Elektrické podlahové vytápění

Pro

• elektrické podlahové vytápění nepotřebuje prostor pro umístění nízkoteplotního nebo klasického zdroje se zásobníkem teplé vody
• topné kabely je možné instalovat prakticky kamkoliv, bez ohledu na typ místnosti a podklad, například beton, dlažbu i dřevo
• využije se hlavně při rekonstrukcích starších bytů, kde není možné zvýšit úroveň podlahy
• umožňuje vyhřívat jen některá místa, například pod stolem, před vanou apod.
• snadná a přesná regulace
• stejně jako u teplovodního vytápění - volnost prostoru bez radiátorů
• možnost akumulačního elektrického vytápění, například v přízemních místnostech, teplo dodané topnými kabely se akumuluje v době nízkého tarifu do betonu a zbylou část dne se postupně uvolňuje, tak lze využít sníženou cenovou tarifu při odběru elektřiny
• systémy bez zalévání betonem (fólie s termokabely nebo polystyrenová-hliníkové desky, do kterých se vkládá termokabel) jsou výrazně pružnější, protože se umísťují přímo pod krytinu, bez vrstvy betonu a fólie, dokonce i bez kročejové izolace, která má i tepelně izolační vlastnosti a způsobuje pomalejší náběh podlahového topení

Proti

• vyšší provozní náklady
• závislost na veřejného zdroje energie
• případné chyby se poměrně těžko odhalují a opravují
• elektrické topné rohože se ne vždy hodí jako jediný zdroj vytápění, například pro obytné místnosti s tepelnou ztrátou vyšší než 0,9 W / m 3K
• v mrazivých obdobích by teplota povrchu podlahy překročila povolenou hranici, nebo systém by nevytopil místnost na potřebnou teplotu, proto jsou vhodnější do dobře izolovaných prostorů nebo jen na temperování podlahy a jako přídavný zdroj tepla

Teplovodní podlahové vytápění

Se skládá ze zdroje tepla, rozdělovací stanice, izolační desky a trubek. Zdrojem tepla může být kotel, nejlépe kondenzační, který podporuje nízkoteplotní vytápění.

Pro

• je možnost napojení na alternativní zdroje energie jako jsou tepelná čerpadla nebo solární články, které lze využívat během celého roku, a s tím spojená nezávislost od veřejných zdrojů energie
• nižší provozní náklady (v případě alternativních zdrojů energie v pasivním domě i nulové)
• volnost prostoru bez radiátorů

Proti

• vyšší pořizovací náklady - realizace teplovodního vytápění, podlahového i klasického radiátorového, může být spojena s náklady na vybudování plynové přípojky, komínu, kotle apod.
• systém potřebuje prostor pro umístění zdroje vytápění, případně zásobníku teplé vody
• nevýhodou je zapotřebí větší celková tloušťka podlahy, což při rekonstrukci staršího bytu nepřichází v úvahu
• případné chyby a netěsnosti se poměrně těžko odhalují a opravují
• vrstva betonu, kterou se zalévají trubky, musí být dostatečná, jinak se mohou trubky snadno poškodit, například provrtáním
• je nutná tlaková zkouška před dokončením podlahy

Elektrické podlahové vytápění se spojovalo s vysokými provozními náklady,

tedy vyššími než při teplovodním vytápění, jehož zdrojem energie je plyn. Podstatně vyšší cena elektrické energie než cena zemního plynu je však minulostí.
V posledním desetiletí se ceny elektrické energie v EU, pro domácnosti zvýšily přibližně o 12%. Ve stejném období stouply v EU ceny zemního plynu pro domácnosti o 69%. Cena zemního plynu má tedy 6x vyšší růstovou dynamiku než cena elektrické energie.

Pro a proti

Každý typ podlahového vytápění vyžaduje jinou stavební předúpravu, takže po rozhodnutí pro podlahové vytápění je třeba vybrat si mezi teplovodním a elektrickým. Problémem všech druhů podlahového vytápění je jeho velká tepelná setrvačnost. Odstranit se však dá vhodnou kombinací s jiným typem topení. Například v koupelně je vhodné kombinovat podlahové topení s žebříky na sušení ručníků. Kuchyň a jídelna se dají pohodlně vyhřívat kombinací s radiátory, no a do obýváků je vhodná kombinace s pružným zdrojem tepla, jakým je například krb.