Klimatizace a možnosti přitápění
Rozhodnutí pořídit si klimatizační jednotku nejčastěji souvisí s potřebou ochlazovat v letních měsících extrémně prohřívané místnosti. Málokdo však ví o tom, že většina splitových klimatizačních jednotek dokáže prostor i vytápět.
U nás je stále dost starých a nezateplených budov,
ve kterých jsou prakticky po celý rok citelné nepříjemné výkyvy teplot. Velmi dobře to znají obyvatelé panelových domů či podkrovních bytů, ale i zaměstnanci na mnoha pracovištích. Oba problémy - přílišné přehřívání i rychlé ochlazení prostorů - lze řešit jedním zařízením, kterým je běžná splitová klimatizační jednotka. Obecně jsou klimatizace známé jako zařízení, které slouží k ochlazování vzduchu, ale ve skutečnosti mohou plnit i opačnou roli. V současnosti jsou na našem trhu dostupné menší reverzibilní klimatizační jednotky, které se dají přepnout z funkce ochlazování do funkce ohřívání. Jde o monosplitové nebo multisplitové klimatizace, které se skládají z jedné venkovní a jedné nebo více vnitřních jednotek.
Finanční náročnost
Pomáhat si při vytápění klimatizací se může jevit jako luxus, ve skutečnosti je to spíše naopak. Ceny tzv.. multisplitových jednotek, u nichž se k jedné venkovní klimatizační jednotce umístěné v exteriéru připojí několik vnitřních jednotek, v poslední době klesly natolik, že není problém osadit je ve všech klíčových místnostech v domě. Komfortnější variantu s funkcí chlazení i topení je v průměru o 15% dražší oproti standardním modelům, ale dokáže toho víc. Můžete si díky nim vychutnat dokonale konstantní teplotu během celého roku, bez ohledu na vnější podmínky. Ani samotný provoz klimatu není v porovnání s jinými zdroji tepla energeticky náročná. Vtip je v tom, že klimatizace v režimu topení pracuje na principu tepelného čerpadla.
Princip fungování klimatizace
Klimatizační jednotky v režimu chlazení fungují podobně jako chladnička. Vzduch odsávaný z místnosti za pomoci ventilátoru se ochlazuje ve výparníku, odkud se vrací zpět do místnosti.Teplo odebírá ze vzduchu pracovní látka - ta přitom mění své skupenství z kapalného na plynné. Tento proces probíhá v části zařízení, která při dělených klimatech tvoří vnitřní jednotku. Z výparníku putuje ohřátá pracovní látka do kompresoru ve venkovní jednotce, kde se pod tlakem opět přeměňuje na kapalinu, a při tom předává teplo vnějšímu prostředí. Kompresor zároveň zajišťuje transport pracovní látky. Při reverzibilních klimatech lze tento proces obrátit, čímž dochází k ohřívání vnitřního vzduchu teplem, které klima odebírá z vnějšího prostředí. V podstatě jde o princip tepelného čerpadla vzduch - vzduch, které využívá vstupní energii pouze na přesunutí tepla z jednoho prostoru do druhého. Přitom obecně platí, že za jednu kilowatthodinu elektřiny určené na provoz čerpadla dostaneme v průměru dvě až tři kilowatthodiny energie pro vytápění.
Příjemné klima po celý rok
Vysoká flexibilita takového topného zařízení umožňuje podstatně uspořit na vytápění. Na jaře nebo na podzim, kdy je proměnlivé počasí, netřeba při náhlém ochlazení zapínat topení (například podlahové topení potřebuje na rozběh několik hodin), klimatizace vytopí místnost velmi rychle a stejně rychle umí zareagovat na potřebu chlazení. Vytápění klimatizací je výhodné zejména v období, kdy je venkovní teplota těsně nad nulou. V takovém případě dokáže ohřívat vzduch s mnohem nižšími náklady než je to běžné při vytápění elektřinou nebo plynem. Některé výkonnější typy klimatizaci s invertorem však dokáží vytopit prostor i při venkovních teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Pořídit si reverzibilní klima
je tedy dobrým nápadem i všude tam, kde není žádné topení, protože oproti klasickým elektrickým konvektorem je topení klimatem, která funguje na principu tepelného čerpadla vzduch - vzduch, výrazně levnější.Energie vynaložená na odebrání tepla z vnějšího prostředí může být při optimálních podmínkách až pětkrát nižší než energetická hodnota získaného tepla. To znamená, že tepelné čerpadlo spotřebuje až pětkrát méně elektřiny než elektrický ohřívač se stejným topným výkonem.
Při minusových teplotách je však topení klimatem náročnější,
protože topný výkon se s klesající venkovní teplotou prudce snižuje. Při nízkých venkovních teplotách dochází k velké kondenzaci vodních par a venkovní jednotka zamrzá. Jednou z vedlejších funkcí klimatu při topení je i rozmrazování venkovní jednotky. Tehdy vnitřní jednota vypne a všechno teplo které vyrobí použije na rozmrazení venkovní jednotky. Čím déle trvá rozmrazování, tím déle se netopí uvnitř, a tím se snižuje i topný výkon. Klima musí mít vysoký výkon, aby dokázalo prostor co nejrychleji vytopit a následně co nejrychleji rozmrazit venkovní jednotku. Na topení v zimním období proto třeba invertorovou jednotku s vysokou účinností. Ty nejvýkonnější se dají efektivně použít i při teplotách -15 ° C či dokonce -20 ° C.